25.11.2010 | Tomáš Vlček
AZ Havířov
H A V Í Ř O V - V sobotním utkání AZetu s HC Frýdek – Místek padlo sice do hostující branky hodně gólů, ale nejbouřlivější reakci vyvolal v zaplněném hledišti ten jubilejní desátý. S jeho autorem, zkušeným středním útočníkem Robertem Najdkem, jsme bezprostředně po utkání připravili tento rozhovor.
Roberte přijmi prosím gratulaci k výhře i skvělému výkonu celého mužstva.Co bys k dnešnímu zápasu řekl ty.
Tyhle utkání se soupeři z konce tabulky jsou velmi nepříjemná. Oni v podstatě nemají co ztratit, můžou hrát v klidu a dokonce mnohdy ze sebe vymáčknou i něco navíc. Informace o skvělém hokejovém prostředí v této sezóně v Havířově se už roznesla po celé soutěži a tak mám pocit, že si to sem jezdí hostující týmy i užívat a i to je motivuje k těm nadprůměrným výkonům. Je jen škoda, že je to doprovázeno i nečistou hrou, při níž hrozí zranění hráčů.
Doslova euforii v hledišti rozpoutala tvá branka na 10:1 pouhé 4 vteřiny před koncem utkání a ještě k tomu v oslabení. Šli jste na led s tím, že se o něco podobného pokusíte a měli jste nějaký konkrétní plán?
Vůbec ne! Byla to totální improvizace. Já nejsem žádný super bruslař, ale tak nějak jsem ten puk vyhozený z naší třetiny dojel a když jsem viděl, že jedu na brankáře sám, šel jsem do zakončení a vyšlo to.
Právě i ten způsob zakončení byl až nervydrásající: Pár vteřin dokonce, útočník pomalu najíždí ze strany na brankáře, objíždí ho, dělá mu dlouhou kličku, branka se před ním otevírá, ale on drží puk stále na čepeli a až v posledním možném okamžiku jej zvedá a posílá pod víko!
Přesně tak jsem to chtěl. Už když jsem ten puk získal, věděl jsem co přesně udělám.
V průběhu letošní sezóny se ustálila tvoje pozice v centru 1. útoku spolu s křídly Janem Marunou a Davidem Klimšou. Vaše spolupráce je nejen efektivní, ale často i okulahodící. Jak se ti nimi hraje?
Skvěle. Takovéto rychlostní typy spoluhráčů mi jednoznačně vyhovují. Zejména Marunka (Jan Maruna) to je prostě letec na bruslích. A David svou dravostí a skvělou střelou tvrdí naši společnou muziku. Oba jsou to velmi talentovaní mladí hráči a pokud na sobě budou pracovat mají před sebou hokejovou budoucnost. Samozřejmě ne všechno jim v dospěláckém hokeji bude hned vycházet, vždyť ho hrají teprve první celou sezónu, ale předpoklady prosadit se mají velké. Pro mě je potěšením s nimi hrát, ale taky nezastírám, že jsem k nim, spolu s trenéry, na tréninku tvrdý. Jen poctivostí v přípravě totiž přichází v hokeji výsledky.
O náročnosti tréninku trenéra Jana Danečka se všeobecně ví. Jak to hodnotíš ty?
Je to pravda. Naše tréninky jsou náročné, ve vysokém tempu, výborně připravené a mají parametry 1. ligy. Ale bez nich by jsme takové výsledky jaké máme nedosáhli.
Zmínil si výborné výsledky týmu. Jak moc je současné 2. místo v tabulce pro tebe osobně překvapením.
Já jsem před sezónou odhadoval naše umístění tak kolem 6. až 7. místa, a tomu i odpovídal úvod soutěže. Naše výkony však mají stoupající úroveň a tak jsme i tabulkou vystoupali až tam, kde jsme v současnosti. Musím říct, že si naše současné postavení, jako celý tým, užíváme.
Já musím dodat, že si to s vámi užívají i všichni fanoušci. A jak jsi ty osobně spokojen s touto sezónou?
Já hraji profesionální hokej zhruba 12 let, ale něco takového co zažívám letos jsem zažil jen jednou v kariéře. Týmu se daří, jsme skvělá parta s výbornými vztahy a máme vstřícné vedení – to vše se sejde najednou jen málokdy. A to jsem ještě ani nezmínil havířovské fanoušky – ti jsou prostě skvělí. Zkrátka jak říkám – tuhle sezónu si užívám!
