AZ Havířov
Po týdnu, kdy minulé pondělí jsme Vám místo "Desítky" nabídli obsáhlé povídání s trenérem Raszkou, jsme zpátky s naší rubrikou "Na jednu desítku s…", dnešní epizoda bude patřit naší nejnovější posile, tedy hráči, který se po 13 letech vrátil domů. Kromě toho, že je tento urostlý útočník velmi šikovný na ledě, je i velice sympatickým a oblíbeným mimo něj, kdybychom se na dotyčného zeptali hráčů, kteří měli možnost jej poznat lépe, nejspíš bychom nenašli nikoho, kdo by na něj řekl křivé slovo. Možná i díky dobrým charakterovým vlastnostem působí zároveň jako trenér u olomouckých dětí.
Jak už jste mohli poznat z prvních řádků, 11. díl patří havířovskému odchovanci Janu Křivohlávkovi. Syn šéftrenéra mládeže byl považován za velký talent havířovského hokeje, v mládežnických týmech pravidelně bodoval, vysloužil si pozvánku do reprezentační "šestnáctky", o rok později dostal ještě větší šanci, za národní tým U17 totiž odehrál hned 14 utkání, ve kterých si připsal kanadské 4 body. Sezóna 2009/10 pro něj byla ve Slezsku poslední, rozhodl se pro odchod do jihomoravské metropole, kde pravidelně nastupoval za juniorský tým, díky své pracovitosti navíc nakoukl i do A-týmu, což mu jistě přineslo hodně zkušeností, jelikož se v kabině potkával s velkými jmény českého hokeje. Pak však přišel určitý útlum, vše nešlo tak, jako dříve a havířovský útočník se začal stěhovat. Vyzkoušel si hru za Třebíč či Ústí nad Labem, následně odešel do zahraničí, přes Anglii došel do Francie, jeho poslední zahraniční štací byla Carolina Thunderbirds v americké FPHL. Pak už návrat do Česka, uplynulé tři sezóny hájil barvy Valašského Meziříčí, teď už je však všechno jinak, v následujícím ročníku bude Honza Křivohlávek nosit dres havířovského celku, který jej vítá jako velkou posilu!
Na kterém zimáku jsi udělal své první hokejové krůčky a kdo Tě k hokeji přivedl?
Tak to vím úplně přesně, bylo to tady na zimáku v Havířově, taťka totiž v té době hrál a trénoval a mamka trénovala krasobruslení, takže jsem tady jako malý strávil většinu času.
Kdyby sis jako dítě nevybral lední hokej, který sport by sis dovedl představit, že bys místo něj dělal?
Vybral bych si asi fotbal. I teď mě baví, společně s hokejem, obojí. Paradoxně ještě více bych se ale asi přiklonil k tenisu, protože by mě zajímalo, jak bych zvládal individuální sport, kde je člověk odkázaný sám na sebe.
Kdyby sis mohl vybrat jakékoliv číslo dresu, jaké by to bylo a proč?
Byla by to jedenáctka, kdysi s ní totiž hrával táta, já ji měl paradoxně naposledy někdy v dorostu. Tak uvidíme, třeba s ní vyskočím letos.
Vzpomeneš jeden zápas ve své dosavadní kariéře, který máš stále v hlavě?
Určitě, byl to zápas v O2 Aréně, kde jsme s Kometou hráli proti Slavii, v hale bylo nějakých 10000 lidí, v ten moment to sice člověk nevnímal, ale v hlavě to mám pořád.
Ze všech hráčů, se kterými ses v kariéře potkal v týmu, sestav pětku, ve které by sis ještě někdy rád zahrál.
V bráně by to jistil Jiří Slovák, v obraně bych spoléhal na Stanislava Báchora a Daniela Klineckého, no a v útoku bych to táhl s Petrem Hubáčkem a Radimem Haasem (bratr havířovského Marka Haase - pozn. autora).
Zkus se "prodat" a vyjmenuj 3 své hokejové přednosti.
Tady bych zmínil chytrost, techniku a zodpovědnost.
Byl nebo je nějaký hokejista, kterého jsi měl či máš jako vzor nebo kterého jsi alespoň rád sledoval?
Vzor přímo ne, nejspíš ho moc lidí ani nebude znát, ale v mládí jsem velice rád sledoval Maxima Afinogenova. Pokud bych si měl vybrat někoho z nynější doby, tak v Olomouci jsem měl hrozně rád Davida Krejčího.
Kdybychom si spolu zahráli hru FIFA23 na Play Stationu, jaký tým by sis vybral a proč?
Jednoznačně by to byl londýnský klub Chelsea FC, začal jsem jim fandit hlavně kvůli Didieru Drogbovi, mezi její skalní fanoušky tak patřím už nějakých 20 let.
Kdybys mohl cestovat v čase, co bys ve své kariéře, když se na ní nyní díváš, udělal jinak?
Asi bych vrátil vteřinky před každým zraněním, abych mohl udělat jiný pohyb a to zranění, které mě vždy hodně brzdilo, se nestalo.
Finále extraligy, jedeš rozhodující trestné střílení. Ještě dříve než se rozjedeš, víš, jak zakončíš? A pokud ano, tak prozradíš?
Pojedu zleva, pak hodím puk mezi nohy tzv. na Kyselovku (provedení nájezdu podle hokejisty Roberta Kysely, který tak kdysi "vykoupal" Petra Břízu - pozn autora), následně si ho vrátím zpět na bekhend, no a pokud tam gólman pořád bude, tak ho dám ještě do forhendu (s úsměvem - pozn. autora).
O kom jste si v minulých dílech už mohli přečíst? Nabízíme tyhle borce: Marcel Kunc, Matouš Ćmiel, Jiří Tvrdý, Petr Ščurek, Šimon Pavlík, Dominik Pawliczek, Ondřej Ševčík, Daniel Spratek, Tomáš Havlík a Jakub Apolenář.
FOTO: archiv Jana Křivohlávka, Michal Polák
