AZ Havířov
Na období letních měsíců, na období před startem nové sezóny, na kterou se fanoušci už určitě hodně těší, protože AZ skládá velice silný tým, jsme si pro vás připravili rubriku, díky které každého našeho hráče poznáte možná malinko jinak, třeba se o něm leccos zajímavého dozvíte. Každému, kdo v nadcházející sezóně bude potit dres se znakem AZ na hrudi, jsme položili 10 stejných otázek (brankáři tu desátkou dostali jinou), dnes se můžete začíst do 2. epizody, ta první, na kterou odkaz najdete pod článkem, patřila Marcelu Kuncovi.
Druhým hráčem, jehož odpovědi dnes přinášíme, je vytáhlý a na ledě prakticky nepřehlédnutelný Matouš Ćmiel, hráč, u kterého se u jeho příjmení píše nad C trochu netradičně čárka a nikoliv háček. Matouš je odchovancem třineckého hokeje, kdy s týmem zpod Javorového získával v mládeži spoustu úspěchů, sám potom v dorostu opanoval týmovou produktivitu. I díky úspěchům s Oceláři pak ve svých 17 letech oblékl 4x dokonce český národní dres. Matouš k nám přišel poté, co si ve Frýdku-Místku dostatečně osahal Chance ligu, v loňském ligovém ročníku zapsal 34 bodů ve 38 zápasech (2x si zahrál i za Prostějov a jednou za Frýdek-Místek), fanoušky zaujal hlavně ve 41. kole, kdy týmu z Havlíčkova Brodu nasázel za 15 minut a 2 vteřiny hattrick. Podpis nové smlouvy s rodákem z Třince je pro náš klub velmi dobrá zpráva, Matouš je ve svých 22 letech stále velmi mladým a perspektivním hokejistou a tak se těšmě, zda v kariéře udělá další krůčky a svou výkonnost zase o trochu posune...
Na kterém zimáku jsi udělal své první hokejové krůčky a kdo Tě k hokeji přivedl?
Své první hokejové krůčky jsem udělal na staré Werk Aréně v Třinci, kam mě v mých 4 letech přivedl taťka.
Kdyby sis jako dítě nevybral lední hokej, který sport by sis dovedl představit, že bys místo něj dělal?
Mně je sport obecně hodně blízký, mám ho moc rád, líbí se mi více sportů než jen "můj" hokej. Jak sporty kolektivní, tak i individuální. No a kdybych si měl vybrat nějaký jeden, možná by to byl volejbal.
Kdyby sis mohl vybrat jakékoliv číslo dresu, jaké by to bylo a proč?
Už odmalička jsem na dresu nosil číslo 9. Začínal jsem s devítkou, hodně dlouho hrál s ní, až později v dorostu jsem byl nucen kvůli absenci tohoto čísla přejít na 39. Vlastně ani nevím důvod proč, ale to číslo se stalo mým oblíbeným a přirostlo mi k srdci. Volil bych tedy 39, kterou jsem v AZetu nosil už loni.
Vzpomeneš jeden zápas ve své dosavadní kariéře, který máš stále v hlavě?
Uff, těch zápasů, na které nezapomenu, je více. První je třeba finálový zápas extraligy juniorů za Třinec proti Spartě, tehdy jsme získali titul. Pak také dlouho budu mít v hlavě třeba svůj první zápas v národním dresu, v mládežnické reprezentaci České republiky, no a jako třetí zážitek bych zmínil utkání za třinecké áčko v hokejové Lize mistrů proti Slovanu Bratislava.
Ze všech hráčů, se kterými ses v kariéře potkal v týmu, sestav pětku, ve které by sis ještě někdy rád zahrál.
Do lajny bych si vybíral z kamarádů z třinecké mládeže, se kterými jsem toho odehrál nejvíce. Na křídlech Nico Geidl a Pavel Matěj, do obrany pak David Homola a Jakub Michálek.
Zkus se "prodat" a vyjmenuj 3 své hokejové přednosti.
Řekl bych, že k mým největším přednostem patří bruslení. Dále pak asi tvořivost a bojovnost. Nerad prohrávám a vždy se snažím na ledě nechat maximum.
Byl nebo je nějaký hokejista, kterého jsi měl či máš jako vzor nebo kterého jsi alespoň rád sledoval?
Můj první vzor, a myslím, že to tak měl skoro každý malý kluk, byl samozřejmě Jarda Jágr. Momentálně asi nejvíce sleduji Davida Pastrňáka a ze zahraničních hráčů Connora McDavida. Pastu mám hodně rád, prakticky po každém utkání Bruins sleduji jeho highlights.
Kdybychom si spolu zahráli hru FIFA23 na Play Stationu, jaký tým by sis vybral a proč?
PlayStation jsem nikdy neměl a proto mi FIFA nikdy moc nešla (velký úsměv - pozn autora), čili aby to nebyla ostuda, tak bych asi volil co nejlepší tým (opět se culí - pozn. autora). Myslím že bych si vybíral mezi Barcelonou, které od dětství fandím, a Manchesterem City.
Kdybys mohl cestovat v čase, co bys ve své kariéře, když se na ní nyní díváš, udělal jinak?
Záludná otázka. Těžko říct, co konkrétního bych změnil. Ruku na srdce, vždy jde změnit spousta věcí, nicméně přítomnost je přítomnost, proto se každý rok snažím posouvat a být vždy o něco lepší.
Finále extraligy, jedeš rozhodující trestné střílení. Ještě dříve než se rozjedeš, víš, jak zakončíš? A pokud ano, tak prozradíš?
Zakončení by určitě hodně záviselo na konkrétní situaci. Třeba na tom, jaký brankář by zrovna byl v bráně a jak bych se já sám po celém utkání cítil. Každopádně svoji "zbraň" by neprozradil asi nikdo, tudíž i já si ji nechám pro sebe (celý rozhovor opět zakončuje s viditelným úsměvem na rtech - pozn. autora).
Mohli jste si přečíst v minulých dílech - Marcel Kunc
