11.02.2011 | Tomáš Vlček
AZ Havířov
V sobotním zápase AZetu s Přerovem měli hosté po většinu utkání vedení na své straně. Ještě 5 minut před koncem základní hrací doby to vypadalo, že si odvezou všechny body za vítězství. Jenže pak vyrovnal havířovský kapitán Jirka Krisl, a o tom, že z tohoto zápasu urve AZet dva body, nakonec rozhodl jeden z nejmladších hráčů na ledě. Devatenáctiletý junior Mario Brezani v prodloužení proměnil trestné střílení, nařízené za faul na něj samotného. Po zápase jsme šťastného střelce vyzpovídali v krátkém rozhovoru.
Mario gratulujeme ti k dobrému výkonu a především k vítězné brance. Můžeš se prosím tě krátce havířovským fandům představit a říct jim o sobě něco zajímavého.
Pocházím z Dubnice nad Váhom a studuji 4. ročník obchodní akademie v Illave, takže letos budu maturovat. Minulý rok jsem hrál juniorskou extraligu za Skalici. V Havířově jsem zatím na rok a zda tady zůstanu i další sezónu v juniorce nebo v týmu mužů, se ještě uvidí, teprve se to řeší.
Takže jsi asi hodně na cestách – domů, do školy, do Havířova na hokej…
Je to tak. Ve škole mám sice individuální plán, ale snažím se tam pravidelně každý týden dostavit, ať školu úspěšně dokončím.
S kým ze spoluhráčů ses tady v Havířově během svého pobytu nejvíce skamarádil?
S klukama se kterýma jsem na ubytovně - Marek Mach, Petr Matoušek, Daniel Zelenka – protože s těma jsem stále. Chodíme spolu na obědy, na tréninky atd.
Díky za představení. A teď jak by jsi krátce zhodnotil to dnešní utkání?
Myslím, že jsme začali docela dobře. Potom jsme ale dostali ty tři góly, z nichž některé byly hodně zbytečné. Trenér nás pak v kabině nabádal, ať si lépe držíme své hráče a myslím, že od druhé třetiny jsme si už poctivěji plnili obranné povinnosti. Utkání jsme taky srovnali, no a nakonec dovedli i do vítězství.
Tvůj podíl na tom byl nemalý, neboť kromě vítězného gólu jsi ještě dvakrát na branku přihrával. Jak by jsi ale popsal konkrétně ten gól z trestného střílení?
Předcházel tomu můj brejk, při kterém jsem byl faulovaný. Když rozhodčí ukázal, že se pojede trestné střílení, tak jsem se zaradoval, protože jsem věděl, že můžu rozhodnout celý zápas. I když jsem byl v podobné situaci poprvé, jel jsem v klidu. Najížděl jsem ze strany a všiml jsem si, že brankář vystrkuje hokejku a chce mi puk vypíchnout. Tak jsem rychle vystřelil po zemi pod něho a pak jsem puk očima tlačil ať dojede za čáru…
…a s tebou i celý stadion. Ty jsi momentálně v pozici, že jako hráč juniorky dostáváš celkem pravidelně, spolu s Tondou Pechancem, příležitost i v družstvu mužů. Jak vnímáš tuto svou roli?
Ano dostáváme šanci od trenéra ukázat se a hrajeme nejčastěji ve 3. – 4. lajně. Jen když chybí více hráčů, tak jako dnes, posuneme se i do dalších útoků. Jsem za tu příležitost rád a snažím se co nejvíc makat, abych to využil.
Je před námi Play-off a ty nejspíš opět dostaneš šanci v týmu mužů. Jak se na ně těšíš?
Doufám, že šanci dostanu. Chceme zabojovat o co nejlepší výsledek, vždyť každý chce vyhrávat, a věřím, že projdeme minimálně přes první kolo. No a pak se uvidí.
Díky za rozhovor a přejeme ať se tobě i celému týmu daří.
