AZ Havířov
Zatímco většina mládežnických týmů AZetu má či měla volno, nelze to říct o dětech z Hokejové akademie, které trénují prakticky bez přestávky, nonstop. Třeba i v dubnu. Nejen o tom jsme si povídali s novou tváří mezi trenéry havířovské mládeže, s panem Jiřím Pavlátem, který se o práci s malými AZeťáky, ale nejen o ní, rozpovídal...
Ze všeho nejdříve se však pokusíme přiblížit, jak jsou malí hokejisté rozděleni, kdo patří do zmíněné Akademie a kdo ne, jak je to ročníkově, s třídami ve škole apod., protože vnímáme, že se v tom ztrácí i mnozí rodiče. O vhled do ne zrovna jednoduché problematiky jsme požádali PR manažerku Foldyna Holendovou, která se právě kolem Hokejové akademie hodně pohybuje... "Je to trochu komplikovanější. Hokej se aktuálně nehraje podle školních tříd, které děti navštěvují, ale podle ročníků narození. Tedy děti, které dnes máme například v druhé školní třídě, jsou částečně, z hlediska vnímání svazu, v právě začínající sezoně, ve třetí a dokonce čtvrté třídě hokejové (v jedné školní třídě jsou vždy děti dvou ročníků narození). Takže v rámci aktuálních dvou školních tříd Akademie nám nyní funguje trenérské duo Petr Jemelík a Richard Strnadel a nově je doplňuje čerstvá posila Jiří Pavlát. Jirka se, aby vše dobře navnímal, také účastní suché přípravy Akademie, část dětí totiž spadá právě do jeho hokejové kategorie. Od září nám pak přibude další první hokejová třída a právě pan Pavlát bude mít na starosti koordinaci sportovních záležitostí v Akademii a trenérů. Situace pro hokejové třídy je díky nastavenému systému v ČR tedy poměrně náročná a jde vlastně o největší komplikaci, kterou musíme v projektu Akademie řešit."
Věříme, že jsme opravdu přinesli trochu více vhledu těm, kteří jej mít chtěli, nyní už však dáváme slovo několikrát zmíněnému Jiřímu Pavlátovi, který se právě na chodu Hokejové akademie, ale nejen na tomto, už podílí. Pro malé AZeťáky, rodiče, fanoušky, pro všechny je prakticky neznámou tváří, proto jsme jej požádali o pár slov úvodem. O sobě samém... "Před příchodem do Havířova jsem působil jako šéftrenér Městského sportovního klubu v Orlové, kde jsem mimo hokeje měl další sporty, jako například fotbal, atletiku atd., no a prakticky jsem dělal stejnou práci, kterou budu dělat i tady v Havířově. Jako trenér jsem si prošel všemi věkovými kategoriemi, takže v tom je asi moje největší výhoda. V tom, že vím, jak pracovat jak dospělými, tak s dětmi..."
Samozřejmě, že nás také zajímalo, kdo, a třeba i kdy a jak. mladého trenéra pro práci v AZetu oslovil. Bere to tak, že je to pro něj další posun v kariéře? "Oslovil mě Petr Malíř, se kterým se znám už delší dobu, paradox byl ten, že jsem jeho nabídku prvně odmítnul, protože jsem si nikdy nedokázal představit, že budu pracovat mimo sport v Orlové. Ale pak se situace u nás ve městě otočila, já Petrovi napsal a po prvním telefonu jsme byli prakticky domluveni. Takže jsem za to rád. Určitě pevně věřím, že mě tato zkušenost může hodně posunout, jelikož jsou tady jak vyšší soutěže, tak nároky na práci, než na jaké jsem byl doposud zvyklý. Čili na novou výzvu se těším, celkově na spolupráci s novým kolektivem."
Výše už bylo zmíněno, že Hokejová akademie funguje prakticky bez přestávky, požádali jsme proto trenéra, zda zkusí popsat nějaký harmonogram, čili jak často děti trénují, jak často se schází, kde trénují, na co se nyní trénink zaměřuje apod. "Akademici trénují 4x týdně, vždy dvakrát v dopoledních hodinách před školou a dvakrát odpoledne po škole. Ranní tréninky máme vždy na in-line ploše, v úterky jsou zaměřené převážně na odrazovou sílu, dá se říct, že všeobecně na pohybové aktivity, no a čtvrtky máme práci s hokejkou. Pro odpolední tréninky využíváme hlavně místní běžecké hřiště při základní škole, kde nabíráme trošku té fyzičky, která je potřeba i v tomto věku. Vše se ale snažíme dělat hlavně formou hry, aby to děti bavilo."
Nedalo nám to se nezeptat, protože jsme se s tím setkali prvně, zda je obvyklé, že děti z Akademie "jedou" prakticky nonstop. Co tím sledujeme? Jaký je účel? A takto to mají jen děti z Akademie nebo i jiné třídy, potažmo hokejové ročníky? "Podívej, je to tak, že dětem, které nejsou v Akademii, končí sezóna 31.3. a vlastně celý duben mají klasicky volno. Akademie však hned v dubnu najíždí na suchou přípravu dle svého harmonogramu, jelikož máme takové závazky mezi klubem a školou. A určitě je to pomoc i pro rodiče, kteří mají postaráno o děti vlastně po celý rok. Myslím si, že to je výborný program, ale taky běh na dlouhou trať. A z vlastní zkušenosti moc dobře vím, že to lidem v AZetu dalo dost práce, i proto jsem rád, že jim teď můžu pomoct tohle stavět a budovat dál, protože věřím, že to je další cesta ke zkvalitnění práce a výchovy dětí v klubu", říká Jiří Pavlát s viditelným výrazem, že své práci, a celkově projektu Akademie, obrovsky věří...
A o jaké třídy nebo ročníky dětí se kouč, se kterým tohle velmi příjemné povídání ukončíme, bude vlastně starat? "V letošní sezóně se budu starat právě o zmíněnou Akademii, co se týče nějakých organizačních věcí, tréninkových plánů, tak budu chtít přinést a přenést své myšlenky, nápady a zkušenosti do celé mládeže AZetu. Ve které budu také vypomáhat Marku Haasovi, který je nyní novým šéftrenérem mládeže. Dále jako hlavní trenér budu mít na starost kategorii 7.+8. třídy, kde mým primárním úkolem bude připravit osmáky na přechod do extraligy 9. třídy, kterou klub v loňské sezoně vybojoval. Je a bude toho dost, ale věřím, že se s tím zdárně poperu", říká Jiří Pavlát, no a pokud je určitým předpokladem, aby se mu v práci dařilo, že pro danou věc musí být zapálen, tak právě my ten zápal, který je na první dobrou alfou omegou, určitě cítili...
Abychom jen nepsali o dětech a bez přímých názorů či myšlenek těch, kteří se o ně v tomto věku nejvíce starají, čili rodičů, požádali jsme jednoho z nich o názor, jaké to pro dotyčného tatínka je, když děti, protože v AZetu má rovnou dvě, trénují po celý rok, když na tréninky docházely třeba i v dubnu... "Jelikož dvojčata Filip a Jakub jsou zvyklé odmala sportovat, být aktivní, je dobré tuto aktivitu udržovat po celý rok. Důležitý je samozřejmě i fyzický odpočinek, ale i toho se jim minimálně ve školní lavici dostane dostatečně. Jsou samozřejmě také dny, kdy se jim na trénink nechce, ale těchto situací s přibývajícím věkem postupně ubývá a kluci se těší na své spoluhráče a vůbec hokejový kolektiv."
A co trenér? Jak děti v tomto věku vnímají, že se jim třeba trenér mění? Jak se jim na nového, a teď to myslím všeobecně, zvyká? "Děti v takto ranném věku jsou v tomto hodně přizpůsobivé. Důležité je, aby je daná aktivita bavila, ale zároveň, aby se taky často obměňovala. Protože děti nerady dělají stejné věci neustále dokola. Takže jsou rády za každého tvůrčího trenéra, který se nebojí zařazovat nové. neomšelé cvičení", doplňuje tatínek sedmiletých Filipa a Jakuba...
Závěrem tedy popřejme, ať je Hokejová akademie právě tím projektem, který celý klub bude posouvat vpřed, tím projektem, který bude zdokonalovat malé AZeťáky. A třeba nejen hokejově. No a ať je nový trenér, a každý další, který poznává prostředí našeho klubu, jedním z těch, kteří se na tomto všem podílí a podílet budou. Před několika týdny jsme všichni na tribunách jásali z výsledků A týmu. Ty byly skvělé a dlouho na ně nezapomene, však podstata klubu jako takového začíná jinde, má hluboké kořeny...
