08.04.2024 | Klára Bártková
AZ Havířov
Havířov chtěl rychle zapomenout na nedělní porážku a v pondělí večer se vrátit na vítěznou vlnu, jenže domácí Tábor byl proti a semifinálovou sérii srovnal. My se po zápase znovu setkali s hlavním koučem Jiřím Raszkou, abychom se jej zeptali na to, jak celý zápas viděl, nebo třeba i to, zda druhá výhra Tábora může být pro našeho soupeře vzpruha do dalších zápasů.
Tušíme, že dnešní čekání na trenéra bude výrazně kratší než včera. Kluci chtějí z Tábora co nejdříve vypadnout, být brzy v postelích, možná proto se ani nekoná včerejší pozápasový výklus. Postáváme u autobusu, první hráči do něj nosí své bágly, hokejky, hodně s tím pomáhají ti, kteří se dnes nevešli do sestavy a nehráli. Jeden z řidičů věci úhledně skládá do zavazadlového prostoru jako puzzle, aby vše pasovalo, aby se vše hezky vlezlo. Přichází za námi Robin Pavlas, hodně zachmuřelý, jeho první věta je výmluvná... "Ve středu budeme moc potřebovat fanoušky". Když se podíváme na tváře některých plejerů, tušíme, jak je tahle prosba výmluvná...
S černou baseballovou čepicí na hlavě přichází chvíli po Robinu Pavlasovi trenér Jiří Raszka, i po prohře, která je hodně nepříjemná, odpovídá klidně, vyrovnaně, mám dojem, že se k rozhovoru staví docela pozitivně. Až mě to trochu překvapuje, protože jsem si vědom toho, že tyhle chvíle chutnají málokomu...
Dneska to byl takový typický play-off zápas. Dlouho to vypadalo, že bude o jediné brance, nakonec padly tři. Co ale kromě těch zmíněných gólů rozhodlo o výhře domácích?
Z mého pohledu to byl dneska náš nejlepší výkon při hře pět na pět (na slova "pět na pět" klade velký důraz - pozn. autora). Od druhé třetiny jsme při rovnovážném stavu měli ve hře určitě navíc. Ale v první třetině nám dost sil vzala oslabená, která zase prostě byla zbytečná… Zvládli jsme je, ubránili je, ale opakuje se to pořád dokola... Navíc se nám nepodařilo využít šance, vždyť ve třetí třetině jsme dvakrát trefili tyčku. Takže, i když nerad mluvím o nějakém štěstí, dneska jsme si to asi tolik nezasloužili kvůli těm vyloučením. Na druhou stranu jsme určitě zlepšili hru v útočném pásmu a soupeře dostávali pod tlak. Vytvořili jsme si několik šancí, v závěru šli sami na branku, ale prostě gól nedáme… Možná to tedy takto dopadlo i díky těm neproměněným šancím, protože si myslím, že dneska jsme jich měli více než soupeř. Domácí na začátku třetí třetiny potrestali naši chybu a šli do vedení. My pak sice vyrovnali, jenže následně v závěru utkání nepokryjeme hráče, nevyndáme kotouč, nepohlídáme si předbrankový prostor a je to 2:1. Takže jak jste říkal, byl to dobrý play-off zápas, ale soupeř je šťastnější. Série je teďka 2:2, jedeme domů, odpočineme si a doma samozřejmě zase urveme vítězství.
Zmiňujete velký počet oslabení, zejména v první třetině, která nám určitě brala síly. Když to vezmeme celkově, vyplývá to množství trestů spíše z toho, že si je Tábor svojí hrou vynutí? Nebo je to třeba kvůli naší "blbosti" a individuálním chybám?
No, dneska to asi byla spíše ta druhá varianta. Tři ze čtyř faulů byly podle mě úplně zbytečné. Musíme se toho vyvarovat, protože navíc tam byl i technický faul, kdy jsme hráli v šesti. Nebo dvakrát během dvou zápasů jdeme ven za vražení na hrazení... My nejsme vyloučeni za podrážení, hákování, že bychom nestíhali, ale jsou to kolikrát úplně hloupé fauly...
V první odpovědi jste důrazně zmiňoval hru pět na pět. Teď jsme se bavili o oslabení, zmíním také přesilové hry. Dneska, když tedy nebudeme počítat tu jednu ve třetí třetině, se nám příliš nevyvedly. Je to teď třeba i o tom, že našim klíčovým hráčům to momentálně tolik nelepí, že hlava třeba není nastavena úplně pozitivně?
Ne, my určitě nemáme negativně nastavené hlavy, v každém případě ale naši přesilovku musíme zlepšit. Podívat se na to, být více na kotouči a soupeře víc ohrožovat. Prostě tou přesilovou hrou si zase musíme pomoct.
Často zmiňujete, že v play-off chceme vycházet ze zabezpečené obrany. Bavíme se o tom již po několikáté… Na hřišti soupeřů dva zápasy a jen dvě branky. Nepřemýšlel jste třeba, jestli tu taktiku trochu nezměnit? Jestli s Táborem nehrát více otevřený hokej?
Já si myslím, že dneska ta útočná fáze byla mnohem lepší, ale samozřejmě, že hru nemůžeme úplně otevřít, protože Tábor má rychlé přechody do útoku a šikovné hráče. Ale když jsme dneska byli na kontakt soupeři a byli aktivní, tak se domácí dostávali pod tlak. Měli pak problémy s rozehrávkou a od toho se musíme odrazit...
Je teď na straně soupeře nějaká psychologická výhoda? Nebo to prostě berete tak, že série je nerozhodná, 2:2 a tečka?
Je to 2:2 a jedeme k nám, takže výhodu máme my (říká docela rázně - pozn. autora).