AZ Havířov
Většina fanoušků již jistě zaznamenala, že každé pondělí a čtvrtek během letních prázdnin, než odstartuje nová sezóna, bude na našem webu patřit nové rubrice, jejíž cílem je představit hráče tak, abyste se o nich dozvěděli něco zajímavého a byli jim o kousek blíž. Každému, kdo bude v nadcházející sezóně potit černo-modro-bílý dres, jsme položili 10 stejných otázek, akorát gólmani dostali tu desátou odlišnou. Dnes je na programu už 4. díl, v něm si dáme pomyslnou desítku s jedním z obránců havířovského AZetu, který u nás přidá druhou sezónu.
V dnešní epizodě si představíme hráče, jehož hlavním úkolem je plnit defenzivní činnost, který fanoušky nikdy nebude bavit různými technickými finesami, však který je pro svou poctivou hru neméně důležitým členem týmu. Je jím šestadvacetiletý Petr Ščurek, jenž většinu své hokejové kariéry strávil v Porubě, pak ale přestoupil do Českého Těšína a v dresu tamních Vlků setrval tři sezóny. Během nich odehrál 74 utkání a zapsal 40 bodů, během tohoto angažmá navíc několikrát naskočil za univerzitní tým BO Ostrava. Před uplynulou sezónou se tento urostlý bek přesunul do Havířova, hokejově se posunul zase o stupínek výš, a i když to pro něj ze začátku nebylo úplně lehké, tak nakonec si se vším poradil a bude za nás nastupovat i v nadcházejícím ročníku.
Na kterém zimáku jsi udělal své první hokejové krůčky a kdo Tě k hokeji přivedl?
Moje první hokejové krůčky začaly ve čtyřech letech, když mě táta, který později také trénoval, přivedl na zimní stadion v Břeclavi.
Kdyby sis jako dítě nevybral lední hokej, který sport by sis dovedl představit, že bys místo něj dělal?
V posilovně mě baví překonávat své možnosti, takže pokud by to nebyl hokej, určitě bych se věnoval převážně silovým sportům, jako je třeba trojboj či rugby.
Kdyby sis mohl vybrat jakékoliv číslo dresu, jaké by to bylo a proč?
Drtivou většinu hokejového období jsem hrál s číslem 15. Poté, co jsem přišel do Havířova, však toto číslo bylo obsazeno starším a zkušenějším hráčem a tak jsem přešel na číslo 23, které nosí také má přítelkyně hrající fotbal. Teď už číslo nemůžu měnit, jelikož má přítelkyně můj dres s tímto číslem a mým jménem (s úsměvem na rtech – pozn. autora).
Vzpomeneš jeden zápas ve své dosavadní kariéře, který máš stále v hlavě?
Konkrétní zápas sice nemám, ale když popřemýšlím, tak si vybavím více momentů ze zápasů, na které rád vzpomínám.
Ze všech hráčů, se kterými ses v kariéře potkal v týmu, sestav pětku, ve které by sis ještě někdy rád zahrál.
Vysloveně žádnou pětku nemám. S každým, s kým jsem kdy hrál nebo hraju, mám dobrý vztah a rád si to s nimi vždycky ťuknu.
Zkus se "prodat" a vyjmenuj 3 své hokejové přednosti.
Silová, tvrdá a obětavá hra, nejvíc bych asi vyzdvihl bojovnost, protože jdu vždy do všeho naplno.
Byl nebo je nějaký hokejista, kterého jsi měl či máš jako vzor nebo kterého jsi alespoň rád sledoval?
V hokeji mám více vzorů a na každém se mi líbí něco jiného, takže nikdo konkrétní není.
Kdybychom si spolu zahráli hru FIFA23 na Play Stationu, jaký tým by sis vybral a proč?
Bohužel, vzhledem k časovému vytížení konzole ani hry celkově nehraju, jistě bych ale zvolil někoho z TOP týmů jako je Paris Saint-Germain, Barcelona nebo Baník Ostrava (velký úsměv – pozn. autora). Nejsem tedy dobrý hráč a tvou nabídku bych musel odmítnout.
Kdybys mohl cestovat v čase, co bys ve své kariéře, když se na ní nyní díváš, udělal jinak?
V době, kdy se rozhodovalo mezi školou a hokejem, jsem šel cestou školy a hokeji jsem se tehdy nemohl věnovat na profesionální úrovni, poté přišlo i podnikání, které jsem nyní musel skloubit i s hokejem a povedlo se mi to, takže bych nic zásadního neměnil, takhle jsem spokojený.
Finále extraligy, jedeš rozhodující trestné střílení. Ještě dříve než se rozjedeš, víš, jak zakončíš? A pokud ano, tak prozradíš?
Jelikož mám rád tvrdou hru a nejsem žádný nájezdový kouzelník, tak bych zvolil zakončení střelou pod vyrážečku.
V minulých dílech jste si mohli přečíst - Marcel Kunc, Matouš Ćmiel a Jiří Tvrdý
