Tréninky chceme mít pestré, děti to hlavně musí bavit, říká Petr Jemelík

V tréninku nezaháleli ani malí hráči. Těm v den, kdy si převzali svá školní vysvědčení, skončila i letní příprava. Součástí jejich programu bylo například i florbalové utkání proti havířovskému Torpedu nebo fotbalový turnaj rodičů. Trenér Petr Jemelík nám přiblížil, jak tréninky na suchu vypadaly a co je pro něj jako trenéra přípravky a akademie nejdůležitější.

Pane trenére, nedávno vám skončila jarní část přípravy. Jak jste ji měli rozvrženou? A kolik dětí se jí vlastně účastnilo? 

Letní příprava probíhala od 6. května do 28. června, poslední den letní přípravy jsme zakončili velkým fotbalovým turnajem rodičů. Na tréninky chodilo pravidelně mezi 30 až 45 dětmi.

Dokážu si představit, že vytvořit trénink pro takto malé děti musí být oříšek, navíc když jich je tolik. Na co se při vymýšlení aktivit pro ty akademiky snažíte dbát?

Aby byl program pro děti pestrý. Ty tréninky musí být nějakým způsobem zajímavé, hlavně aby je to bavilo. Snažili jsme se s kolegy trenéry dělat tréninky formou stanovišť, tzn. že jsme měli připravené vždy 4–5 stanovišť a děti se na nich obměňovaly.

Říkáte, že děti musí tréninky bavit. Čím jste například přípravu letos ozvláštnili?

Děti během přípravy prošly velkou škálu aktivit, hrály hry jako fotbal, florbal a jiné, ale také jsme se zaměřili na gymnastiku a obratnostní dráhy. Každý pátek jsme také zapojili kolečkové brusle a hráli in-line hokej.

Vy jste trénoval jak přípravku, tak právě ročníky akademie. Je mezi těmito kategoriemi vidět velký rozdíl, nebo jde jen o rozřazení dle věku?

Ano, určitě rozdíl vidět je. Úroveň dětí první a druhé třídy je úplně někde jinde než dětí z přípravky. V první a druhé třídě již ovládají hůl a umí bruslit, navíc také už hrají svazové zápasy. Kdežto děti v přípravce se teprve učí úplným základům, neumí ještě pořádně bruslit a tak dále.

Na závěr, jaké jsou vaše vyhlídky na příští sezónu?

Má cesta u nejmenších dětí v AZetu po letní přípravě končí. Byl jsem osloven vedením klubu a přesouvám se k deváté třídě, kde budu působit společně s Peterem Kristiánem. Chtěl bych ale poděkovat všem spolutrenérům v přípravce i akademii, a také rodičům hokejistů v nejmladších kategoriích za spolupráci. A dětem bych chtěl popřát, ať se zlepšují a dále milují hokej.