AZ Havířov
Nebýt vleklých zdravotních potíží, nejspíš by v tuto dobu v Havířově vůbec nepůsobil. Po potížích se srdcem, které vítkovického obránce odstavily mimo hru na celou sezónu, si zkušený hokejista poranil kotník. Přestože ve Vítkovicích platil za jednoho z nejspolehlivějších obranných stálic, po návratu ze zranění se rozhodl zakotvit v Havířově, kde dostává více prostoru na ledě. O jeho kariéře a o tom, jak si své vystoupení v AZetu pochvaluje, si můžete přečíst v následujícím článku.
Vynechat pro třicetiletého hokejistu celou sezónu je jistě psychicky vyčerpávající. Zvláště, když se jedná o problémy se srdcem, které patří mezi vůbec ty nejhorší. Petr Punčochář to ale zvládl a za rok byl zpátky na ledě. Na startu letošní sezóny ale sotva začal nastupovat za Vítkovice, když si opět přivodil zranění. „Po mém návratu na led po vleklém zranění jsem si prakticky hned poranil kotník. Byl to takový ten typ zranění, kdy jsem si myslel, že budu už za pár dní opět zpátky na ledě. Jenže rána na kotníku se vůbec nehojila a jak plynuly dny a ubíhaly další zápasy, tak to bylo pro mě horší a horší. Nakonec jsem se vrátil na led, ale bylo to pro mě psychicky hodně náročné," popsal své pocity pravoruký obránce.
Začal trénovat ve Vítkovicích, ale po chvíli zjistil, že bude lepší alternativou zvolit blízký Havířov. „Momentálně trénuju jenom v Havířově. Já se vlastně hned po mém posledním zranění kotníku ocitl ve Vítkovicích v páté lajně, která na trénincích přiliš prostoru nedostávala. Pro mě tak určitě je lepší trénovat tady s klukama z Havířova, kde dostávám hodně prostoru."
V současné době už je však stoprocentně zdravý. Za Havířov už má odehráno 14 utkání, jak si pochvaluje své dosavadní vystoupení? „Mě se můj osobní výkon takhle těžko hodnotí, ale samozřejmě by mohl být vždycky ještě lepší. Já jsem hlavně rád, že jsem tady v Havířově dostal možnost se rozehrát po zranění, že dostávám spoustu prostoru, a skvělé je i to, jak se nám teď daří. Hlavně se mi líbí zdejší havířovské publikum, které mě v tom, jakou dokáže vytvořit skvělou atmosféru, hodně překvapilo, a moc se mi líbí."
Hráč, jehož dokonce draftovalo Chicago Blackhawks v roce 2001 v šestém kole jako celkově 186. hráče v pořadí, strávil celou svou kariéru v České republice a za moře se nikdy nepodíval. Zkušenosti má převážně z české extraligy, kde si vybudoval pověst zodpovědného a spolehlivého obránce. Jaké jsou podle něj rozdíly mezi 1. ligou a extraligou? „Já v mládí hodně působil i v 1. lize, takže mám zkušenosti z obou soutěží. Extraliga je určitě rychlejší soutěž, hraje v ní více zkušenějších hokejistů a je i divácky atraktivnější a navštěvovanější."
Po jeho příchodu do Havířova se týmu takřka okamžitě začalo dařit. Hráč s číslem 47 na zádech tomu ale nepřisuzuje žádnou souvislost. „Tak já nepřišel jediný do týmu. Se mnou tu je ještě Erik Hrňa a Ondra Šedivý. Jak jsem přišel do Havířova já, tak pokud si dobře pamatuju, tak jsme porazili favorizovanou Olomouc, a od té doby nás to nastartovalo. Po dvou až třech zápasech už byla v kabině cítit velká pohoda a začalo se nám tolik dařit. Já jen doufám, že to bude tak i pokračovat."
Po svých štacích napříč celou republikou zakotvil například v Pardubicích, Karlových Varech, Litvínově, Znojmu nebo v Jihlavě. Nyní již čtvrtou sezonu v řadě válí za Vítkovice. Na krátkou chvíli se v sezoně 2002/03 mihl i v Havířově. „Když jsem přišel do šatny, tak se přiznám, že jsem nikoho z hráčů z doby, kdy jsem tu v minulosti působil, nepoznal. Byl jsem ale hodně překvapený, když jsem uviděl maséra Lubomíra Palu, kterému jsem nechtěl věřit, že i po těch letech stále působí v Havířově," rozesmál se Petr Punčochář.
Obránce, jenž má v české extralize na svém účtě téměř 500 startů, už zažil na českých stadionech hodně. Má tedy s čím srovnávat. Jak na něj zapůsobilo havířovské publikum, které je považováno za jedno z nejlepších v 1.lize? Souhlasí s tímto tvrzením? "S tím tvrzením určitě souhlasím. Já už za Havířov odehrál zhruba sedm utkání na venkovních kluzištích a kromě Mladé Boleslavi a Jihlavy byla návštěvnost ostatních soupeřů opravdu bídná. Takže pro mě je havířovské publikum nejlepší a opravdu jsem byl v šoku, když jsme hráli na druhé straně republiky v Berouně a přijelo za námi kolem 200 fanoušků. Za mě jim tedy patří obrovský dík!"
V souvislosti s týmy, kde havířovský obránce v minulosti působil, se snažil zdejší fanoušky zařadit na pomyslném žebříčku. "Pokud bych bral v potaz havířovský kotel, to tvrdé jádro, které fandí vlastně po celý zápas, tak to bych řadil určitě na ty nejvyšší příčky. "
V nabitém programu 1.ligy dostal Petr Punčochář i celý havířovský tým zasloužené volno, když se prvoligový kolotoč díky vánočnímu volnu na téměř dva týdny zastavil. "Ještě před Vánoci jsme si s klukama v šatně nadělovali dárky pod stromečkem. Každý si vylosoval jednoho hráče, kterému pak dal svůj dárek. Na štědrý den a Boží hod jsme měli volno. Od 27. prosince do 30. prosince jsme však opět trénovali. Jednalo se o dopolední tréninky, které byly dost náročné," doplnil obránce, jenž v mládí prošel i mládežnickými reprezentačními výběry.
AZet sehraje svůj první zápas v novém roce na domácí půdě proti Litoměřicím. Již stoprocentně zdravý Petr Punčochář doufá, že mu zdraví po celý rok vydrží. "Normálně si žádné předsevzetí nedávám, ale vzhledem k mým zraněním z posledních let, si určitě přeju, ať mi po celý rok tentokrát to zdraví vydrží, jak mě, tak celé mé rodině," uzavřel tento skromný havířovský bek.
