AZ Havířov

Hráči A týmu nazuli kopačky, aby vyzvali své fotbalové soky

21.06.2024 | Klára Bártková, Lukáš Jandora

Po úterním florbalovém utkání mezi A týmem AZetu a havířovským Torpedem změřili naši hokejisté síly v dalším sportu, který jim není tak blízký, jako hokej. V areálu Gascontrolu pod letním kinem se ve fotbalovém utkání, za velice příjemného počasí, střetli s domácími fotbalisty. Už před střetnutím bylo jasné, že naše šance na dobrý výsledek jsou větší, než v úterý s florbalovou holí v ruce. Přeci jen, s kopačákem si mnozí hokejisté velice zdařile tykají. Jak celé klání nakonec dopadlo?

Do žlutozelených dresů, které fotbalovým fajnšmekrům připomínaly anglický Norwich City, které byly zapůjčeny od domácího výběru, se hráči AZetu nasoukali více než půl hodiny před utkáním, neponechali nic náhodě a absolvovali důslednou rozcvičku, při které hodně zaměstnávali Dana Šimonů. Ten se, stejně jako v úterý při florbale, opět postavil do brány. Tentokrát do, o několik metrů větší, brány, však ani to mu příliš nevadilo. Šimi opět podal velice dobrý a hodně soustředěný výkon, kdy větší problém než střely domácích hráčů mu možná dělalo občasné vytahování míče z kopřiv po střelách hodně nepřesných... Ano, takzvaně i "pánubohu do oken" se pálilo, nutno říct, že na obou stranách. Je možné, že míč po jedné ze střel Matouše Ćmiela pluje po Lučině vesele dál...

Kromě Dana Šimonů se na dobře připraveném hřišti, které nebylo nijak poznamenáno jen pár hodin starou bouří a průtrží mračen, představila řada hráčů, kteří už za pár týdnů nazují brusle a začnou přípravu na ledě. Diváci, kterých se kolem hřiště sešlo asi 150, tak mohli sledovat třeba Davida Klimšu, Šimona Pavlíka, Petra Ščurka, Davida Chrobočka, Marka Haase, Tomáše Valentu, Vojtu Šuhaje, Vojtu Pindela, Viktora Konečného, Marcela Kunce, Matouše Ćmiela, Kubu Apolenáře, Ondru Ševčíka, Kubu Michálka či Adama Tomigu, jen v roli diváků, však přítomných v areálu, byli třeba Lukáš Bednář, Tomáš Franek a marodi Jirka Tvrdý a Jakubem Mrvou. Prakticky kompletní, stejně jako v úterý, byl realizační tým. 

 

Od počátečního hvizdu bylo patrné, že hráčům to jde s kopačákem opravdu výrazně lépe než s florbalovou holí, i když "na vině" byl v úterý i soupeř, který byl nesmírně kvalitní. Na zeleném pažitu byli hokejisté od první minuty lepším celkem, bylo vidět, že jejich hra je dobře organizovaná (od úvodu bylo zvoleno klasické rozestavení 4-4-2), založená i na dobré fyzické kondici. I přes tyhle klady se pálilo. Ne čarodějnice, ne jako u Verdunu, pálily se tzv. loženky. Opět se zastřelovali především forvardi, jmenovitě David Klimša (který si studem z toho, co dokázal zazdít, schoval nejednou hlavu do dresu či dlaní) a Matouš Ćmiel, kteří spolu, od první minuty, nastoupili ve dvojčlenné útočné vozbě. Střídaní bylo jiné než v klasickém fotbalovém utkání, dalo by se říct, že bylo hokejové, naši plejeři se tak "točili" průběžně a i díky domu po fyzické stránce svého soka výrazně předčili. 

Po gólech Ondry Ševčíka, Marka Haase, který patřil k nejlepším na hřišti, na jeho fotbalovost ve středu zálohy bylo mnohdy radost pohledět, a Matouše Ćmiela se hráči AZetu radovali ze zaslouženého vítězství 3:1.

Po utkání následovalo krátké posezení, role výčepního se ujal prezident klubu Petr Malíř, v AZeťáckém stánku se čepovalo pivo zdarma, zdarma pro fanoušky byly nachystány i klobásy, o ty se staral sekretář Robin Pavlas. Nejen příznivci, ale zaslouženě i hráči, si dopřáli nějaké to vychlazené pivo, které, kor u těch hráčů, muselo po dobře odvedené práci sakra chutnat.

Celý podvečer se nesl v příjemném duchu, hokejisté A týmu si opět zkusili něco jiného, odreagovali se, zabavili se, třeba ještě více utužili nový kolektiv po příchodu letních posil, mnozí fanoušci pak mohli na vlastní oči ocenit, že nejeden hokejista je sportovním všeumělem, tykajícím si téměř s každým sportovním náčiním. A kopačák patří od nepaměti mezi dobré kamarády téměř každého hokejisty. 

Závěrem je potřeba poděkovat klubu Gascontrol Havířov, který pro utkání připravil velmi dobré podmínky, který se akce zhostil na jedničku, poděkování patří i hráčům našeho soupeře, kteří k měření sil přistoupili tak, jak si zápasy tohoto typu svým způsobem žádají. Tak třeba někdy příště na viděnou.

Po zápase jsme si počkali na Davida Klimšu, abychom jej, stejně jako v úterý Matouše Ćmiela, krátce vyzpovídali... 

Davide, vidím Tě tady s pivem, tak jak chutná po takové letní dřině?

Skvěle. Studené, fajné. Dneska jsme vypotili, takže úplně bomba.

Přiznám se, že jsem vzpomínal na zápasy, kdy jsi hrál za AZet fotbal v minulosti, z toho důvodu jsem Tě čekal spíše na levé záloze. Nakonec jsi ale nastoupil v útoku, tak který post Ti více vyhovuje?

No, asi v tom útoku. Přece jen, tam se nemusí tolik běhat, jako v té záloze. Ale abych pravdu řekl, tak my jsme to s klukama měli rozhozené tak, jak jsme kdo chtěli, takže jsme si to střídali jak to šlo, později pak posty různě měnili.

A do toho útoku tě nominoval trenér, nebo jste si to rozhodli sami?

Ne ne, my si to před zápasem rozhodili sami.

Co jsi od toho dnešního fotbalu čekal?

Že si zaběháme, zakopeme, že určitě bude fajn sranda a to se tak nějak povedlo.

Když říkáš sranda, tak jak moc chce sportovec i takový zápas vyhrát?

Vždycky (říká s velkým důrazem - pozn. autora)! Ať je to sranda mač nebo ne, tak člověk chce vyhrát opravdu vždycky. Nebo alespoň já to tak určitě mám. I ten úterní florbal mě opravdu štval, když už jsme více prohrávali. A myslím si, že většina kluků, co tady v týmu máme, nehledí na to, jestli to je nebo není sranda, prostě chtějí za každé situace vyhrát.

Úterý florbal, dneska fotbal. Co Ti je bližší? Kopačák nebo florbalka?

Ty brďo, tak to nevím. Já mám rád oba, vlastně asi každý sport, takže mi to je v tomto směru asi jedno.

Během úterka a dneška jsem napočítal asi osm Tvých spálených gólových šancí. Netrefil ses ani jednou, tak jak moc Tě to mrzí?

Mrzí mě to hodně, protože já chci dát gól pokaždé. Vždycky si za ním jdu, takže jo, mrzí mě to.

Vrcholí letní příprava, jak moc bolí a je těžká?

No, každá letní příprava je těžká a bolí, ale člověk prostě ví, že ji musí absolvovat. Já už si třeba tu svoji přípravu dělám tak nějak sám, proto už vím, co od svého těla můžu očekávat a co mi dělá dobře, takže právě v tomto duchu to tak nějak plánuji.

Davide, díky.

Youtube