25.03.2025 | Lukáš Jandora
AZ Havířov
Drak kulhá. Kulhá, má vyražený zub, naříká a oheň chrlí už mnohem méně, ale stále hrozí a haleká. Hráči havířovského AZetu pojedou v pátek do Šumperka nejen nadobro umlčet šumperského Draka, ale také absolvovat 4. zápas čtvrtfinálové série, která má přívlastek REMÍZOVÁ. Tentokrát to budou hráči ve žlutomodrém, kteří budou hnáni domácím publikem, však ani na to nechtějí AZeťáci hledět. Do Šumperka si navíc do báglů, ke své hokejové výstroji, přibalili... Ne, týmovou imunitu, o kterou se soutěží v jiné hře jisté komerční televize, ne, v báglu si hýčkají postupový mečbol!
Ve středu to bylo dlouhé. Došlo pivo, někteří mladí fanoušci během zápasu v hledišti usnuli, končilo se pozdě. Třetí zápas série a potřetí po 60. minutách remízový stav. Potřetí dotahoval domácí tým, který v utkání prohrával. Potřetí dorovnal. Tentokrát však ani dramatické prodloužení, při kterém třeba hostující Nemec trefil v oslabení břevno, rozuzlení nepřineslo, poprvé v sérii se muselo jít do nájezdů...
Daniel Šimonů, který dostal v bráně opět příležitost jako gólman číslo 1, jako fotbalový fanoušek zná, že při pokutových kopech jsou brankáři na střelce soupeře často připraveni, mají papírky s taháky, jak hráči penalty často kopou apod. Zajímalo nás, jak je to v hokeji. Říkal si včera strážce naší svatyně u nájezdů, když na něj ten který hráč najížděl, co by tak mohl udělat? Měl u někoho tušení? Nebo tak to, kor ve 2. lize, kdy ti hráči nejsou tak známí, není a Dan dopředu nepřemýšlel nad tím, jak kdo zakončí? "Že bych měl na střídačce připravený papírek, tak to ne (usmívá se - pozn. autora). Za celou sezónu však máme z videí ty hráče už nastudované, takže tak nějak tuším, co by zrovna kdo mohl udělat. Každopádně nájezdy jsou loterie a ne vždy to vyjde. Naštěstí to vyšlo zrovna včera a v pátek uděláme maximum pro to, aby tahle série skočila..."
Šimonů – Michálek, Kunc, Chroboček, Ščurek, Valenta (A), Ševčík, Hrachovský – Šuhaj, L. Bednář, Franek – Antoníček, Ćmiel, Klimša (A) – O. Šedivý, Pindel, Konečný – Mrva, Haas (C), J. Apolenář – R. Veselý
Podruhé v řadě jsme hráli jen na 7 obránců (do té doby v play-off na 8), tentokráte v sestavě nebyli Daniel Kowalczyk a Ondřej Cubo, můžeme jen tipovat, zda ze sportovních nebo zdravotních důvodů. Dres naopak oblékli Tomáš Valenta, ten po jednozápasové odmlce, no a teprve podruhé v play-off, a poprvé, od úvodního utkání proti Hodonínu, i Ondřej Hrachovský. Mezi útočníky šel mimo sestavu Jirka Tvrdý, do hry naskočil Viktor Konečný, dalšími absentujícími hráči jsou Šimon Pavlík, ten do vyřazovacích bojů zatím nezasáhl, a Michal Hotěk, jehož návrat do sestavy už mnoho příznivců toužebně vyhlíží. Se středeční sestavou trenéři, i díky nepříznivému stavu, hýbali už během hry, je proto možné, že pro utkání páteční dozná opět nějakých změn...
Vraťme se však zpět do středečního podvečera, do útrob Gascontrol arény, kde scénárista napsal další zašmodrchaný příběh. Gólem na 1:2, jen pár vteřin poté, co šli Draci do dvoubrankového vedení, nás nastartoval Vojtěch Pindel. Požádali jsme jej, zda by svůj gól mohl popsat, protože když jsem jej po jeho vstřelení sledoval, tak mi přišlo, že je překvapený, že možná ani netušil, že to gól je... "Ševča střílel od modré a od gólmana se to odrazilo někde mezi kruhy, přímo ke mně. Já si puk jenom přikopl bruslí a poslal na bránu. Překvapený? Ne ne, to jsem nebyl, jenom jsem si musel s oslavou chvilku počkat, protože jsem do poslední chvíle nevěděl, jestli puk skončil v bráně po odrazu od tyčky", zmínil odchovanec hokeje ve Frýdku-Místku, který nedohrál utkání číslo 2, jehož závěr sledoval jen ze sektoru havířovských příznivců... "V Šumperku jsem odstoupil z důvodu lehkého zranění v horní části těla, více ale bohužel neprozradím."
Na závěr jsme se vytáhlého útočníka zeptali na jakýsi chod střídačky, kabiny... Když se prohrává, přebírají roli hecířů někteří hráči, kteří třeba právě na střídačce nebo v kabině zvýší hlas, více mluví k týmu. Kdo má takovou roli nebo role v tomto mančaftu? "Všichni v mančaftu se během zápasu vzájemně povzbuzujeme, ať už na střídačce nebo v kabině. Každopádně nejčastěji jde slyšet Válce a Mrviče, právě ti tým asi nejvíce hecují..."
Pokud Vojta Pindel, naším prvním gólem, tým nastartoval, tak Radek Veselý s Ondrou Šedivým vše zdárně ukončili. Právě oni dva byli těmi, kdo proměnil své trestné střílení. Kdy se kluci rozhodovali, že svůj nájezd zakončí tak, jak jej zakončili? Měli to v hlavě už jakmile se rozjížděli a byli pro tuhle možnost rozhodnutí, nebo třeba nějak reagovali až na brankáře Irgla a na poslední chvíli něco změnili? "Ty brďo, já ani nevím", začal s velkým úsměvem Radek Veselý... "Denise trochu znám z Prostějova, ale v hlavě jsem dopředu nic neměl. Spíše jsem si říkal jen to, ať hlavně nespadnu. A pak už, když jsem dojel ke kruhům, jsem trochu reagoval na Denise..." Větší myšlenku měl, lépe řečeno více sdílný a konkrétní byl Ondrej Šedivý... "Na nájezd mám vždycky nachystané dvě varianty, jedna je blafák a druhá střela, podle toho, jak je brankář vyjetý a jak stojí. Včera jsem měl prvotní myšlenku střílet tam, kam jsem vystřelil, tedy pokud si to brankář nenabruslí a bude držet lapačku u betonu. No a nakonec to tak vyšlo..."
A dovedli by si oba naši forvardi představit situaci, že by je trenéři určili, že pojedou nájezd, jenže oni by jim řekli, že raději ne, že si ten den nevěří? "Nedovedu", začal upřímně, na rovinu a s úsměvem Ondrej, následně svou odpověď doplnil... "Celou kariéru jsem nájezdy jezdil a nikdy mě ani nenapadlo, ze bych odmítl. Ba naopak, nájezdy mam rád...". Veselka, jak se Radkovi občas říká, si variantu odmítnutí představit umí... "Jo, kdybych si nevěřil, tak proč ne, tak bych třeba nejel. Ale na druhou stranu, kdo jiný by měl jet? Já jsem tu kvůli tomu, abych týmu pomohl aspoň takto, nejsem žádný emoční gigant, který chodí po střídačce a hecuje, vždy jsem byl a jsem spíše uzavřený a klidný. A na nájezd jsem si věřil, nebyl důvod říkat NE", dodal, stejně rázně, jako když venčí svého milovaného pejska a volá jej zpět k noze, trochu nesmělý, ale o to víc sympatický útočník...
Hráči Šumperka zasluhují respekt. Ano, líbivý hokej od nich příliš nečekejme, však jsou nám v celé sérii vyrovnaným protivníkem, každý zápas je díky nim pro nás obrovsky náročný. Však náročný je i pro našeho soka. Tomu chybí dlouhodobě zraněný obránce Ludvík Rutar, dlouho zraněný je také vysoký útočník Tobiáš Handl, po prvním utkání série se k nim přidala největší hvězda týmu, forvard Tomáš Pospíšil. Šumperští tak musí do hry nasazovat i tři útočníky z juniorky, jako tým však bojují, žerou led, i díky nim musí série bavit!
Irgl – Panáček, Dudycha, Drtil, Andrle, Novotný, Minařík, Seidenglanz – Jaroš, Šišolák, Ostřanský – Vachutka, Nemec, Jenčovský – Picka, Polách, J. Horký – Izák, Scheuter, Tomeš
Mezi klíčové hráče našeho protivníka, tím spíš, když zmíněný Pospíšil už do letošní sezóny zřejmě nezasáhne, patří zkušený obránce Tomáš Drtil, který před několika lety oblékal také havířovský dres. Pokud bychom tomuto šumperskému odchovanci měřili ve středu čas strávený na ledě, možná bychom se dostali až někam k 30 minutám...
Vraťme se však o pár dní zpět. Když se v Šumperku dozvěděli, že dalším soupeřem bude Havířov, něco od nás čekali, nějak si ty zápasy představovali. Jsou takové, jaké byly ty představy? Je Havířov přesně ten soupeř, na kterého se v Šumpasu připravovali, nebo jsme je něčím překvapili? "Ani ne. Víme, že Havířov je ambiciózní a pracovitý tým, a taky víme, jak funguje. Víme o silných i slabších stránkách vašeho herního systému a na základě toho s nimi pracujeme."
Drtil a Pospíšil, to je synonymum pro šumperskou přesilovku. Jak moc Tomáš Pospíšil chybí? Zeptali jsme se, zda se narychlo muselo něco znovu nacvičovat apod... "Ne ne, neřekl bych. Je pravda, že Pospa je jeden z klíčových hráčů týmu, na druhou stranu, je tu hodně šikovných kluků, co jeho roli zvládnou zahrát..."
Závěrem trochu všeobecně - nemohli jsme se nezeptat, jak velkou chuť má 34letý Tomáš Drtil stále do hokeje a kde ji bere. Zda třeba hraje roli i to, že působí de facto doma. Protože, stejně jako řada jeho spoluhráčů, je odchovancem Draků... "Je toho víc. Zmínil bych ale dva nejzásadnější faktory. Tim prvním je rodina (moje manželka a děti), podpora od nich mi dává neskutečnou energii a žene mě kupředu. Tím druhým je, že mám hokej rád a bavím se jím. Ta atmosféra, když hraješ doma, ta radost z toho, když někomu dobře nahraješ... V týmu hrajeme jeden za druhého, bavíme se na tréninku i během zápasu a to nás dělá silnějším", zakončil příjemné povídání tento šumperský obránce...
Nejlepší český hokejista současnosti, a největší legenda havířovského hokeje - David Pastrňák - se netají tím, že si mnohdy pobrukuje písničky kapely O5 a Radeček, která byla v roce 1994 založena v Šumperku. Nedávno přiznal, že tuze rád má jejich song s názvem "I tak to za to stojí". V něm se zpívá o tom, že "I tak to za to stojí, i když to někdy bolí, i když to někdy není, tak úplně skvělý." Věřme proto, že i když to bude v pátek možná bolet, protože play-off se hraje tzv. na krev, tak přesto to za to bude stát. Věřme proto, že i kdyby to nebylo úplně skvělé, tak to za to bude gólově stát... Havířovský AZ si jede pro postup!
Utkání v šumperské ŠKODA aréně, kam v pondělí na druhý zápas série přišlo takřka 1300 fanoušků, začíná v pátek v 18:00. Pokud jedete naše chlapce podpořit, určitě, společně s ostatními, zavítejte do sektoru havířovských fanoušků, po ruce bude jeden z bufetů, kde si třeba za 75 kaček můžete dát obstojnou klobásu. Ne tak dobrou, jako je ta naše havířovská, však o přestávce hlad zažene a také zachutná. Pokud do Šumperka nezavítáte a vyberete jiný páteční program, můžete celé utkání sledovat alespoň prostřednictvím klasického textového přenosu na webu onlajny.com.
