AZ Havířov
Úvod sezóny, ve které padá do nižší soutěže rekordní počet týmů, nezastihl havířovskou juniorku v optimální formě. V tabulce Extraligy juniorů patří našim mladíkům momentálně sedmnácté místo. K ideálu to má daleko, ale dnešní zpovídaný trenér havířovské juniorky Tomáš Potěšil to nevidí černě, nicméně varuje.
Dobrý den pane Trenére, jaká je nálada?
No, popravdě není příliš dobrá. Ono, stačí se jenom podívat na tabulku.
Já se na ni nedávám.
(smích) To jsme, dva, Taky se na ni raději nedívám.
Ale jste jedno z nejslušnějších mužstev a gólmani mají hodně zásahů…
Jediným plusem jsou výkony gólmanů.
A co by se mělo změnit?
Změnit by se mělo myšlení hráčů, což je velice důležité. Někteří pořád nejsou schopni akceptovat náš systém a hru, kterou chceme praktikovat. Je pravda, že u mužstva, zejména v obraně, došlo k velkým změnám... Prozatím nejsme schopni, po celou dobu utkání, hrát organizovaný hokej. A dále postrádám odhodlání a nasazení, prostě hrát v maximálním úsilí.
Co to prosím pěkně znamená?
Nejsme trpěliví a jsou hráči, kteří svým přístupem ke hře a její organizaci nám to nabourávají. Tím pádem hra postráda kontinuitu a návaznost. Toto je náš největší problém, donutit nějakým způsobem hráče, aby dělali to, co po nich chceme.
Zakletý pes je tedy v přístupu a myšlení hráčů?
Ano, je to v přístupu a myšlení. Když to srovnám s loňskou sezónou... v ní jsme také nedisponovali lepšími hokejisty, ale měli jsme charakterní hráče, kteří respektovali naši hru a zjistili, že je to ku prospěchu věci. Když viděli, že se vyhrává, tak byli schopni nastavený systém dodržovat. Nenašel se nikdo, kdo by hru, svým herním pojetím, negoval a starší hráči byli vzorem pro ty mladší.
A letos?
Letos tomu tak, prozatím, není a zejména ti starší to nejsou schopni plnit. Což je z mého pohledu našim největším problémem.
Znamená to, že se někteří chtějí udělat pro sebe a málokdo hraje pro tým?
Když se to řekne malinko zjednodušeně, tak ano. Někteří hráči si udělají třeba kličku v nesprávném prostoru a tím vyautují své spoluhráče ze hry a soupeř jde do přečíslení. Obránce se například rozjede do útoku v okamžiku, kdy to ještě není připraveno, anebo jde špatně střídat. Je to o organizaci hry, ale tomu musí hráči věřit. Je tady spousta hráčů z loňska, tak by tomu měli věřit, sami se o tom mohli přesvědčit. No a pak je tady ještě jedna věc a tou je proměňování šancí.
Průměrně vstřelíte 1,6 gólu na zápas, to je skoro jako ve fotbale, že?
Myslím si, že jsme neodehráli špatné zápasy. Třeba s Hradcem Králové jsme byli celou dobu jednoznačně lepší. Jenže jsme dali nula gólů, a nakonec jsme prohráli 0:2. V Rakousku jsme měli převahu v poli, ale když jsme měli střílet, ještě jsme to raději přihráli na hůře postaveného hráče.
Přitom máte k dispozici hráče, kteří nakoukli do áčka, jako Becher, Pastor a Kočí.
Jsou tady hráči, na kterých jsme si mysleli, že stavíme. Třeba Pastor, to není vyložený střelec, on musí hrát jednoduchou hru. Na Bechyho jsme také před sezónou spoléhali. (chvilka ticha) No ale pak tady jsou hráči, na které jsme sice také spoléhali, jako Mastič, Horváth, Hledík a Špaček. Jde o zkušené hráče, no a oni v devíti zápasech dají jeden, nebo dva góly. To je pro nás vlastně důsledek toho, kde jsme. Protože prohrávat 2:0, 2:1 a 3:1, svědčí o tom, že těch branek moc nedostáváme. Tito hráči to musí vzít na sebe a rozhodovat utkání. Měli by být našimi lídry, což se zatím neděje.
Rozumím-li tomu správně, tak hrát se dá s každým?
Dá se hrát s každým, jednoznačně nás přehrála pouze Plzeň, ta ale byla výkonnostně někde úplně jinde. Hráli jsme tam, a to není výmluva, v neúplné sestavě. Plzeň je TOP tým, který má k dispozici kvalitní a široký kádr.
Vy jste to trochu nakousl, loni byl kovid a letos respirační obtíže…
Bohužel ta respirační onemocnění tady jsou, klukům to sedá na průdušky. Kašlou a jsou bez teplot. Někteří to přecházejí. Nemáme široký kádr a když nám vypadnou dva hráči ze základní patnáctky, tak už je to hodně velké a citelné oslabení. Mladší kluci z ročníku 2004, byť jsou snaživí, tak na Extraligu ještě nejsou všichni připraveni.
Lidé si to neuvědomují, ale každý půlrok jde na hráčích strašně vidět.
To ano, ale oni ani nemají, prozatím, tu kvalitu. Nemáme top hráče, kteří by tady už byli. V momentě, kdy sestupuje šest manšaftů, tak vám nikdo nepustí kvalitního hráče. Tedy takového, který by přišel hotový. My s těmi kluky musíme pracovat.
Je nějaké „poučení z krizového vývoje“?
Bohužel to má ale vícero okolností. My jsme se už vlivem nemocí a posouvání juniorů do áčka, protože je také trápil nedostatek hráčů, pořádně v srpnu nesešli. Přátelské zápasy jsme pokaždé odehráli v jiné sestavě. V podstatě jsme nebyli schopni zkonsolidovat mužstvo, aby si na sebe kluci navykli ve formacích a nebyli jsme schopni natrénovat přesilové hry. Což ale není ta situace, ve které se nacházíme nyní. Teď máme tým pohromadě, a kromě Kočího budou všichni junioři hrát juniorskou Extraligu.
Pročpak?
Kočí je totiž jediný hráč, který si to svými výkony momentálně zaslouží - hrát za A-tým. On totiž v juniorech odevzdá výkon. Ostatní hráči jako Pastor a Becher momentálně nejsou tahouny, kterými by měli být. Z mého pohledu hráč, který má nastoupit za áčko, musí být tahounem juniorky. To se prozatím u nich neděje, na áčko tedy nemohou pomýšlet.
Nakousli jsme to už před nedávnem. Jak moc hráčům, když jsou povoláni do áčka „narostou hlavy“?
To je strašně složitá otázka, je to individuální. Mám s tím dlouholeté zkušenosti. Někdo okusí áčko, juniorka je mu malá a někdo je zase schopný svým výkonem ovlivnit celé mužstvo. Mohu zmínit třeba Honzu Bambulu a Petra Fridricha, to byli hráči, kteří svým charakterem pozvedli celý tým.
Oba teď zaslouženě hrají v nejvyšší soutěži.
Dneska jsou v extraligových týmech a pravidelně hrají. U nás zase, když hráči dostanou šanci v áčku, tak se jim v hlavě dějí věci, které je ovlivní v přístupu i výkonu. No a jejich výkon v juniorce jde, bohužel, směrem dolů.
Letos se díky šesti týmům, které půjdou dolů, otevřely peněženky. Všichni chtějí mít to nejlepší a své „horší hráče" nepustí jinam. Jak se vám hraje proti týmům jako je Boleslav, Zlín, anebo Vary?
V týmech jako je Plzeň, Vary, Sparta, Liberec a Boleslav hrají hodně kvalitní hráči. Ti nejstarší z jejich týmů, by mohli nastupovat v havířovském áčku. Stojí proti nám obrovská kvalita, týmy jsou nabouchané, jak do kvality i počtu. Toto není v našich podmínkách možné.
Co je na havířovské juniorce dobré?
To teprve uvidíme, vůbec nelámeme hůl. S kluky se bavíme, pro nás je důležité dostat se do dvanáctky. Bylo by dobré, alespoň střídavě, bodovat. Říkám, že jsme ztratili takových šest až sedm bodů v zápasech, co jsme měli na lopatě. Několikrát jsme si to zbytečným vyloučením, v podobě špatného střídání, anebo faulu v útočném pásmu, zkomplikovali. No a soupeř nás poté potrestal. Určitě pokud budou všichni v pořádku, tak s týmem můžeme bojovat o udržení v soutěži.
Co je k tomu potřeba?
To, aby hráči přistoupili na hru, kterou chceme hrát, a byli pokorní, což je nesmírně důležité, charakter a pokora hráčů. Jsem přesvědčen, že i méně kvalitní hráči jsou schopni pro mužstvo odevzdat více a jsou větším přínosem, než malé „hvězdičky“, které to mají v hlavě nastaveno už trochu jinak. Hráč se musí na ledě vydat a být připraven za AZ drhnout led, což všichni zatím tak nečiní.
Co říci závěrem?
Chci říci, že našemu týmu věřím. Pracujeme s hráči, kteří to nastavení v hlavě mají trošku jiné, než by měli mít. Nevím, jestli se nám to povede, protože změnit to, nebývá jednoduché. Doufám, že si všichni uvědomují, že pokud juniorka v Havířově sestoupí, tak pod tím budeme podepsáni my, kteří tady teď působíme. Na druhou stranu si ale myslím, že při zužování juniorské soutěže což kvituji, nemá AZ mládežnickou základnu na takové úrovni abychom mohli rok co rok konkurovat špičkovým klubům. Už jsem řekl, že pokud bude mužstvo zdravé a kluci si dají říci, tak z toho výkonnostního hlediska jsme schopni se prát o to 12.-13. místo.
Pane Trenére, díky za Váš čas a přeji Vám i Vašim svěřencům všechno dobré.
