AZ Havířov
"Tak, teď na chvíli úsměv", nabádá hráče A týmu paní fotografka, když je chce zachytit na velkou týmovou fotografii, jejíž vyhotovení, třeba ve formě velkého plakátu, bude možná už za pár týdnů zdobit nejednu stěnu dětského pokojíčku. Právě focení, jak celého týmu, tak i individuální, bylo na ledové ploše Gascontrol arény na programu v úterý ráno.
Do kabiny A týmu přicházejí hráči vesměs před osmou ranní, někdo chvíli po osmé, jejich výrazy ve tvářích jsou zatím všelijaké, těžko soudit, kdo se na dnešní focení těší, kdo takové okamžiky naopak spíše nevyhledává...
Týmové focení. Jak jej hokejista vnímá? Jako nutné zlo a víc času stráveného na zimáku nebo jako jakési odreagování se, legraci? "Jako nutné zlo bych to nebral, ale v lásce to taky nemám. Přítelkyni jsem už naučil, že focení není má nejoblíbenější činnost, ale když je to jednou za čas, tak mi to nevadí", uculuje se Jakub Mrva, vedle něj stojící Viktor Konečný na to stejné téma dodává: "Já to beru úplně v pohodě. Je to rychlovka, vyfotíte se a "jdete". Dnes to bylo sice trošku delší kvůli individuálním fotkám, ale dalo se to vydržet", říká předsezónní posila týmové ofenzívy...
Mrvič a Kony, jak se klukům říká, jsou mladí kluci, kteří to přeci jen mohou brát jinak. Ale co ti starší, ti zkušenější? "Pro hokejistu je takové focení součástí profesionálního přístupu k hokeji, navíc to dělá i pro reklamu sobě samému. Já už to beru spíše jako nějakou legraci a možnost, získat třeba památku na své spoluhráče", říká Tomáš Valenta a další zkušený borec, David Klimša, ještě doplní: "Vždycky, když jsme s klukama pohromadě, tak je legrace, takže si focení pokaždé užijeme. No a když je legrace, tak to všichni berou více v pohodě."
Ještě před focením A týmu si paní fotografka bere do parády malé AZeťáky z Akademie, ti se fotí na různé propagační materiály, to už ale někteří nedočkavci vykukují z kabiny A týmu a odhadují, kdy asi půjdou na řadu, jak dlouho ještě mají na to, aby se "vymódili".
Focení A týmu je naplánováno na 8:45 a vypadá to, že vše jde podle plánu. Podle pečlivě připraveného plánu, který vyhotovila PR manažerka Foldyna Holendová společně s marketingovým manažerem Markem Szypkou. Je jasně patrné, že nad organizací strávili nějakou dobu, i z tribuny je přihlížejícím zřejmé, že každý krok je pečlivě naplánovaný, že nic není náhodné, nahodilé.
Necelých 15 minut před devátou ranní vyjíždí A tým, v tmavé kombinaci dobře známých dresů, na ledovou plochu. V "úborech" trenérských vyjíždějí také trenéři, oděni do černé pak přicházejí pánové z klubového vedení. Mnohdy se stává, že řazení hráčů do tří řad provází zmatky, však dnes jde vše možná až překvapivě rychle, paní fotografka si hráče zdařile diriguje a kočíruje, ti naslouchají, staví se dle toho, jak je nabádá, předem daná je pouze spodní řada. Řada těch zkušených. Řada prostřední a vrchní jsou o improvizaci, však ta je podobně zdařilá, jako když Lukáš Bednář musí, tísněn bekem, také trochu improvizovat, a stejně najde poslepu Klímovu čepel na brankovišti před prázdnou...
Tým už je nějako dobu v tom správném seskupení, nyní přichází ta hlavní práce paní fotografky. Tou je, stejně jako loni, paní Mensatorová, která mimo jiné fotí třeba pro projekt BEZ FRÁZÍ. A pokud to jméno někomu něco říká a pouze si nemůže vybavit, tak ano, Lukáš Mensator, "povoláním manžel", vyhrál před 15 lety extraligový titul s Karlovými Vary.
Ale to už slyšíme výzvy k úsměvům, k uvolnění, panuje dobrá nálada, sem tam, jak už to u tolika chlapů pohromadě mnohdy bývá, zazní nějaký ten vtípek, nicméně vše se daří, po chvíli je hotovo. Z fotoaparátu, jak se obrazně řečeno říká, vyletěl ptáček, který znamená, že tuhle část mají havířovští borci za sebou. Úleva? Možná.
Jak moc hráči dbají na to, jak na fotce vypadají? Můžeme si představit, že jsou hokejisté, kteří to řeší méně, ale jsou jistě i tací, kteří to řeší daleko víc. Zřejmě to bude hodně individuální. Nebo ne? "Neřeším to vůbec, ale laku do vlasů si vždy trochu dám, abych si přehodil vlnku", říká, a výrazně se u toho culí, sympaťák, a téměř vždy dobře naladěný, Jakub Mrva, vedle sedící Viktor Konečný přiznává, že trochu práce tomu věnovat musí... "Teď, když mám trochu delší vlasy, tak na to dbám malinko víc, to je pravda (sám se svým slovům směje - pozn. autora), ale třeba Kuncík (Marcel Kunc - pozn. autora), u něj vždy žasnu, ten má svůj účes vždy na milimetr dokonalý", chechtá se Viktor a prstem ukazuje na svého kamaráda, se kterým se potkal už ve vítkovické juniorce.
"Myslím si, že mladší hráči na svůj vzhled dbají více než já, na druhou stranu je pravda, že i já se dnes samozřejmě učesal. Jo a ještě k těm mladším... Je jasné, že spousta kluků svou dnešní fotku použije pro vlastní prezentaci", říká se šibalským úsměvem zkušený Tomáš Valenta, který takových focení už zažil nespočet...
Chvíli po něm jeden z největších šviháků kabiny přizná, kdo se pro dnešní den postaral o jeho účes. "Zašel jsem za mamkou, která mi udělala sestřih, abych trochu vypadal. Jinak to ale úplně nehrotím, na druhou stranu, úplně špatně nechce vypadat nikdo", doplňuje David Klimša, jehož fotka bude v sezóně jistě v nejednom telefonu havířovských dívek a dam.
Týmovou fotografií však povinnosti hráčů nekončí, následuje ještě focení skupinek, jednotlivců, ještě mnohokráte musí každý z hráčů zapózovat před fotoaparátem. Vše jde však i nyní podle plánu, časový harmonogram se daří dodržet, dokonce se končí dříve, než bylo původně zamýšleno. Mladí hráči uklidí lavičky zpátky na střídačky, ledová plocha se dá znovu "do pucu", účesy jednotlivých borců nyní, po nasazení přileb, mohou povolit, malinko může povolit i běžné dopolední nasazení kluků, protože klasická tréninková jednotka se dnes nekoná.
Trénink, i když tohle slovo dnes dejme spíše do uvozovek, je pouze dobrovolný, krátká dvacetiminutovka, během které se na ledě neukáží všichni. Jsou tací, kteří raději peláší domů. Každá volná chvíle je dobrá, protože sezóna bude dlouhá. A náročná. Kluci se na ni budou připravovat zase v dalších dnech, dnes to byla příprava spíše vizuální, třeba pro jejich fanynky a fanoušky. Kteří je v sezóně snad budou hnát za vytouženým cílem...
