AZ Havířov
Prakticky přesně po roce se uskutečnil fotbalový turnaj, při kterém hráli prim rodiče našich mládežníků, dětí, které se srdnatě rvou za AZet. První ročník této zajímavé akce byl napsán loni, ve čtvrtek se na něj úspěšně navázalo. Hřiště havířovského Gascontrolu, na kterém se hrálo před rokem, se pouze vyměnilo za hřiště s umělým povrchem v Horní Suché.
Turnaje se zúčastnilo celkem 8 týmů rodičů + jeden tým sestavili trenéři havířovských mládežnických celků. Mančafty byly rozděleny do dvou skupin, v jedné 5 a ve druhé 4 celky. Nelítostných bojů na kvalitní hornosušské umělce se zúčastnily týmy Přípravky, 2. třídy, spojené 3. + 4. třídy, 5. třídy, 6. třídy, 7. třídy, 8. třídy, 9. třídy a již zmíněný celek trenérů.
Zápasy se hrály na dvou hřištích, které byly postaveny na polovině klasického fotbalového hřiště, druhá polovina byla připravena pro děti, na které mohly dokonale vyvádět, bavit se, skotačit, také si kopnout do míče apod. Hrací doba každého utkání byla stanovena na 10 minut.
Zápasy se hrály ve velkém vedru, pro každého z účastníků byly určitě náročné, do čtyřčlenného semifinále se nakonec probojovaly týmy 9. třídy, 7. třídy, 5. třídy a tým trenérů. Ten v následném finále vyzval k souboji tatínky budoucích páťáků. Trenéři, kteří sestavili velmi kvalitní mančaft, kdy mnozí z nich si s mičudou na nártu dokonale tykají, nakonec slavili zasloužené vítězství, pohár putoval do jejich rukou.
Pořadí nejlepších celků:
1. místo: TRENÉŘI
2. místo: rodiče 5. třídy
3. místo: rodiče 7. třídy
4. místo: rodiče 9. třídy
Pro všechny příchozí bylo zajištěno občerstvení, ať už pivo pro dospěláky, pro děti malinovka, navíc nechyběla ani grilovaná klobása. Panovala velmi dobrá a uvolněná atmosféra, lidé se bavili, kdo navíc chtěl, mohl si zakoupit fanouškovské předměty z fanshopu, protože svůj stánek na akci rozbalil také YoSport, který AZeťácký fanshop provozuje.
Po závěrečném hvizdu jsme se zeptali trenéra Jiřího Pavláta, který se letos do značné míry chopil organizace této akce, jak těžké je takové odpoledne zorganizovat, jaké jsou třeba ty největší překážky, které je zapotřebí překonat... "Máme s tím zkušenosti, máme poměrně dobrý tým trenérů a také rodičů, kteří vždy přiloží ruku k dílu. Čilia samotná příprava a následná organizace je vždy v pohodě. Jde pak primárně o to, vybrat místo a dát rodičům s předstihem vědět termín. Trenéři si pak zorganizují týmy a je prakticky hotovo."
Napadlo nás, když jsme vnímali atmosféru celého setkání, zda je primárním cílem takových sešlostí to, aby se, pokud možno, utužilo jakési pouto mezi rodičem a klubem, což na první dobrou vypadá na této akci důležitější, než to, jak je zahrán rohový kop či vhozený aut... "Ano, určitě, to máte pravdu. Děláme to jednak jako poděkování rodičům a hráčům za sezonu, navíc chceme právě utužovat a budovat partu mezi rodiči tak, ať se poznáváme i napříč kategoriemi. Myslím si, že letos se to opět povedlo na výbornou", zahlásil spokojený Jiří Pavlát, který v AZetu dostává stále víc a víc prostoru, no a na závěr ještě odpověděl, a ještě chvíli jsme se této myšlenky drželi, co může klub, potažmo trenéři mládeže, dělat, aby to výše zmíněné pouto bylo co nejsilnější, protože není možná nic důležitějšího, než táhnout za jeden provaz... "To je těžké, přece jen, hrajeme kolektivní sport, takže vždycky to nebude jen růžové. Je jasné, že každému vždy nevyhovíte. Ale právě tyto akce, navíc různá soustředění a výlety, mohou utužovat a budovat ta již zmíněná pouta", zakončil pozitivně a odhodlaně trenér, který jako hlavní letos povede 5. a 9. třídu, který je navíc sportovním sekretářem klubové mládeže.
Nezbývá než věřit, že podobně úspěšný, jako ten letošní, bude i příští ročník, nezbývá než věřit, že mladí AZeťáci, jejich rodiče a trenéři se opět sejdou v nějakém příjemném fotbalovém areálu a navzájem se ubezpečí, a nemusí to být nutně slovy, že táhnout za jeden provaz a být na jedné lodi je tím nejlepším směrem toho pomyslného AZeťáckého kormidla...
