21.11.2012 byl do Síně slávy uveden in memoriam František Slezák, který na havířovském zimním stadiónu strávil podstatnou část svého života. I těsně před náhlou smrtí, 3.9.2012, tam byl zastávat svou funkci v boxu časoměřičů při česko-polském turnaji mladšího dorostu.
Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o havířovský hokej, se musel s touto osobou setkat. František Slezák strávil na zimním stadionu podstatnou část svého života. Dříve se prezentoval jako rozhodčí, později, jak už léta a vrásky na čele přibývaly, se stal nedílnou součástí boxu časoměřičů. Hlásil a zapisoval zápasy snad všech věkových kategorií. Byl i vedoucím mužstva u mužů, vychovával mladé rozhodčí, byl v komisi rouhodčích a jednu dobu i předsedou okresního svazu ČSTV - svazu ledního hokeje. Kdo alespoň chvíli trávil čas na zimním stadionu, musel ho potkat. Dobře ho znali i soupeři, rozhodčí, trenéři, zkrátka všichni. Není tak divu, že si za svůj život získal spoustu přátel, převážně z hokejových končin.
František Slezák se narodil 5.12.1940, na havířovském kluzišti pracoval přibližně od roku 1970, tedy přes 40 let. Mnozí si myslí, že na zimním stadionu trávil tolik času, protože neměl nic jiného na práci. „Franta“ měl ovšem manželku a ze společného manželství později vzešel syn Petr. Nakonec se oba rozvedli. Kromě svého syna měl také dva bratry a jednu sestru. Nešťastná událost šokovala i Martina Potočného. „Co k tomu říct, Frantu znám osobně od svých 7 let, tehdy ještě pískal naše zápasy a je to pro mě jedna z největších legend, která kdy tady byla! S ním odešla i jedna obrovská kapitola hokeje v Havířově. Každý den jste ho mohli potkat u ledu, v kabinách. Byla to obrovská persona i pro rozhodčí.“
František Slezák zažil s Havířovem všechny úspěchy a pády. Přestože to s ním někdy nebylo příliš jednoduché, fakt, že ve své funkci setrval až do konce, jen potvrzuje, že svou práci dělal dobře. Jeho nečekaný odchod rozesmutnil i fanoušky. „Neodmyslitelná součást, teprve teď si člověk uvědomuje, jak bude chybět“, „ Specifický hlas havířovského zimáku, odešla legenda“, „Super člověk, hlasatelský box už nebude boxem“, „ Franto, budeš tady chybět“, to je jen malý výtah vzkazů od fanoušků na Facebooku.
Klub se s Frantou Slezákem rozloučil se ctí. V zápase se Šumperkem, hraném 4.9.2012 proběhla minuta ticha a o týden později při utkání s Orlovou bylo rozloučení větších rozměrů - na světelné tabuli byly promítány Frantovy fotografie a každou třetinu řídili jiní rozhodčí, celkem se jich vystřídalo sedm. Bylo to jejich symbolické poděkování za to, že jim František pomohl v začátcích kariéry rozhodčího.