Ne zrovna úspěšná sezona Havířova je u konce, pojďme se za ní ale poohlédnout ze statistického hlediska a najít nějaká pozitiva.
Nejprve si shrneme, jak vypadala základní část v podání hráčů AZetu. Ti v tabulce zaujali nelichotivou předposlední příčku, když dokázali dvanáctkrát (ze 48 zápasů) zvítězit. Jsou ale i aspekty hry, v nichž Havířov dokázal přehrát i mnohem silnější protivníky.
Úspěšnost přesilovek 16.09 % sice není nijak světová, ale třeba takové týmy, jako Poruba či Vrchlabí, na tom byly ještě hůře. Když už byly zmíněny přesilové hry, neměli bychom vynechat ani oslabení. Havířov patřil k těm trestanějším týmům, se 186 představeními mu v početní nevýhodě náleží titul pátého nejtrestanějšího klubu základní části. AZ měl 80procentní úspěšnost v bránění oslabení, v nich ale inkasoval 38 branek.
Pojďme si připomenout situaci mezi třemi tyčemi. V brankovišti se za Havířov letos představilo sedm brankářů. To je dosti vysoký počet, týmy si většinou vystačí se třemi maskovanými muži. Kdo byl tedy nejúspěšnějším strážcem havířovské svatyně? Pokud bychom počítali jen s úspěšností zákroků, náležel by tento titul Janu Lukášovi, ten se ale ukázal jen ve třech kláních. Jasnou jedničkou v brankovišti byl někdo jiný – Marek Štipčák.
Teprve dvacetiletý brankář naskočil do třiadvaceti duelů. K 90.52 % úspěšnosti přidal navrch i dvě čistá konta a za svá záda pustil v průměru jen 2,67 branky na zápas. Chyběla mu tedy jen podpora ofenzívy, aby AZ dovedl k lepším výsledkům. Jeho kolega Tomáš Fučík se představil v deseti zápasech, jeho procentuální úspěšnost už ale tak lichotivá nebyla. Devadesátiprocentní hranici, která by měla být jakýmsi požadovaným minimem, se mu atakovat nepodařilo a s necelými devětaosmdesáti procenty zaostával za svými konkurenty. Na několik utkání do Havířova zaskočil i vítkovický Daniel Dolejš, jemuž branku přebral Aleš Stezka. Dolejš oblékl dres AZetu celkem osmkrát, ani on ale nedosáhl na 90procentní metu, navíc odcházel do šaten vítězně jenom dvakrát. S gólmanem se zkušenostmi z Extraligy se nabízí otázka, zda problém nebyl v defenzívě. Pojďme se na ni podívat.
Ta byla poměrně mladá. Jen třem bekům bylo nad pětadvacet let. Vyzdvihnout je potřeba Matúše Hlaváče. Dvacetiletý zadák naskočil do 42 klání. O jeho obranných schopnostech vypovídá i hodnocení +/-, byl jediným obráncem Havířova, který se dostal do kladných čísel a sice na plus dva. Například když byl na ledě takový David Chroboček, inkasoval Havířov o devatenáct branek více, než sám vsítil. Statistikou, která také není zrovna lichotivá, je počet umožněných střeleckých pokusů. Obrana povolila soupeři ohrozit branku průměrně 29,13krát za zápas.
Z útočníků si zaslouží pochvalu trojice Vlastimil Dostálek, Jakub Doktor, Jan Hudeček. První jmenovaný vedl uplynulý ročník v počtu branek, když dokázal soupeřova brankáře propálit hned osmnáctkrát. S devíti asistencemi navrch se může pyšnit bronzovou medailí v klubovém bodování se sedmadvaceti zářezy. Ještě o devět bodů více, tedy šestatřicet, náleželo Jakubu Doktorovi a Janu Hudečkovi. Dělené první místo si opravdu vybojovali – čtrnáct, respektive jedenáct tref a téměř bod na zápas je, vzhledem k tomu, jak ročník dopadl, solidním výsledkem. Co si ale zaslouží spíše pokárání jsou výkony zbytku útoku. Na dvojciferný počet gólů žádný jiný forvard nedosáhl, dokonce jen dva další skórovali více než pětkrát. Problém se skórováním jistě ovlivnila i střelecká střídmost. Teď se přesuneme k hodnocení +/-.
O tom nejlepším jsme se již zmínili, byl jim s + 4 body obránce Matúš Hlaváč. Na opačném konci statistiky se umístil kapitán AZetu Jan Maruna, ten si při 771 minutách na ledě zapsal -21 bodů. Vyhlášený defenzivní forvard se v posledním ročníku nepotkal s dobrou formou. Úspěšnost střelby měl nejnižší mezi útočníky a sice 2,82. Na dva góly v základní části spotřeboval 71 střel (5. nejvyšší číslo mezi hráči AZetu). Ke dvěma brankám si připsal 12 asistencí, z toho jich bylo pět prvních a získal 7 primárních bodů (tj. součet gólů a prvních asistencí).
Havířov průměrně na branku soupeře vyslal jen 27,9 střely na zápas, za což jim náleží až dvanáctá příčka tabulky. Většina týmů v první desítce neměla problém překročit hranici třiceti ran. Střeleckou střídmost mohou vyvážit úspěšná vhazování – rychlá výhra duelu v útočném pásmu a zakončení, popřípadě založení akce. Jak si tedy vedli havířovští centři?
Zhruba tak, jak by se dalo z výsledku sezony vydedukovat. Pokud úspěšnost na vhazování nepřekročí padesát procent, což 48.88 % nepřekročí, zahajování útoků je mnohem náročnější, neboť soupeř s pukem na holi logicky skončí většinu času.
AZ má šanci ucházet se o návrat do druhé nejvyšší české soutěže – na seznamu si může odfajfkovat nadějné mladé hráče a solidního gólmana. Pokud Havířov dokáže vyztužit záda a najde útočníky. Buďme ale realisté, manažera čeká hodně práce.