12.10.2024 | Josef Nudera
AZ Havířov
Havířovský tým se pyšní vynikající bilancí. 6 zápasů, 6 vítězství, 17 bodů a čtyřbodový náskok v tabulce na druhý Vyškov, třetí Šumperk a čtvrtý Žďár nad Sázavou. Čeká nás sedmý zápas, AZ bude před vlastními fanoušky usilovat o sedmé vítězství v řadě za sebou. Říká se, že sedmička je šťastné číslo. Časopis Sedmička má jako své motto "Přítel, který pomůže i pobaví". Bude tedy v sobotu v Gascontrol aréně AZ tím přítelem havířovských fanoušků, který pomůže k dobré náladě a pobaví?
Havíři si ve středu v Hodoníně připsal další cenné vítězství, o to cennější, že právě na jihu Moravy to nikdy není nic snadného. Ví to i trenér Marek Pavlačka. "My jeli do Hodonína s vědomím, že nás čeká těžký zapas v celkem bouřlivé atmosféře. Hned od začátku jsme do něj vstoupili aktivně, vytvořili si několik příležitostí, které se nám podařilo poměrně brzy využít, do šaten jsme šli s dvougólovým náskokem. Ve druhé třetině jsme od naší hry trochu zbytečně ustoupili, dostali domácí více do hry, šli zbytečně do dlouhého oslabení, ve kterém jsme domácím naštěstí dovolili, vstřelit pouze jednu branku. No a v následném oslabení se nám podařilo z brejkové situace naše vedení navýšit. Třetí třetinu už jsme odehráli zodpovědně, hru kontrolovali a zaslouženě utkání dotáhli do vítězného konce. I zásluhou Dana Šimonů, který nás v několika důležitých momentech podržel a byl základem toho, že si dnes z Hodonína odvážíme plný počet bodů."
Do utkání nezasáhl Vojta Tomi, v sestavě proto byli jak Marek Haas, absentující kvůli trenérským povinnostem v sobotu, tak i Jirka Tvrdý. V bráně dostal příležitost již zmíněný Dan Šimonů, který si vysloužil pochvalu trenérů, pokud bude pokračovat trend ve střídaní brankářů, které je zatím vždy po dvou zápasech, mohl by se v sobotu vrátit do kasy David Sachr. Budou v sestavě i další změny? Vrátí se do ní Vojtěch Tomi?
Šimonů – Michálek, Kunc, Chroboček, Hrachovský, Ševčík, Valenta (A), Ščurek - Klimša (A), Ćmiel, Antoníček – Franek, Šuhaj, Bednář – Konečný, Pindel, Tvrdý – Pavlík, Haas (C), Apolenář
Když zmiňujeme absentující hráče, nesmíme zapomenout na dlouhodobého maroda, kterým je Jakub Mrva. I když není na očích, je stále plnohodnotným členem AZeťáckého A týmu. Využili jsme proto možnosti, že je vždy naprosto skvělým a poctivým respondentem a v pátek kolem oběda s ním "hodili řeč". Aby fanoušci měli obrázek o tom, jak to s havířovským bojovníkem vypadá.
I když Mrvič aktuálně nehraje, tak fanoušky dění kolem jeho osoby samozřejmě zajímá. Přiblíží nám proto svůj aktuální zdravotní stav a vyhlídky na další týdny? "Jsem hrozně rád, že na mě lidé nezapomněli, že když mě potkají na zimáku, tak se zajímají o to, jak se mi daří, kdy se vrátím, přejí mi hlavně zdraví, což mi vždy dodává motivaci se dát do pořádku co nejdříve a udělat pro to maximum. Bohužel se v tomto musím vždy opakovat a samotného mě to strašně mrzí, ale kéž bych na tyto otázky znal odpověď. A to je asi to nejhorší na celé té rekonvalescenci, určitá nevědomost a čekání, jestli se to každou rehabilitací nebo dnem zlepší či naopak. Je to někdy jako se znovu narodit, učit se chodit nebo budovat svalovou sílu úplně od základů, jako bych nikdy žádný sport nebo cvičení nedělal. Upřímně řečeno, můj cíl je, vrátit se především zdravotně v pořádku a v co největší síle, ale na termín absolutně nedokážu odpovědět a už si ani sám žádný konkrétní termín raději nedávám. Doufám ale, že to bude co nejdříve to půjde a už teď se na to hrozně těším."
Zajímalo nás také, jak moc je Kuba s klukama z týmu, když je aktuálně veden jako zraněný, v kontaktu. Jak často se vídají, jak často spolu jsou, třeba i proto, aby přišel na jiné myšlenky, měl lepší náladu? "S klukama jsem skoro každý den, protože pokud nemám dopoledne rehabky, tak trávím na zimáku téměř celé dny. Často na kluky v kabině, po ranních trénincích s dětma nebo dorostem, čekám, jen abychom mohli pokecat a dát si kafe. Na zápasy, pokud nemám kolizi s trenéřinou, také chodím, takže kluky podporuju alespoň z hlediště či od obrazovky."
Každý ví, že v těžkých chvílích je potřeba myslet i na něco jiného, je to u Kuby třeba i trenéřina, které se od letoška ještě více věnuje? Je to určitý lék na možný splín, který každého někdy potká? "Upřímně mi to hodně pomáhá, protože jsem na ledě každý den a víc a víc zjišťuju, jak mi chybí, být v plném zápřahu, trénovat nebo prožívat zápasy jako hráč. Dost mě to nakopává, protože vlastně závidím ostatním, že můžou hrát a hokejem se bavit. Motivuje mě to, abych se vrátil co nejdřív a užíval si ty pocity zase i jako hráč."
Mimochodem, zajímalo nás, když je Kuba i trenér, jak se zatím dívá na počínání AZetu po úvodních šesti ligových kolech. Co na to říká? "Líbí se mi, jak kluci začali, zároveň doufám, že nám to vydrží i nadále. Ty pocity ze zápasů často prožívám s nimi, takže si to taky užívám. Je fajn, že fungují věci, na kterých se začalo před více než 2 lety pracovat, a že to každým dnem to jde herně stále nahoru. Ale, jak už jsem říkal, klukům závidím, protože si člověk někdy ani neuvědomuje, co může ztratit, když není zdravý. A jak je náročné se po těžkém zranění dostat zpátky."
Poslední otázku jsme si dovolili trochu netradiční, trochu spekulativní, dali do ní trochu fantazírování, třeba i, abychom Mrviče, který to potřebuje jak ono pomyslné prase drbání, malinko rozesmáli. Kuba je odchovanec Vítkovic, právě na zápasech Vítkovic jej fanoušci zřejmě i nyní, pokud má čas, mohou potkat, velkým fanouškem ostravského celku je také Jakubův tatínek, vždyť oba spolu bydleli jen pár metrů od ostravské arény. Proto jsme to na Mrviče, trochu s úsměvem, zkusili takto... Píše se rok 2029, AZ Havířov hostí Vítkovice. Jakub Mrva, hráč AZetu, dává v 57. minutě gól na 2:1 pro Havířov. Hala bouří, burácí. Bude se Jakub Mrva, a pokud ano, tak jak moc, ze vstřelené branky radovat? "Mám obrovský respekt k Vítkovicím, protože jsem zde odmala vyrůstal, poznal spoustu kamarádů nebo trenérů. Ale v Havířově už se momentálně cítím jako doma a i když mám k Vítkovicím úctu a určitý respekt za všechny ty roky, tak bych nejspíš gól oslavil jako každý jiný. A možná ještě trochu víc, protože si od tohoto období budu vážit každé vteřiny na ledě nebo vstřeleného gólu, ať je komukoliv (u odpovědi se šibalsky usmívá, všímám si, že také, možná automaticky, zatíná pěst - pozn. autora)", zakončuje Jakub své povídání a my, malinko s husí kůží, jen zíráme... Na boj tohoto kluka s nelehkým hokejovým osudem. Tak ať je brzy zpět.
Celek z Opavy je zatím na 7. místě, hráči z hlavního města Slezska 3x vyhráli a 4x prohráli, poslední vítězství však bylo obrovský cenné. Opavané si doma vyšlápli na favorizované Znojmo, které zdolali 5:2. "My ten předchozí zápas prohráli velice ostudně, měli jsme s hráči osobní pohovory. V pondělí na tréninku už jsme to ale hodili za hlavu a mysleli na utkání proti Znojmu. To má obrovskou kvalitu, bude se chtít prát o postup do první ligy. Naši kluci k tomu, od prvního do posledního, přistoupili maximálně zodpovědně, o gólmanovi se ani nemá cenu bavit. Marek pochytal totální nesmysly. Doufám, že nám tohle vítězství vrátí radost a chuť do hokeje. Po těch čtyřech zápasech jsme všichni byli dost dole. Máme velmi těžký los, jedeme do Havířova, ale s takovým výkonem máme šanci hrát s každým", zmínil po povedeném utkání trenér Pavel Zdráhal.
Slíž – Šindelář (C), Adamec, Ficek, R. Štěpánek, Jakub Ludvík, Thiel, Gřesík – Brodek, K. Stuchlík (A), Rousek (A) – Krejsa, Káňa, Kadula – Štindl, A. Beránek, Häring – M. Buršík, Wendelin, Havel – Nádeníček
S trenérem Zdráhalem, protože řada fanoušků AZetu na něj stále nějak vzpomíná, jsme před sobotním utkáním ztratili pár slov. V prvé řadě nás zajímalo, zda vnímá utkání v Havířově jinak, než jiné ligové zápasy... "Asi ano. Největší část kariéry jsem strávil právě v Havířově, takže vždycky je pro mě Havířov specifický. Vždy, když do Havířova jedu, tak se mi ty hezké chvíle v hlavě vybaví."
Bavili jsme se také konkrétně o utkání. Je samozřejmé, že výkon na ledě odvedou hráči, ale má trenér v hlavě nějaký klíč k tomu, jak suverénní Havířov, kor na jeho půdě, porazit? "Klíč je nedostat gól (s humorem - pozn. autora). Když brankář podá heroický výkon, tak se v Havířově vyhrát dá. Havířov je tým, který má ambice postoupit, sezónu nastartovali výborně. My jsme ji nastartovali první dvě kola, pak měli útlum. Jedeme do Havířova urvat nějaký bod. Vždycky vše začíná z obrany, takže skvělý defenzivní výkon, podpořený výborným výkonem brankáře."
Na závěr jsme se nemohli nezeptat na rozdíl mezi hráčem a trenérem, když jsme to téma lehce naťukli už s Kubou Mrvou. V Havířově pan Zdráhal působil jako hráč, nyní se věnuje trenéřině. Jsou rozdílné pocity hráče a trenéra, když večer přijde domů po výhře, potažmo po porážce? "Bezprostředně po zápase se ty pocity dají srovnat. Já jako hráč jsem prohry, ale i vítězství, prožíval hodně. U trenéra je nevýhoda ta, že do dalšího zápasu se mu vzadu v hlavě pořád motá to, co mohl udělat jinak. Jako trenér s hráči vnímám každou situaci, přemítám si v hlavě, jak bych se asi zachoval já. Někdy jsem možná moc kritický, ale to už patří ke mně. V kariéře hráče jsem po vstupu na led, při prvním tréninku po prohraném zápase, hodil porážku za hlavu a soustředil se na další utkání. U vítězství je to podobné. Trenér má však radost z vítězství týmu. Když jsem byl jako hráč a vyhráli jsme, ale já nepodal dobrý výkon, tak i tak jsem byl na sebe naštván. Každý hráč chce bodovat, dávat góly, ohromit trenéra, diváky. Jako trenér neřeším, jestli hrajeme krásně, ale tak, abychom vyhráli. A o to mi primárně jde."
V kádru Opavy nyní působí i hráči, kteří ještě loni oblékali dres AZetu. V posledních zápasech dělá dvojku Martin Šindelka, v obraně pravidelně nastupuje Dominik Ficek. Jak velký je pro něj rozdíl, hrát za Opavu a za Havířov? Myšleno tak, že AZet je svým nastavením prakticky profi mančaft, spousta věcí se tu dělá jinak. "Samozřejmě to rozdíl je, přeci jen AZ je profi mančaft, je tomu taky vše přizpůsobeno. Ať už se jedná o hráče, realizační tým, vedení. Na druhou stranu, v Opavě není vyvíjen takový tlak, můžeme hrát s čistou hlavou."
Jsou pro Dominika zápasy, když hraje proti "svým", důvodem k těšení se nebo spíš důvodem k nervozitě? "Já se na tento zapas těším, po delší době uvidím kluky, rád se s nimi pozdravím, prohodíme par slov. Mít nervozitu není důvod."
No a zeptali jsme se i na stejnou věc, jako opavského trenéra. Byť to letošní mužstvo AZetu je trochu jiné, tak jej opavský bek přeci jen hodně zná. Jaký klíč vede k tomu, být proti silnému Havířovu úspěšný? "Nejsem si úplně jist, jaký klíč k tomu vede, jen mě napadá, zkusit napodobit Chomutov (směje se od ucha k uchu - pozn. autora)."
Nechme se tedy překvapit, s jakými pocity pojede pan Zdráhal domů, nechme se překvapit, s jakými pocity budou havířovský zimák opouštět naši hráči, už za pár hodin dostaneme na všechny podstatné otázky odpovědi...
Utkání v havířovské Gascontrol aréně startuje v sobotu v 17:00, jelikož ke sportovnímu utkání patří i něco k zakousnutí, doporučíme třeba vylepšený a lehce inovovaný MAXA hot-dog za Jardu Jágra, tedy 68 kaček českých, nebo také výbornou zelňačku za bouřliváka a rebela Radka Dudu, čili 69 kaček. Nejen tento gastro počin lze na zimáku, a v jeho bezprostředním okolí, zakoupit. Pokud nemáte chuť na hokej přímo v hledišti, pokud nemáte chuť na něco dobrého a z jakéhokoliv důvodu budete volit sledování zápasu z domu, z práce apod., můžete jej sledovat prostřednictvím textového přenosu na webu onlajny.com.
