AZ Havířov
H A V Í Ř O V - Další díl seriálu rozhovorů s mladými havířovskými hokejisty představí obránce Josefa Uhlíře.
Pepo, rozhovorovou štafetu ti předává spoluhráč Adam Hilšer, a ptá se tě „Jaký byl tvůj největší zážitek v minulé sezoně?“
Tak určitě to byl zápas za A tým AZetu, který jsem absolvoval spolu s dalšími mladými hráči v Litoměřicích. A pak to byla za starší dorost play-off série s akademií Salcburku, kde jsme myslím odehráli slušné výsledky.
Předpokládám, že to jsou nejvýraznější momenty i celé tvé dosavadní kariéry?
Ano, je to přesně tak.
Teď za sebou ale už máte podstatnou část přípravy na následující, vlastně juniorskou, sezónu. Jaká byla?
Hodně náročná, zaměřená na vytrvalost. Bylo v ní hodně běhání, což není moje silná stránka. Ale na druhou stranu byla pestrá. Líbily se mi vzpěračské tréninky.
Na novou sezonu jste tedy připraveni?
Myslím, že jsme dobře připraveni a předvedeme nejlepší výkony, jaké budeme moct.
A jak se těšíš na tu sezonu následující. Je pro tebe motivací navíc i možnost opět si zahrát za A tým?
Určitě mě to motivuje podávat co nejlepší výkony a porvat se to místo.
Co můžeš, po hokejové stránce, nabídnout trenérovi a celému A týmu?
Fyzickou hru a zodpovědné plnění si povinností.
Jak by ses charakterizoval jako hráče? V čem vidíš své přednosti či slabiny?
Předností je právě ta fyzická hra. A zapracovat bych chtěl na práci s kotoučem a přehledu ve hře.
Jaké byly tvé hokejové začátky?
Hokej jsem začal hrát ve čtyřech letech v Moravské Třebové, odkud pocházím. V patnácti jsem odešel do Šumperka, kde jsem strávil dva roky. A odtud jsem loni přestoupil do Havířova.
V dresu AZetu jsi byl tedy v minulé sezóně nováčkem. Vyplývaly z toho pro tebe nějaké povinnosti?
Víceméně ne, protože v dorostu jsem patřil k těm starším, a věk má přednost před délkou působení v týmu :-).
Jsi spokojen s tou jednou sezonou v Havířově?
Jsem velmi spokojen. Myslím, že jsme ukázali, že umíme hrát hokej a dotáhli to daleko.
Jak pro tebe byl nebo nebyl těžký ten přechod do Havířova po mimohokejové stránce?
Nebylo to pro mě těžké. Začínal jsem tady s ještě jedním kamarádem ze Šumperka. V jeho případě to angažmá nakonec nedopadlo, ale právě on mi hodně pomohl seznámit se s klukama a zapadnout do mančaftu.
Kdo ti ještě pomohl z toho týmu, s kým jsi našel nejrychleji společnou řeč?
Honza Žídek a Michal Janeček.
Jak trávíš čas mimo hokej?
Buď se učím, nebo relaxuji hraním strategických her na počítači a posloucháním hudby.
Jaký obor studuješ?
Je to čtyřletý obor s maturitou Elektrotechnika na střední škole Sýkorova. Teď jsem úspěšně ukončil 2. ročník.
Jaké tě čeká léto?
Pojedu na dovolenou a taky se budu udržovat v kondici, abych z toho, co jsme natrénovali, nevypadl.
Které sporty preferuješ?
Především tenis, který jsem dva roky hrál, florbal a cvičení v posilovně.
Zkoušeli jste se někdy v rámci týmu poměřit v tenise?
Zatím ještě ne, ale řekl bych, že na to taky dojde. Proti spoluhráčům si v něm hodně věřím :-).
Kam zamíříš na dovolenou?
Pojedu společně s rodiči, ale ještě nevím, kam to bude.
Ty jsi v minulé sezoně hrál nejvíce ve dvojici s Radkem Mácou. Jak máte rozděleny role na ledě?
Z mého pohledu bych řekl, že jsem ten konstruktivnější bek, a Radek to zajišťuje zezadu.
Kdyby sis mohl z ostatních spoluhráčů obránců vybrat někoho do dvojice, kdo by to byl?
Ondra Grygar, s tím jsem si hodně rozuměl.
Komu předáš rozhovorou štafetu?
Bude to můj parťák z obrany Radek Máca a zeptal bych se ho „Jaké si v životě vytýčil hokejové cíle“.
Pepo, děkuji za rozhovor a přeji ti hodně zdaru v hokeji i v životě.
