AZ Havířov
H A V Í Ř O V - V dalším pokračování našeho seriálu rozhovorů s nadějemi havířovského hokeje si představíme sedmnáctiletého obránce Honzu Thiela.
Honzo, rozhovorovou štafetu ti předává spoluhráč a kamarád Radek Máca a ptá se tě „Jaký je tvůj největší hokejový úspěch?“.
Zatím je to asi letošní play-off se Salcburkem. Hráli jsme proti jedné z nejlepších akademií v Evropě a myslím, že jsme nepodávali špatné výkony a dokázali jsme se jim vyrovnat. A pak je to z před tří let 3. místo na Olympiádě dětí a mládeže za Moravskoslezský kraj.
To je určitě velký úspěch. Můžeš trochu fanouškům přiblížit, o jakou se jedná akci?
Koná se každý druhý rok a jde o soutěže ve většině zimních sportů, ale byly tam i jiné sporty například šachy. Určena je pro sportovce do 15 let, kteří reprezentují své kraje. A já jsem byl právě součástí týmu MSK v ledním hokeji.
Tak být třetí v konkurenci čtrnácti krajů je parádní výsledek.
Určitě. My jsme to ani nečekali. Pro nás byla radost už nominace na tak velkou událost. Chtěli jsme si to hlavně užít, ale nakonec jsme vybojovali ještě i medaili.
To jsi ale ještě z hlediska klubu nehrál v Havířově.
Ještě ne. To jsem byl v mladším dorostu v Opavě, odkud pocházím, a kde jsem s hokejem ve čtyřech začínal.
A jak ses stal hráčem AZetu?
O rok později jsme s mladším dorostem v Opavě spadli z extraligy a já jsem potom využil nabídku pana trenéra Potěšila na přestup do Havířova.
Jak jsi spokojen s těmi třemi sezonami v AZetu.
Doposud jsem spokojen. Každý rok jsme hráli play-off nebo o něj bojovali. Pro mě je to velká změna oproti Opavě, kde tyto možnosti a podmínky nebyly.
Pomalu opouštíš mládežnický hokej. Máš před sebou už jen jeden rok v juniorce. Jak se na ni těšíš?
Podle mě se tím zredukováním ročníků v mládeži určitě juniorka zkvalitnila. Jsou v ní tři ročníky, bude to větší konkurence. Věřím, že v ní budeme úspěšní, pokud budeme hrát jako tým. A kdyby nám vyšlo vše jak má, tak bychom myslím mohli postoupit do play-off.
Odpovídá tomu jistě i náročná příprava. Momentálně jste ve fázi, kdy trénujete na suchu i na ledě a ještě míváte přípravné zápasy a turnaje.
Je to tak. Míváme dva tréninky na ledě denně a pak ještě i na suchu a občas i nějaké to video. Takže je to docela náročné.
Teď čerstvě jste přivezli velmi pěkné druhé místo z turnaje v Ml. Boleslavi.
My jsme si tam hlavně jeli vyzkoušet různé věci, jak nám to bude fungovat do sezony. To, že jsme skončili druzí mezi takovými kluby (pozn. redakce: Mountfield HK, BK Ml. Boleslav, Orli Znojmo, Lidingö Vikings HC (SWE)), už byla jen taková třešnička na dortu. A jsme za to rádi, že to tak dopadlo. Ale je to zatím jen příprava.
Na co ti ještě zbývá čas kromě hokeje?
Volný čas trávím buď s klukama z ubytovny a nebo se svou přítelkyní. Dále rád hraji sportovní hry jako NHL nebo FIFU a rád sleduji různé seriály a filmy.
Co škola?
Chodím na havířovskou Obchodní akademii. Teď jsem dokončil druhý ročník. Ve škole nám vycházejí naštěstí vstříc a berou, že toho máme hodně, takže vše je hlavně o domluvě. I díky tomu to myslím zvládám slušně.
Co to konkrétně znamená?
Vždycky to může být lepší, ale snažím se to uzavřít aspoň na ty trojky.
V čem vidíš více svou budoucnost? V hokeji nebo dalším studiu?
Když bude taková možnost, tak bych chtěl samozřejmě zůstat u hokeje. Samozřejmě nejprve chci dodělat školu a pak uvidím co dál.
Jakou vidíš pro sebe šanci nakouknout do A týmu v letošní sezoně? Máš už nějaké náznaky ze strany trenéra?
Zatím ne. Ale rád bych si za tým mužů zahrál. Ať už tady nebo i někde jinde. Udělám pro to maximum. A kdyby to náhodou vyšlo, tak budu jenom rád.
Co můžeš nabídnout A týmu po hokejové stránce? Jak by ses charakterizoval jako hráč?
Asi fyzickou hru a hru do těla. Myslím, že mám i dobrou střelu. Zapracovat bych měl na bruslení a rychlosti.
S kým z týmu si nejvíce rozumíš?
Z mimohavířovských s Michalem Janečkem a Markem Štipčákem, se kerými jsem na ubytovně a z havířovských s Vojtou Ševěčkem a Markem Revajem, se kterým se znám už z Opavy odkud také pochází. Ale bavím se všemi.
S kým se ti nejlépe hrálo v obranné dvojici?
S Vojtou Ševěčkem jsme spolu hráli celou minulou sezonu a myslím, že nám to klapalo. Vzájemně jsme se dobře doplňovali.
Jak jste měli rozděleny vzájemně role?
Vojta je spíš ten ofenzivní obránce, který podporuje útočníky. Já jsem spíše ten defenzivní.
Vaše dvojice chodila hodně na přesilovky a právě z nich padlo hodně branek. V čem bylo podle tebe „tajemství úspěchu“, že se vám tak dařily?
Já myslím, že to bylo především díky souhře. Zkrátka byli jsme tam, kde jsme měli být a díky tomu jsme byli úspěšní. Taky dobrá střelba a případně dorážky.
Jak často se vídáš s rodinou vzhledem k tomu, že jsi z Opavy?
Já to mám domů hodinu vlakem, takže to není až tak daleko, jako třeba ostatní kluci. Snažím se jezdit domů alespoň o víkendech. Ted v době přípravy se mi to daří celkem pravidelně, v sezoně už tak úplně ne.
Který současný hokejista se ti po herní stránce nejvíce líbí?
Švédský obránce Oliver Ekman-Larsson a taky Erik Karlsson. Ale celkově se mi líbí hra švédských obránců.
Švédští obránci obecně jsou dneska považováni za výjimečné. Oni to už nejsou ani tak úplně jen obránci.
To je pravda, hodně podporují útok, a nejen že rozehrávají, ale také pracují s pukem v útočném a obraném pásmu i zakončují. Jsou prostě komplexní jak v útoku, tak i v obraně.
Určitě sleduješ i nejslavnější hokejovou soutěž světa. Máš v NHL nějaký oblíbený tým?
Už od mala je to Chicago.
Proč zrovna ono?
Asi proto, že tam bydlel můj strejda. Tak jsem je začal více sledovat a potom i fandit.
A co čeští hokejisté v NHL, kdo je tvůj oblíbenec.
Jako vyloženě oblíbence nemám, ale nejvíce sleduji Radka Faksu, Davida Pastrňáka a Michala Kempného.
Komu předáš rozhovorou štafetu?
Brankáři Marku Štipčákovi a zeptám se ho, „Kam by to chtěl v hokeji dotáhnout?“
Honzo, děkuji za rozhovor a přeji ti hodně zdaru v hokeji i v životě.
