AZ Havířov
H A V Í Ř O V - Kapitán havířovských starších dorostenců Vojta Ševěček si vybral jako pokračovatele rozhovorové štafety mezi mladými AZeťáky brankáře Michala Dufka.
Michale, Vojta Ševěček se tě ptá „Jak se připravuješ na zápasy?“
Před zápasem většinou spím tak hodinu, dvě. Najím se, jdu na sraz, jdeme na poradu před rozcvičkou, a potom na rozcvičku. Vždy chodím všude poslední. Po rozcvičce si nachystán věci a jdu se protáhnout. Obvykle se začínám oblékat do výstroje pět minut před odchodem na rozbruslení, kam jako vždy přicházím poslední.
Ty nejsi odchovancem AZetu a nepocházíš dokonce ani z našeho regionu. Kde jsi tedy začínal s hokejem a jak ses dostal do Havířova?
Pocházím z Letovic, což je městečko mezi Brnem a Svitavami. S hokejem jsem začínal asi v 6 – 7 letech v Boskovicích. Ve 4. třídě jsem odešel do Warrioru Brno, kde jsem byl až do 8. třídy. Měl jsem přejít do dorostu, ale protože tam už byli starší gólmani, tak jsem odešel do Havířova.
Co rozhodlo, že to byl právě Havířov? Nabídka, podmínky nebo osobní kontakt?
Tehdy za mě hlavně rozhodovali rodiče. Mamka chtěla, abych chodil na gympl, což mám tady v Havířově kousek od zimáku. Mě se ani moc neptali. Když jsem přišel tak mi bylo 14 a ještě jsem měl před sebou rok základky. Na gympl jsem nastoupil až po první sezoně.
Studium na gymnáziu patří mezi ty vůbec nejtěžší. Jak to kloubíš s hokejem?
No není to vůbec lehké.Někdy chodím na tréninky i s áčkem, takže se do školy nedostanu třeba 14 dní. Mám individuální studijní plán, takže si musím hodně věcí zjišťovat a zařizovat sám. Teď končím 3. ročník, tak snad to klapne.
V AZetu jsi za 4 roky prošel oběma dorosteneckými kategoriemi. Jak bys tyto sezony zhodnotil. Naplnily se tvé původní představy či plány?
No, v první sezoně jsem začal chytat jako nováček v týmu až po dvou měsících. Jenže pak jsem se za dva měsíce zranil, a než jsem se do toho dostal zpět, bylo skoro po sezoně. Další sezona mi už vyšla mnohem lépe a s týmem jsme bojovali o play-off. Ve třetí sezoně jsem už byl ve starším dorostu. Střídal jsem se s Jirkou Matouškem a opět jsme bojovali o play-off, ale těsně nám to nevyšlo. No a ta zatím poslední sezona? Ta nám vyšla hodně dobře a i pro mě byla nejpovedenější.
Na to se chci zeptat. Čekal jsi to, že se dostanete až do play-off a v něm rozhodně neuděláte ostudu?
Rozhodně ne. Spíš jsem čekal, že budeme hrát spodní příčky a bojovat o udržení. Bylo to překvapení a zápasy proti Salcburku nám přinesly spoustu zážitků. Ta sezona nám všem hodně sedla.
Co myslíš, že vás tak posunulo až na ty příčky zajišťující play-off?
Myslím, že parta a týmová hra.
V zápasech se Salcburkem jsi míval 40 – 50 zákroků. To sis tedy opravdu zachytal. Můžeš to srovnat s něčím jiným ve své brankářské kariéře?
Myslím, že zápasy s favorizovaným Salcburkem byly asi jednou z největších zkoušek. Samozřejmě byly i jiné zápasy, na které si vzpomenu, ale série se Salzburkem je asi to první na co si momentálně vybavím.
Michale, zkus nám přiblížit, jak vypadá život mladého hokejisty, který je od 14 let pryč z domova. Jak často se dostaneš domů, co děláš ve volném čase?
V sezoně se dostanu domů jednou za půl roku, protože o víkendech máme zápasy. Teď v přípravném období samozřejmě častěji. Ve volném čase hlavně ležím doma :-). Odpočívám, sleduji televizi a internet. Nebo chodím s kamarády ven. Na kebab, do Globusu, nebo se jen tak projít.
Je ve tvém programu i prostor na nějakou přítelkyni?
Prostor by i byl, ale přítelkyně není :-).
No vidíš, třeba se ti nějaká ozve po tomto rozhovoru…
…snad jo :-).
Ty jsi letos, dostal možnost trénovat i v letní přípravě s A týmem. Co na to říkáš? Překvapilo tě to?
Rozhodně mě to překvapilo. Ale momentálně to nejsem schopen to skloubit se školou. V sezoně už je ale domluveno, že budu na tréninky na ledě chodit s Áčkem stabilně.
Trénuješ tedy s juniorkou. Jak velkou porci tréninků a jak zaměřených máte?
V pondělí odpoledne máme běhání, v úterý trénujeme ráno i večer, ve středu chodíme odpoledne na bazén. Ve čtvrtek opět trénink ráno i odpoledne, v pátek jen ráno a pak až v neděli večer. Každý trénink trvá 60 – 90 minut.
To je pořádná porce. Ale pro přípravu na juniorskou soutěž, kterou budete letos hrát, je to asi nezbytné. Jak vidíš vaše šance?
Určitě. Čeká nás náročná soutěž. Budeme se snažit hrát co nejlépe a uvidíme, jak se to vyvrbí. Bude taky záležet, jaké složení budou mít ostatní týmy. To zatím nevíme.
Co říkáš na změny v organizaci mládežnických soutěží a tedy, že můžeš hrát za AZ juniorku?
My hráči ročníku 2000 jsme na tom určitě vydělali. Můžeme zůstat v Havířově, hrát za juniorku a bojovat o místo v Áčku.
Kteří spoluhráči z týmu jsou tví nejlepší kamarádi?
Vojta Ševěček, Honza Bambula a pak mimohavířovští kluci z ubytovny - Honza Thiel, Michal Janeček, Adam Hilšer a Ernest Bochnak.
Ty máš v týmu navíc i bratra Karla. Jak se vám podařilo být spolu tak daleko od domova?
Brácha je o rok mladší a do Havířova přišel o rok později než já. AZ o něj měl zájem, a když se mě ptal, jaké to tady je, tak jsem mu to doporučil.
Jak to máte s bydlením?
Teď asi před měsícem jsme se stěhovali. Bydlíme spolu v bytě.
Jaké máš plány do té letošní sezony, ale třeba i do vzdálenější budoucnosti?
Chtěl bych si hlavně vyzkoušet mužskou soutěž. Zjistit jaké to tam je a jestli na to mám. Uvidíme, co se vyvrbí. Víc zatím neplánuju.
Co říkáš na mediální zájem o tvou osobu? (minulý týden vyšel o Michalovi velký článek na hokej.cz)
Myslím, že mě to teprve čeká, když se někde uchytím. Zatím žádný mediální zájem nepociťuji.
Komu předáš rozhovorovou štafetu?
Bude to Lukáš Juhász
A jakou otázku mu položíš?
Jaký máš hokejový vzor?
Michale, děkuji za rozhovor a ať se ti daří v hokeji i v životě.
