AZ Havířov
H A V Í Ř O V - V dalším díle našeho seriálu jsme vyzpovídali útočníka juniorky Adama Hilšera.
Adame, rozhovorovou štafetu ti předal spoluhráč Michal Janeček a ptá se „Jaké máš předzápasové rituály?“
Těch je :-). Já jsem pověrčivý typ hráče, takže jich mám hodně. Před zápasem přicházím jako první do šatny a obaluji si hokejky. Na poradě sedím vždy na stejném místě. Oblékání výstroje začínám vždy na levé straně. Na rozbruslení nejprve před střelbou vyhazuji puky. Při týmovém pokřiku stojím u pravé tyčky. A na plácnutí s gólmanem před každou třetinou chodím jako poslední.
Adam Hilšer
Narozen: 25.7.2000
Post: útočník
No je toho opravdu hodně. Co kdyby jeden z těch postupů nevyšel?
Já myslím, že by se až tak moc nestalo. Ony jsou to spíš už takové zvyky než rituály.
A jak to vzniklo? Vypozoroval jsi, že to přináší úspěch, nebo jsi v tom jen chtěl mít systém?
Určitě je to spíš snaha mít v tom systém. Tak to mám rád i v jiných věcech. Například při uložení věcí v kabině. Už jsem si na to zvykl, vyhovuje mi to a tak se toho držím.
Poslední dva roky tento systém provozuješ v dresu AZetu, ale tvé hokejové počátky byly v jiném klubu a jiném městě.
Mé hokejové začátky byly v Novém Jičíně, kde jsem ve čtyřech letech poprvé přišel na stadion. Hrál jsem tam až do 8. třídy a pak jsem dvě sezony působil v mladším dorostu v Opavě. Poté co Opava ztratila extraligu, jsem následně velmi rád využil nabídku AZetu a trenéra Potěšila a přestoupil do Havířova. Byla to v pořadí druhá nabídka ze strany AZetu, rok před tím jsem kvůli škole odmítl.
Jak to máš nyní se studiem?
Z Hotelové akademie v Opavě, která mě moc nebavila, jsem přestoupil na Obchodní akademii v Havířově. Teď jsem úspěšně ukončil druhý ročník a jsem tam spokojený.
Jak dopadlo vysvědčení?
Mám problém s jazyky, ale jinak vysvědčení dopadlo úspěšně.
Jak se ti daří spojit studium s hokejem.
Je to těžké. Třeba letos jsme měli matiku ve středu ráno, kdy jsme měli trénink a pak v pátek odpoledne, kdy jsme hráli zápasy. Takže jsem, i se svými spolužáky a zároveň spoluhráči z týmu, prakticky půl roku nebyl na hodině. Pak jsme museli vše řešit s vyučujícím individuálně. Takže je to složité, ale myslím, že když se člověk snaží, tak se to dá zvládnout. Všechno je to o domluvě, komunikaci a vstřícnosti. Ve škole nám vychází vstříc, ale musí tam být vidět i snaha z naší strany.
Do Havířova jsi tedy přišel před dvěma lety. Jak jsi spojen s těmi dvěma sezonami ve starším dorostu?
Velmi. Já jsem typ hráče, který rád útočí, ale dozadu už je to horší. A právě lépe bránit jsem se tady za ty dvě sezony myslím naučil. Stejně tak jsem moc spokojený s úrovní fyzické přípravy, která je v AZetu na velmi vysoké úrovni.
A co týmové a osobní výsledky?
Taky výborné. V první sezoně jsme byli velmi podceňovaní, a přesto nám jen o kousek utekl postup do play-off. No a v uplynulé sezoně jsme si play-off zahráli a zanechali v něm docela výraznou stopu, když jsme potrápili jeden z nejlepších týmů Evropy. Ten výsledek 2:3 na zápasy je myslím úctyhodný.
Sám jsi zmínil, že z herního hlediska preferuješ ofenzívu. Jak bys charakterizoval svou pozici a roli v týmu?
Snažím se být prospěšný pro tým. Najít si místo v předbrankovém prostoru a dávat góly. Na střídačce povzbuzovat spoluhráče, ale třeba jim i vytknout chybu. Hlavně v rámci své útočné lajny, tam je taková komunikace dokonce nezbytná.
Jak se těšíš na následující sezonu a v ní na už juniorský hokej? Ještě před pár měsíci jsi asi ani ty, ani tví spoluhráči nepočítali, že budete hrát v Havířově za juniorku.
Těším se moc. A věřím, že si v ní opět vyzkouším i mužský hokej. Na juniorskou soutěž se těším, protože věřím našemu týmu, připraveni jsme velmi dobře.
Jinak je pravda, že někdy kolem Vánoc jsme se spoluhráči probírali, co a jak bude po skončení sezony. Věděl jsem, že se nějaké změny v mládežnických soutěžích projednávají, ale dokud to nebylo zveřejněno v článku na hokej.cz, tak jsem tomu nepřikládal velkou váhu. Nakonec jsou ty změny dost velké. Myslím, že soutěž to bude zajímavá, uvidíme, jak ročník dopadne.
Už jsi zmiňoval, že jsi měl v minulé sezoně premiéru v mužském hokeji. Co sis z toho odnesl?
Já jsem si ten start za áčko AZetu v Litoměřicích, a vše kolem toho, hodně užíval. Od rozbruslení, přes dlouhou cestu, až po odehrání zápasu před tisícovkou diváků. A myslím, že to platí i pro mé spoluhráče. Přestože jsme prohráli.
Asi to pro tebe bude velká motivace do následující sezony – šance opět si zahrát za A tým.
Motivace to bude obrovská. I když pro mě to není úplně nová situace. Už v minulé sezoně jsem měl střídavé starty do svého mateřského klubu do Nového Jičína ve 2. lize. Odehrál jsem tam pět utkání, což je pro mě obrovské plus. Věřím, že si letos připíšu další starty za AZ.
Co můžeš trenérovi áčka, a týmu celkově, nabídnout?
Určitě dravost a ofenzivní styl hry.
Předpokládám, že do Nového Jičína nedojíždíš, ale máš ubytování v Havířově?
Ano, mám ubytování přímo na ubytovně na zimáku. Se spoluhráči ji nazýváme Hilton :-). Do Nového Jičína jezdím na některé víkendy. Někdy jezdím za přítelkyní, která bydlí v Třinci.
Na co ti ještě zbývá volný čas?
Hodně času trávím s klukama z týmu, především s těmi, kteří jsou také z větší dálky a bydlí na ubytovně – Michal Janeček, Pepa Uhlíř, Marek Štipčák. Když máme volno, tak chodíme do města na jídlo apod. Máme k sobě hodně blízko a jsme skoro jako rodina, protože tu svou máme daleko. Přidávají se k nám ale i místní kluci jako Vojta Ševěček a Honza Bambula.
Jaký program tě čeká o nastávajících prázdninách?
Koncem června jsme ukončili jednu část suché přípravy a do 23. července máme volno. Ale já ho budu mít aktivní, byla by škoda promarnit to, co jsme teď za dva měsíce natrénovali. Takže se budu udržovat, ale taky pojedu na krátkou dovolenou.
Které sporty v létě, pro udržení si kondice, provozuješ?
Já preferuji tenis, který hraji se svými bývalými spoluhráči v Novém Jičíně. Taky jezdím na kole a od poloviny července chodím v Novém Jičíně na led.
Jaká bude ta zmiňovaná dovolená?
S rodinou a přítelkyní v termálních lázních. Budu regenerovat, abych byl dobře připraven na další sezonu.
Adame, komu předáš rozhovorovou štafetu?
Bude to Pepa Uhlíř a zeptám se ho „Jaký byl jeho největší zážitek v minulé sezoně?“
Děkuji za rozhovor a přeji ti hodně úspěchů v hokeji i životě.
