AZ Havířov
Cílem mladšího dorostu před sezónou 2016/17 bylo udržet v Havířově extraligu. Tento cíl hráči této kategorie nejenže splnili, ale i mnohonásobně překonali. Dokázali se totiž po základní části udržet v první čtyřce, což je posunulo mezi lepší celky v nadstavbě a zajistilo postup do play-off. V něm senzačně vyřadili favorizovaný Třinec a v semifinále pořádně potrápili Vítkovice, které nakonec skončily celkově druhé. Pojďme si tuto úspěšnou sezónu trochu zrekapitulovat a pohlédnout na úspěch očima trenéra Tomáše Potěšila.
Do sezóny vstoupili naši mladší dorostenci domácí porážkou 1:3 se Vsetínem. Tato prohra jim ale paradoxně pomohla, protože pak vyhráli čtyřikrát v řadě, přičemž Olomouci a Šumperku nasázeli pořádné gólové příděly. Body sbírali i s favority soutěže, tedy Zlínem, Vítkovicemi a Třincem. Důležité bylo, že zvládli utkání se svým největším pronásledovatelem, tedy Přerovem, a udrželi čtvrté místo zajišťující účast mezi lepšími celky extraligy v nadstavbové části a také přímý postup do play-off. Už jen tím dosáhli nejlepšího výsledku ve své kategorii v novodobé historii AZetu.
V nadstavbě se mladšímu dorostu už tak dobře nevedlo. Dokázal sice bodovat a vyhrát nad Vítkovicemi, Třincem i Jihlavou, ale nedokázal ani jednou porazit Zlín a nakonec skončil šestý za Žďárem nad Sázavou. Toto umístění znamenalo, že mladší dorostenci AZetu v play-off narazí na Třinec.
Všeobecně se očekávalo, že souboj AZetu s Třincem skončí jednoznačným postupem Ocelářů, ale bojovníci z Havířova svého soupeře v prvním utkání na jeho ledě dokázali zaskočit. Vedli 1:0, na to domácí dokázali odpovědět a výsledek otočit. AZet se ale nevzdal a ve třetí třetině si vzal vedení zpět a už ho nepustil. Po výsledku 2:3 tak vedl Havířov 1:0 na zápasy.
S tím se ovšem Oceláři nehodlali smířit, do druhého utkání nasadili hráče, kteří už pravidelně nastupovali za starší dorost, a na ledě to bylo znát. Třinec si z Havířova odvezl výhru 1:5 a srovnal tak stav série. Rozhodující zápas se hrál ve Werk Aréně, kam mladší dorostence jelo podpořit hodně fanoušků z Havířova.
Toto utkání přineslo nervy drásající boj, který dospěl až do samostatných nájezdů. Havířov šel ve 23. minutě do vedení, když se prosadil Daniel Tomeček. Ve 39. minutě kontroval Jonáš Peterek, další gól v 60. minutách ani desetiminutovém prodloužení nepadl a tak rozhodovaly samostatné nájezdy. Havířovský gólman Marek Štipčák v nich vychytal všechny střelce Třince a na druhé straně se trefili Vojtěch Pavelek a Ondřej Grygar, což rozhodlo o senzačním postupu AZetu do semifinále!
V něm Havířov narazil na Vítkovice, na které si zdravě věřil. První utkání bylo velmi vyrovnané, Vítkovice šly zásluhou Jana Vojtoviče do vedení, ale v závěru základní hrací doby předvedl AZet pořádný tlak, ze kterého padla vyrovnávací branka z hole Vojtěcha Pindela. Prodloužení vítěze neurčilo a tak přišly na řadu samostatné nájezdy. V těch po pěti sériích byl stav 1:1, když se trefili domácí Jakub Lewandowski a Ondřej Grygar. Rozhodující moment přišel v šesté sérii, kdy rozhodčí uznal branku Jakuba Lewandowského po sporné situaci. AZetu nepomohly protesty na místě, ani pozdější oficiální protest.
Vítkovice v sérii vedly 1:0 a přijely k odvetě do Havířova. Toto utkání přilákalo rekordní návštěvu 415 diváků, kteří viděli snahu domácích o srovnání série. AZ šel už v 1. minutě zásluhou Karla Dufka, jenže hosté už za čtyři minuty odpověděli, trefil se Josef Krejsa. Ještě v první třetině při vlastním oslabení ujel David Pastor, který bekhendovým blafákem poslal hosty do vedení. V polovině utkání Josef Krejsa využil přesilovku a Vítkovice měly dvoubrankový náskok. Svou přesilovku využil také AZet, konkrétně Filip Byčkov, čímž se Havířov přiblížil na dostřel. V 55. minutě byl blízko vyrovnání domácí Čienčala, jehož ránu Malík neudržel, ale zachránila jej tyč. Udeřilo však na druhé straně, když se trefil Jakub Kylnar. AZet zkusil hru bez brankáře, ale tu překazil hostující Josef Krejsa, který střelou do opuštěné branky stanovil konečný výsledek na 2:5 a také zkompletoval svůj hattrick.
Havířovští byli po porážce pochopitelně smutní, ale na druhou stranu se mohli radovat z toho, že se dostali mezi osm nejlepších týmů v České republice. Dosáhli tak obrovského úspěchu pro havířovský hokej.
Brankáři: Marek Štipčák, Daniel Šembera
Obránci: Vojtěch Pavelek, Ondřej Grygar, Jan Thiel, Jiří Hrček, Dominik Koubek, Jakub Frančiak, Filip Dabrowski, Filip Macurák
Útočníci: Vojtěch Pindel, Daniel Tomeček, Karel Dufek, Mateusz Wawrzckiewicz, Marek Revaj, Jan Čienčala, Filip Byčkov, Gabriel Szturc, Matěj Čempel, Ondřej Backa, Marek Bláha
Do zápasů se také zapojilo několik kmenových hráčů 8. třídy: brankář Adam Bauer, v poli pak Martin Drapa a Jakub Urbančík
Trenéři: Tomáš Potěšil, Marek Revaj
Pane trenére, můžete zhodnotit právě skončenou, nad míru úspěšnou, sezonu mladšího dorostu a to od budování mužstva přes letní přípravu, přátelské zápasy až po poslední utkání play-off?
Budování a doplnění kádru je zásadní, ale k tomu se vrátíme v následující otázce. Zakládáme si na letní přípravě a následné celoroční práci mimo led. V létě položíme základy pro naši hru. Chci říci, že máme pro mladší, ale i starší dorost, odzkoušený model letní přípravy a zpětnou vazbou nám jsou výsledky hráčů po absolvování motorických testů, ale taky testů na klinice sportovní medicíny. Ty následně konzultujeme s doktory. S výsledky jsme byli hodně spokojení a kluci se přesvědčili v sezoně v těžkých utkáních, že jsme na tom dobře.
Přípravné zápasy nám daly tušit, že bychom mohli v sezoně uspět a závěrečný turnaj v Jihlavě, který jsme vyhráli, nám toho napověděl hodně. Do mistrovské soutěže jsme vstoupili domácí porážkou, což jsem zpětně vnímal pozitivně. Vrátilo nás to na zem. Základní část 18 utkání byla pro nás klíčová. Šli jsme zápas od zápasu a postupně jsme vnímali možnost umístit se do čtvrtého místa zaručující přímý postup do play-off a v následujících zápasech se konfrontovat do konce sezony s těmi nejlepšími. To se povedlo a dalo nám to možnost do hry zapojit více mladších hráčů. Nešlo nám v této části sezony o umístění v této skupině, ale kladli jsme důraz na kvalitní trénink, zapojení více hráčů a postupně se připravovali na vyřazovací boje. Myslím, že jsme udělali všechno proto, abychom uspěli. Nastavili jsme program, omlouvali kluky ze školy atd. Kluci, a myslím i rodiče, si prožili krásný závěr sezony a pocítili na vlastní kůži, proč celý rok dřou, proč ten hokej dělají – přece pro tyto okamžiky.
Cílem byla záchrana extraligy, nakonec z toho byl málem boj o titul mistra republiky, když jste vyřadili silný Třinec a potrápili ještě silnější Vítkovice. Co vedlo k tomuto úspěchu?
Doplnění kádru a kvalitní letní a celoroční přípravu jsem již zmínil. To nás posunulo do play-off. Ale zde již hraje roli mnoho aspektů a detailů. Myslím, že jsme pro úspěch udělali maximum. Před play-off jsme pro kluky připravili videopřednášku na téma motivace. Každý se mohl vyjádřit, diskutovat. V den utkání měli kluci ve škole volno. Absolvovali jsme rozbruslení, společný oběd a krátkou poradu.
Těsně před prvním zápasem v Třinci jsme klukům na téma hokej nic neříkali, ale pustili jsme jim motivační video. Chtěli jsme, aby kluci cítili, že jim věříme, že to dokážou. Základem bylo, že jsme vstupovali do boje s Třincem bez zranění a nemocí. Dalším pozitivem byl fakt, že jsme s Třincem v sezoně hráli kvalitní zápasy, ale neporáželi jsme je. Přáli jsme si právě Třinec a věřili, že to můžeme za určitých okolností zvládnout. První utkání v Třinci jsme otočili dvěma góly v poslední třetině, což bylo pro sebevědomí týmu hodně důležité. K druhému utkání přijel Třinec posílený o trojici hráčů, z toho dvěma reprezentanty ČR, a kluci to vnímali. Toto utkání se nám vůbec nepovedlo a prohráli jsme celkem jednoznačně. Na rozhodující utkání jsme se dobře připravili hlavně po stránce mentální. Klukům jsme vyčistili hlavy. Asi nám moc lidí nevěřilo, ale kluci odehráli fantastické utkání a odměnou jim bylo vyřazení jednoho z favoritů. Pohled v kabině na kluky po utkání byl odměnou pro nás všechny, co jsme tam byli a s kluky pracujeme. Zasloužili si prožívat ten pocit štěstí. Nechali jsme je si to vychutnat a druhý den jsme se začali připravovat na silné Vítkovice.
Na všech byla vidět obrovská chuť a odhodlání. První utkání ve Vítkovicích jsme opět odehráli parádně. Troufnu si říct, že jsme si zasloužili vyhrát. Byli jsme lepší, hlavně v poslední třetině a v prodloužení, ale neproměňovali jsme šance. V nájezdech rozhodlo přinejmenším sporné rozhodnutí rozhodčího a čekal nás úkol tu křivdu z hlav hráčů dostat ven a připravit se na další utkání. Doma jsme odehráli slušné utkání, které rozhodly inkasované branky v naší přesilovce a následně v oslabení. V poslední třetině jsme za stavu 2:3 nastřelili tyč a vzápětí jsme inkasovali rozhodující branku. To byly rozhodující momenty utkání. Brankář Malík byl rozhodně klíčovou postavou této série. Určitě jsme nebyli horší, spíš naopak, ale chyběla nám osobnost, rozdílový hráč, bez kterého se v takových zápasech neobejdete. Bezprostředně po utkání byli kluci hodně smutní z vyřazení, ale předvedený výkon v celé sérii byl parádní. Zaslouží velké uznání. Vždyť Vítkovice byli na republice druzí za suverénní Spartou.
Pojďme k samotnému kádru. Jak těžké je sehnat do Havířova hráče z jiných klubů? Kolik hráčů z týmu bylo odchovanců a kolik odjinud?
Máme oba dorosty v nejvyšší soutěži. I tento fakt ovlivňuje moji filozofii doplňování kádru mladšího dorostu. Většina klubů má na tuto práci plně zainteresovanou osobu, takže pro mě při trénování to je hodně náročné. Znamená to jezdit ve volném čase, kterého při trénování dorostu není moc, po utkáních a sledovat hráče. Oslovovat rodiče a neustále komunikovat a přesvědčovat, proč právě Havířov, není jednoduché. Následně musíte jednat s mateřskými kluby, aby je uvolnily, což taky není jednoduché. To všechno musím absolvovat už od října, takže je to celoroční práce. Chci každý rok doplnit dorazový ročník v mladším dorostu, abychom ho celý kvalitně připravený následně posunuli do staršího dorostu a tím měli starší dorost připravený po všech stánkách. Pokud hrajete v mladším dorostu o záchranu, nejspíš Vám stejní hráči extraligu staršího dorostu neuhrají. To máme vyzkoušené. Letos byl kádr cca půl na půl, ale čeká nás horší období. Když se podíváte na okolní týmy, je to obdobné.
Asi budete souhlasit s tím, že úspěch byl týmový a nikdo výrazně nevyčníval. Ale přesto, je někdo, koho byste rád vyzdvihl?
Jak říkáte. To, co jsme dokázali, byla týmová práce. Tak jako každý rok jsme měli dobře zvládnutou defenzivní činnost. Hráli jsme aktivní celoplošný hokej s dobrým bruslením a pohybem, z čehož jsme těžili. Největší problém byla koncovka, dovednost a umění řešit finální situace. Hodně jsme se v tréninku touto činností zaobírali, ale bohužel s intuicí koncového hráče se musíte částečně narodit. Nebudu tady vyzdvihovat žádná jména, ale byli tam hráči, kteří pracovali a pochopili, co je posune dále a za to jsem rád.
Najde se naopak hráč, který Vás vyloženě zklamal?
Nedá se říci, že by mě někdo vyloženě zklamal. Ano, čekal jsem po přípravě od staršího příchozího hráče, že by se mohl stát takzvaným lídrem týmu, ale nestalo se. Určitě se někteří hráči, zejména útočníci, měli více prosazovat v koncovce a situacích jeden na jednoho. Mrzel mě spíše přístup některých hráčů mimo led. A to postoj k základním povinnostem, jako je škola a také zneužívání důvěry a respektování nastavených pravidel v týmu. Takže jak jsem říkal, někteří pochopili, že pokud tomu hokeji dají víc, tak se jim to vrátí, ale někteří to tak nevnímají.
Sezóna je za námi a je čas se dívat dopředu. Je známo, že Havířov nemá dobrý ročník, který má mladší dorost doplnit. Kolik kluků z osmé třídy má šanci za mladší dorost hrát extraligu?
Hráče jsem sledoval. Víme, že tento problém je. Nechci předbíhat. Někteří dostanou šanci projít letní přípravou a bojovat o místo. Záležet bude jenom na nich, jak to zvládnou. V srpnu odehrají přípravná utkání a pak se rozhodne.
Pomohl letošní úspěch k tomu, že se k nám hráči sami hlásí nebo že je jednodušší je do Havířova dostat?
Jak jsem již řekl dříve - hráče na další sezonu hledám už od října, takže jsem je oslovil dříve, než přišel náš úspěch. Určitě nám ale pomohl tento výsledek, aby se hráči a rodiče rozhodli pro Havířov. Jen to umocnilo naši práci a to, že se to snažíme dělat správně. Myslím, že poskládáme solidní tým, ale to ukáže čas.
Co bude cílem na příští sezónu?
Vybudovat dobrou partu. Přece jenom obměna bude dosti velká. Chceme hrát stejný hokej jako letos. Konkurence ale bude velká. Například Přerov byl třetí v republice v osmých třídách. Veškerá práce pro nás začíná znovu.
Takže budete v příští sezoně opět trénovat v Havířově mladší dorost?
Těší mě, že si moji práce a našich výsledku všimli i za hranicemi našeho klubu. Nabídky k práci jinde jsou pro mě největším oceněním a těší mě. Ale příští sezona je pro mě novou výzvou a s mladším dorostem chci napodobit tu sezonu letošní.
Na závěr bych chtěl poděkovat a popřát všem hráčům ročníku 2001 hodně úspěchů o kategorii výše. Děkuji mému kolegovi panu Revajovi a kondičnímu trenérovi Marku Grycovi. Také bych chtěl poděkovat panu Balonovi, který nám částečně zasponzoroval po celé play-off společné obědy ve své restauraci. Ještě jednou všem díky.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů do další práce.
