06.04.2024 | Lukáš Jandora, Klára Bártková
AZ Havířov
Osm zápasů ve vyřazovacích bojích, v nich jediná porážka - taková je bilance havířovských hokejistů. K první ztrátě došlo v nedělním duelu, ve kterém sice havířovští zprvu vedli, jenže pak inkasovali při dlouhém oslabení. V dalším průběhu utkání už AZ vyšel střelecky naprázdno, a tak se musel smířit s první porážkou. Jak se za třetím semifinálovým utkáním ohlíží hlavní trenér Jiří Raszka?
Byť vidíme a slyšíme i drobné vtípky, tak při čekání na trenéra poznáme, že jsme prohráli. Na klucích je to vidět. Výrazy v některých obličejích jsou vypovídající.
Většina týmu se jde po utkání vyběhat za táborský zimák, David Sachr si sedá na patník a dlouze telefonuje, o kousek dál si s telefonem v ruce sedá na zem třeba i David Klimša, podsvícení displeje jeho telefonu prozradí velké zklamání ve tváři. Také někteří další tráví čas jinou činností než výklusem. Na trenéra Jiřího Raszku čekáme docela dlouho. Ani po prohře však žádost o krátký rozhovor neodmítá, zapínáme nahrávání na mobilním telefonu...
Dneska první porážka v letošním play-off. Co ji zapříčinilo, kde hledat hlavní důvody?
Z mého pohledu byly všechny tři zápasy hodně podobně. My dnes ale bohužel nevyužili nabídnuté přesilovky, kterých bylo docela dost. Párkrát tam puk sice třeba poskakoval v brankovišti, jenže často naše střely soupeř zablokoval. Domácí dokázali potrestat naše chyby a hlavně nám dali gól na 2:1, ten byl pro průběh zápasu důležitý… Řekl bych také, že nám scházelo více síly v útočném pásmu.
My jsme minule přesilovky chválili, doma byly tři využité. Dneska ale říkáte, že se nám nedařily. Může na to mít vliv třeba to, že jsme hráli venku, je tady bouřlivé prostředí, že se třeba trochu projeví nervozita?
To ne, nemyslím si, že by tam byla nějaká nervozita. Samozřejmě, že atmosféra tady nebyla špatná, domácí byli hnáni dopředu, ale když to vezmu s ohledem na ty přesilovky, tak tam to vliv určitě nemělo. Je to ale třetí zápas a domácí se na nás nachystali. Asi největší rozdíl v našich přesilovkách, oproti těm minule úspěšným, dnes byl v tom, že naše střely z dobrých pozic nemířily mezi tři tyče…
Vedli jsme 1:0 a vy často říkáte, že chceme hrát poctivě zezadu, hlavně v play-off. Pomohla domácím hodně ta dlouhá pětiminutová přesilová hra k tomu, aby se vrátili do hry?
Jo jo, samozřejmě nám to vzalo nějaký vítr z plachet a škoda toho gólu, protože jinak jsme to oslabení odbránili dobře. Ten gól byl takový… No, musím se na to ještě podívat, jak to vůbec vzniklo, nebo z čeho tam ta branka vůbec padla. Ale jinak jsme opravdu bránili dobře. Samozřejmě, že pětiminutové bránění vám nějaké síly vezme. Bylo to sice na začátku, takže času ještě bylo dost, ale i tak...
Určitě jsme od Tábora očekávali, že na nás v jejich domácím prostředí vletí. Byla ta jejich hra taková, jakou jste ji čekal, nebo vás něčím překvapila?
Ne, tak jak říkám, je to už třetí zápas a se soupeřem už o sobě nějakým způsobem víme. Čekali jsme, že jeho hra bude aktivní, jelikož prohrávali 0:2 na zápasy. Ale v tom bych já dneska největší rozdíl nehledal. V tom, že by nás Tábor přehrál pohybem. Spíše nám chyběla větší síla v útočném pásmu, jak už jsem zmiňoval.
Dneska jedna změna v sestavě. Dominik Pawliczek zůstal na tribuně. Bylo to třeba i tím, že ta třetí lajna se s ním poslední zápasy trošičku trápila? Nebo jste to chtěl jen nějak okysličit?
Rozhodli jsme se po poradě s kolegou, že to trošičku změníme...
Bylo to dneska po zápase v kabině, tím že se poprvé prohrálo, nějak jiné? Měl jste třeba nějaký proslov? Nebo proběhla jen klasická pozápasová řeč?
Ne, vůbec. Ani žádná řeč nebyla. Teď je nejdůležitější zregenerovat, jen jsme si řekli, že zítra je nový den, na něj se nachystáme. Chceme odtud odjet s vítězstvím!
