22.03.2024 | Lukáš Jandora, Matěj Juřík
AZ Havířov
AZet Havířov odehrál v sobotní podvečer první utkání čtvrtfinálové série proti soupeři z Nového Jičína. Kdo na zápas zavítal, jistě nelitoval. Neboť k vidění byla vyrovnaná bitva, která nabídla hned třináct branek. Havířovští o svém vítězství rozhodli až v závěrečné periodě a ujali se tak vedení v sérii. Jak úvodní zápas viděl hlavní kouč Jiří Raszka?
Dnes víme, že nás nedostatek vhodného prostoru nutí udělat rozhovor jinak. Z jakési nutnosti tedy rezignujeme na klasický pozápasový rozhovor před kamerou (ten zase až ve středu) a na trenéra Jiřího Raszku čekáme na střídačce. Někteří hráči už mizí z kabiny, mají namířeno k vrátnici, k parkovišti a domů, po domácím utkání opouští kabinu v drtivé většině případů jako první Tomáš Franek, odcházejí i další, naopak opačným směrem jdou do šatny Tomáš Havlík s Jirkou Tvrdým, tedy kluci, kteří se dnes nevešli do sestavy. Do kabiny nesou ve dvou velkých taškách večeři pro tým... Během tohoto reje, který na střídačce panuje, kdy stále zde na podpisy čeká několik fanynek, vychází trenér Raszka, nejprve jde směrem k vrátnici pozdravit manželku, za malou chvíli, jen v triku s krátkým rukávem, se znakem AZetu na prsou, se vrátí k nám, jdeme na konec hostující střídačky a zatímco rolba ještě "žehlí" led, zapínáme nahrávání, klademe první otázku. Na trenérovi je viditelné, jak to z něj po těžkém utkání spadlo, je uvolněný, máme pocit, že celým rozhovorem proplouvá na jakési poklidné vlně, na které jsme vstřelili 8 branek...
Pane trenére, dneska padalo docela hodně gólů, což pro play-off není úplně typické. Čím to bylo způsobeno?
Ono to bylo hlavně tím, že jsme ve druhé třetině přestali hrát hokej, který je hodný play-off. Začali jsme chybovat, předržovat kotouče, přišly tam nějaké ztráty, které soupeř z přečíslení dokázal potrestat. Kdybychom hráli stejně, jako pak ve třetí třetině, tak si myslím, že i díky přesilovkám mohl být zápas mnohem klidnější. Nakonec jsme se naštěstí vrátili k tomu, co v play-off funguje, "počkali si" na zmíněné přesilové hry, které dneska rozhodly.
Překvapil Vás něčím soupeř? Nebo hrál tak, jak jste čekali?
Já si myslím, že Nový Jičín nás nepřekvapil. Čekali jsme od nich houževnatý hokej, mají na to typy hráčů, navíc byli povzbuzeni postupem. Z mého pohledu jsme je ale úplně zbytečně pustili do hry a nechali je v tom jakémsi postupovém laufu. Hlavně ve druhé třetině, proto ten výsledek vypadá tak, jak vypadá.
Co byste dneska na naší hře nejvíce vyzdvihl?
Určitě zodpovědnost, dobře zajištěné střední pásmo a přesilové hry. Ale nebavím se teď o prostředním dějství, tohle totiž platilo v první a poslední dvacetiminutovce. První dvě pětky to dneska měly hodně těžké, protože soupeř k nim rychle přistupoval, takže kluci neměli moc prostoru. Ale vzala to na sebe čtvrtá lajna, za to jsme rádi.
Když se bavíme o tom, co bylo na naší hře pozitivní, tak zmíníte i nějaká negativa? Třeba některé soupeřovy góly byly z dorážek. Hráči Nového Jičína se často nacházeli v předbrankovém prostoru, brankář kotouč vyrazil a po dorážce padl gól. Jak si vysvětlujete, že to z naší strany nebylo důsledněji pokryto? Takových situací tam bylo víc…
Branky dnes padaly hlavně z přečíslení, což nemůžeme dovolit. Chceme hrát zajištěně nahoře, ale dneska jsme bohužel zbytečně přicházeli o kotouče a po našich chybách se soupeř dostával do přečíslení. Samozřejmě, že pak je to těžké i pro gólmana, když na něj jedou tři hráči. Takže tam musíme být určitě lepší. Ty góly byly vždycky způsobeny nějakou naší chybou v útočné třetině.
Jak moc jste měl o druhé přestávce těžkou hlavu z toho, zda vystřídat nebo nevystřídat brankáře?
Jak už jsem říkal, pro Davida (David Sachr - pozn. autora) ty góly byly hodně těžké, cítili jsme, že už pak asi nebyl hlavou úplně v zápase. Takže proto jsme se s Adamem (Adam Vrba, trenér brankářů - pozn. autora) domluvili, že brankáře vystřídáme.
