AZ byl v Kopřivnici velmi blízko první porážky v sezóně. Po dvou třetinách prohrával 3:1, ještě chvíli před koncem 3:2, šel do šesti, hrál bez gólmana, při tomto riskantním, však logickém tahu vyrovnal. Zápas šel do prodloužení, velké šance byly na obou stranách, nakonec jsme se ze zisku druhého bodu radovali po samostatných nájezdech.
Po utkání čekáme na hlavního kouče Marka Pavlačku, opět jde z kabiny spíše mezi posledními. Do autobusu si hodí věci, vrátí se, před sílícím větrem se schováme do vestibulu kopřivnického zimáku. Jsem zvědav, zda na kouči bude více patrná spokojenost z toho, že jsme neprohráli, nebo rozladění ze ztráty jednoho bodu. Tohoto tématu se týká hned první otázka, kterou kouči dáme. Trpělivě odpovídá. Občas musí zvýšit hlas. Ne však proto, že by byl viditelně naštvaný nebo rozčarovaný, je to spíše kvůli hluku, který s prostorách, kde rozhovor vzniká, panuje. Kolem nás chodí jak hráči AZetu, kteří z kabiny odnášejí zbytek věcí do autobusu, tak i amatérští hokejisté, kteří si to jdou večer pinknout a kolečka od jejich velkých báglů dělají na podlaze hluk...
Trenére, dnes nakonec vítězství 4:3 po nájezdech. Převažuje radost ze zisku dvou bodů, protože jsme prohrávali, nebo spíše zklamání ze ztráty bodu?
V prvé řadě určitě převažuje zklamání, protože hokej se nedá hrát jen 20 minut. My v prvních dvou třetinách neměli pohyb, v naší hře jsem neviděl osobní souboje, v naší hře nebylo prakticky nic z toho, co by v ní mělo být. Jasně, že když otočíte zápas ze stavu 1:3, tak se potom ty dojmy trochu překlopí v dojmy pozitivní, ale i přesto si myslím, že máme mužstvo na to, abychom si odtud odváželi 3 body...
Tady v Kopřivnici v každé sezóně alespoň jednou prohrajeme. Je to tu pro nás něčím zakleté nebo je to jen smůla a shoda náhod, že často zaváháme právě tady?
My na tohle samozřejmě mysleli, ale před klukama jsme to vůbec nezmiňovali. I když je jasné, že někteří z nich to sami moc dobře ví. Vím, že se o tom v kabině mezi sebou bavili. Ale takhle to nejde, tyhle věci si připouštět. Kluci sami do toho musí jít s čistou hlavou, s nastavením, že tady chceme vyhrát. Nemůžeme brát ohledy na to, že se tady rok nebo dva zpátky prohrálo.
Po dvou třetinách jsme prohrávali 1:3, musel jste v kabině zvýšit hlas nebo výrazně promluvit k týmu, abychom s výsledkem ještě něco udělali?
Určitě jsme si k tomu něco řekli, sestavu jsme stáhli na tři lajny. Chtěli jsme ji tím trochu oživit a zlepšit pohyb. Nějaké ovoce to přineslo, protože jsme, jak říkáte, tři jedna prohrávali a nakonec vyrovnali a rozhodli v nájezdech.
Zmiňujete stažení sestavy jen na tři lajny, nechal jste sedět docela zkušené hráče. Je tam nějaké větší rozčarování z jejich výkonů delší dobu nebo to teď prostě padlo zrovna na ně?
Ne ne (říká důrazně - pozn. autora), není to nic dlouhodobějšího, momentálně to prostě padlo na tyhle kluky, v tu chvíli jsme se tak rozhodli. Od dalšího utkání jedeme znovu od stavu 0:0, ale dnes jsme si to prostě vyhodnotili takto. Dnes to byli tihle kluci, příště to může být někdo jiný... Doufám ale, že příště už to nebude nikdo... Doufám, že ten zápas bude jiný než dnes, že do něj půjdeme s jiným nastavením a nebudeme muset nikoho posadit...
Dnes byly v naší sestavě tři výraznější absence, chyběl prakticky první obranný pár Kunc s Michálkem, je to na naší hře hodně znát, když chybí zrovna tihle dva beci, kteří hrají už dlouho spolu?
Kuncák i Michym jsou stabilní beci, určitě je jejich absence znát, ale zas tak velká ztráta by to pro nás být neměla. Za kluky totiž máme do jisté míry adekvátní náhradu...
Vyrovnali jsme až v power-play, při hře bez brankáře, gólmana jsme odvolali už během hry. Je to asi ta riskantnější varianta než s tím čekat na buly v útočném pásmu. Nehonilo se hlavou, že s tím počkáme právě až na buly?
Ano, možná jsme nad tím přemýšleli, na druhou stranu by se mohlo stát, že by k nějakému buly u nich v pásmu nemuselo dojít, ten puk mohl být klidně dlouhé desítky vteřin ve hře. Byly dvě minuty do konce, šli jsme trochu do risku... Vyšlo to.
