AZ Havířov
H A V Í Ř O V - Před začátkem nového kalendářního roku jsme vyzpovídali devatenáctiletého kapitána havířovské juniorky a místního odchovance Filipa Byčkova. Ten se ohlíží za velmi hektickým hokejovým rokem, do kterého stále ještě promlouvá koronavirus. Na začátku sezóny se vracel po nepříjemném zranění a po návratu na led ukázal, že je opravdovým lídrem naší juniorky.
Kdo zná Filipa Byčkova, tak mi dá za pravdu v tom, že to rozhodně není člověk, který by toho namluvil přespříliš. Jenže pak po půlminutě řekne jedno slovo a vy se nemůžete přestat smát. Hokej miluje, ví, že ho chce hrát pořád. Jenže v juniorce má před sebou poslední půlrok. No a tak doufá, že se v příští sezóně chytne mezi muži.
Ahoj Filipe, jak se vlastně máš?
Jsem v pohodě.
V tabulce jste dole a ty jsi v pohodě?
No, teď už si nemyslím, že je to takové hrozné. Vyhráli jsme se Salcburkem a některé zápasy se nám povedly. Poslední utkání jsme nehráli vůbec špatně. Myslím si, že se chytneme. Dokázali jsme porazit silné Karlovy Vary, to je jeden z nejlepších celků v Extralize juniorů. S Plzní jsme také hráli vyrovnaný zápas. S nimi jsme dokonce o dva góly vedli, jenže oni to pak dokázali, v průběhu třetí třetiny, otočit.
Ten zápas s Plzní byl jedním z nejlepších, co jsem tady za poslední dobu viděl…
V tom utkání jsme pokaždé inkasovali po naivních chybách. Jak se říká, zapinkali jsme si to sami. Mohli jsme doma senzačně sebrat body snad nejlepšímu družstvu v soutěži.
Letos jsi se stal kapitánem AZeťácké juniorky. Navíc jsi se vracel po zranění. Jaké to je, hrát s titanovou destičkou v puse?
Tak ty destičky mi v puse navždycky zůstanou a mám je tam dvě. Když se na mě lépe podíváš, tak to poznáš, jinak mě to ale nijak neomezuje. V podstatě si to ani neuvědomuji, už jsem si na to, tak nějak, zvykl. Jako kapitán mám vůči klukům větší zodpovědnost. Měl bych je trochu vést a taky je musím hlídat, aby si mladí plnili svoje povinnosti na ledě, ale i v šatně.
Jsi ročník 2002, pro který se stala pandemie koronaviru takovým mementem. Zrušila se vám dvě mistroství, předminulou sezónu vás nenechali dohrát play-off, loni jste zase odehráli jenom sedm zápasů…
No, jsem tady jeden z nejstarších, příští rok už budu hrát někde za áčko. Jak to jenom říci slušně, kazí to hokej. Je to hnusné pro fanoušky i pro hráče samotné. Mnohdy je to i nespravedlivé, v tom smyslu, že kluci mají jenom pozitivní test a nic jim, jako teď v Kanadě, není. Mají tam jednotky pozitivních a bezpříznakových hráčů.
Nemáš obavu, že by to zase mohlo promluvit i do českých soutěží?
V NHL se ruší jeden zápas za druhým. Ono záleží, situace je pro nás nepřehledná a může se to změnit ze dne na den. Člověk je, s rostoucími počty nemocných a novými variantami, v takové dost blbé nejistotě. Viz loni, to jsme odehráli jenom sedm zápasů a pak se už jenom trénovalo. Už bych to nechtěl nikdy zažít, byl to zapinkaný rok. Ti lepší chodili s áčkem a jezdilo se na ledy do Polska, ale trénink není zápas, ten ti dá nejvíc.
Loni jste byli neporaženi, ale letos to drhne. Chybí vám nadstandartní hráči jako byli Honzové Vašenka s Petrískou?
V přepočtu na odehrané zápasy jsme byli vlastně první… Tady jsou fakt dobří kluci, popravdě nevím, v čem to je. Nám se nedaří většinou chytit začátky zápasů, zpravidla prohrajeme první třetinu. No a pak je to složité, proti těm lepším týmům dohánět manko. Když jsme vyhráli první dějství, tak se už nám, většinou, povedlo celé utkání dohrát na vítězství. Byli tady super kluci, kteří byli týmoví a ty se nám povedlo doplnit. Becher, Bárta a Špaček vyrostli ve skvělé hráče a teď tu důvěru vracejí.
V tabulce jste patnáctí, čekají vás lepší týmy jako Vítkovice a Liberec. To těžké vás teď čeká…
Ano, to budou těžké venkovní výzvy, Pojedeme do Vítkovic, Boleslavi a Liberce. Každého už musíme prostě obrat o body a někde se chytnout. Nic jiného nám v situaci, jaké teď jsme, ani nezbývá.
Jsi havířovským odchovancem, ale nelákalo tě někdy si zkusit zahrát hokej venku?
Vždycky mě lákalo zahrát si v zahraničí, je to dobrá zkušenost, ale nikdy jsem nad tím nepřemýšlel jako o reálné možnosti. Spíš jsem se vždy soustředil na další sezony v Havířově.
Dokážeš si představit, že bys někdy nehrál hokej?
Ne, to vůbec ne. Hraji ho v podstatě celý život. Mám sen, že jednou bych si chtěl zahrát za havířovské áčko. Když to nevyjde tu příští sezónu, tak někdy v budoucnu určitě ano.
Určitě sleduješ, že se áčku nedaří, že?
Je to smutné, pro mě jako pro Havířováka, když vidím, jak se ten hokej změnil. Během dvou let se toho stalo hodně, rozšířila se liga, kluby nakupovaly jako by jim šlo o život. Už se do první ligy berou Kanaďani a Švédové, nikdo nechce spadnout dolů. Za mě to můžu těžko hodnotit, přeji si, aby se AZ udržel.
Juniorka je na tom letos nejlépe, ale jistotu udržení v soutěži také nemá…
Tahle sezóna je šílená. Padá spousta týmů, pořád je tady kovid. Dobře jsem kapitán, ale hlavně Havířovák a z té pozice to beru. Může se stát, že se v Havířově neudrží ani jedna soutěž. Což by bylo hodně smutné. Na klubu mi záleží.
Vraťme se na chvíli k příčinám toho, proč je juniorka dole. Je to kvůli exodu hráčů, kteří šli, jak se říká, za lepším?
Nemyslím si, že by hráči, co odešli, týmu nějak výrazně chyběli. Tým se podařilo dostatečně posílit kluky, kteří se posunuli z dorostu. Navíc se nám vrátil Petr Kubíček, ten hodně zkvalitnil naši obranu. Důvod, proč hrajeme spodní část tabulky je asi ten, že jsme trochu zaspali začátek soutěže. Nehráli jsme to, co po nás chtěli trenéři a naše výkony byly zkrátka špatné.
Přišla změna trenéra, Tomáše Potěšila nahradil Tomáš Urbánek, změnilo se tím něco pro vás?
Řekl bych, že ani ne. Samozřejmě přišly drobné kosmetické změny v taktice, ale nic zásadního to není.
Je nějaké poučení z krizového vývoje?
Určitě, máme se čeho chytnout, hrajeme dobře přesilovky, skoro každá čtvrtá skončí gólem. Naši gólmani patří k těm nejlepším v soutěži. Pokud půjdeme do každého zápasu se stoprocentním nasazením a podáme týmový výkon, podpořený trochou štěstíčka, tak věřím, že pro příští sezónu bude v Havířově nejvyšší juniorská soutěž zachována.
Dáváš si do nového roku nějaká předsevzetí?
Hlavně udělat maturitu a více se učit. Samozřejmě si přeji, aby se celému hokejovému AZetu začalo dařit.
No a kam pak budou směřovat tvoje studijní kroky, chceš učit, anebo zkusit sportovní management?
Budu maturovat z dějepisu, zeměpisu a angličtiny. Chtěl bych to zkusit na záchranáře, ale tam bych potřeboval více fyziky a biologie. Pak bych si na přihlášku na VŠ zapsal kombinaci tělocviku a zeměpisu. No a ještě mám vyhlédnutý obor Sport a trenérství.
Filipe, díky za Tvůj čas a upřímnost. Ať se tobě i celé naší juniorce v novém kalendářním roce daří.
