před 2 dny | Lukáš Jandora
AZ Havířov
První zápas osmifinálové série jsme doma zvládli, nyní je před námi úkol, navléci na dlouhou nit korálek s číslem 2. Navlékání to bude těžší, na nit s názvem play-off budeme navlékat na soupeřově půdě, budeme navlékat v Hodoníně. S tímto celkem jsme se, na jeho ledě, střetli v této sezóně jednou, říjnový zápas jsme tehdy proměnili v docela pohodlné vítězství v poměru 5:1. Jaký zápas to bude nyní?
Jeden gól, jako v základní části v Hodoníně, jsme našemu soupeři povolili i v úterý, hosté jej vstřelili ve 45. minutě, snížili na 1:3 ze svého pohledu, poté ještě před bránou Davida Sachra měli nějaké závary a šance, však od 53. minuty následovala naše kanonáda, díky které jsme se radovali z vysokého a přesvědčivého vítězství v poměru 7:1. Do play-off jsme tak vstoupili tím nejlepším možným způsobem.
Sachr – Michálek, Kunc, Chroboček, Kowalczyk, Cubo, Valenta (A), Hrachovský, Ščurek – Hotěk, Bednář, Franek – Šedivý, Pindel, Klimša (A) – Šuhaj, Veselý, Antoníček – Mrva, Haas (C), Konečný
Jak dopadl rébus v brankovišti, jehož obsazení mnozí vyhlíželi? Jako jednička v bráně se představil David Sachr, záda mu kryl Dan Šimonů, trochu nevděčnou pozici trojky musel přijmout Patrik Romančík. Určili trenéři jedničku pro play-off, nebo i nyní budeme brankáře střídat? Napovědět by mělo právě čtvrteční utkání.
Z obránců v úterý nenastoupil Ondřej Ševčík, u něj to zřejmě bylo z rodinných důvodů, z útočníků chyběli v sestavě Jirka Tvrdý, Šimon Pavlík, Matouš Ćmiel a Jakub Apolenář. Nechme se překvapit, zda na jihu Moravy dojde k nějaké změně nebo se vítězná sestava měnit nebude...
Několika kluků jsme se po středečním tréninku, na kterém po úterní výhře panovala velmi dobrá nálada, zeptali na témata, která na jejich tvářích vyvolala především úsměvy. O to nám šlo, atmosféru v hráčském kolektivu uvolnit a odlehčit. Play-off je plné rituálů, my se na ně zaměřili. A od našich plejerů o nich chtěli zjistit něco víc...
Jedním z těch tradičních rituálů je třeba nechávání si vousů. Kdo je v kabině ten, kdo o něčem takovém letos případně rozhodne? "Jasně, samozřejmě, vždy na play-off nějaké takové rituály máme, většinou se domlouváme jako kabina, ale rozhoduje o tom nakonec nás pár starších kluků", říká David Klimša, jeden z těch nejzkušenějších, přičemž David Chroboček jen souhlasně pokyvuje. Tomáš Valenta ještě doplňuje, že "Ohledně rituálů je to společná konverzace celého tymu. Sedli jsme si před play-off a nastavili, co se bude dodržovat." O tom, že více do toho mluvili kluci zkušení, se zmínil Viktor Konečný... "Jo jo, my jsme si sedli celý tým před vyřazovacími boji a řekli si k tomu, co a jak. Hlavní slovo pak měli starší hráči a taky kapitán..." Marcel Kunc patří stále ještě mezi mladší hráče, i on potvrdil, že rozhodně to nejsou mladí, kteří o tomto primárně rozhodují... "Přesně tak, o takových věcech rozhodují většinou starší hráči, kteří se spolu dohodnou na tom, jak to bude. A pak to tak také je."
Pokud se takové věci, jako třeba to nechávání růstu vousů dějí, tak jak se k tomu konkrétní kluci staví? Patří mezi ty, kteří nikdy netrhají partu nebo dotyčný někdy "protestuje" a má chuť se z toho tzv. vyvlíct? "Já osobně mám takové rituály rád a v play-off jsem pro každou srandu, takže bych partu v tomhle směru určitě nikdy netrhal", má jasno Klíma, souhlasně mu přikyvuje Válec... "Já jsem ten typ, který je zastánce právě toho, aby se vše dodržovalo! K play-off to proste patří."
Známý modeman a fintil je Kuncík, ani jeho slova proto nepřekvapí... "Já jsem určitě ten, kdo s takovými rituály souhlasí a neporušuje je. Právě naopak, dost tohle podporuju a jsem za to, aby to tak bylo, abychom to dodržovali..."
"Určitě to k tomu play-off patří", přitakává David Chroboček, však zároveň se výrazně uculuje... "No ale jelikož mně osobně moc vousy nerostou, tak proti tomu tak či tak nic nemám...". Podobně to má Viktor Konečný... "Jak se k tomu stavím já? No mně to roste velmi zřídka, takže já tyhle věci absolutně neřeším", směje se odchovanec frýdecko-místeckého hokeje na celé kolo..
No jo, vousy jsou vousy, ale co kdyby se šlo do většího extrému? Třeba blond či dokonce růžový přeliv na hlavě, měli by s tím kluci problém? "Jako mladí jsme takové extrémy dělali, ale teď už bych se trošku bránil. Pokud bychom se však jako tým na něčem takovém shodli, tak jdu do toho! Pro úspěch cokoli!", zmínil důrazně Tomáš Valenta.
Trochu rezervovaný je v tomto směru i David Chroboček, však i on nakonec s úsměvem přikývne... "Řekl bych, že takové věci patří spíše do mládeže. Ale na druhou stranu, kdyby s tím někdo přišel, že si budeme barvit hlavy, neměl bych s tím problém."
A co šoumen a pro mnohé model Klíma? Ani on, kdyby se táhlo za jeden provaz, by s něčím takovým problém neměl... "Přesně tak, když jdou do toho všichni a domluvíme se jako kabina, tak v play-off bych neměl problém s ničím, čili klidně se i obarvit na ten blond, když by na to přišlo...", směje se David, přičemž šoumenem je i opavský odchovanec Marcel Kunc, který si své vlasy někdy na blond barví i mimo vyřazovací boje... "Je to tak, já osobně už jsem několikrát na blond byl, takže s tím bych určitě problém neměl. Přeci jen, při loňském play-off jsem byl v malé skupince hráčů, kteří jsme se nechali přebarvit. Ale do růžového přelivu bych se už tak nehrnul", směje se náš nejproduktivnější bek v základní části soutěže...
Závěrem odlehčeného povídání jsme kluky požádali, zda si ze své kariéry vzpomenou, třeba i z mládeže, co nejšílenějšího v tomto směru, celá kabina, udělali... Klíma se hned rozřechtá a dává do placu historku... "Jo jo, pamatuji si, když jsme s dorostem tady v Havířově postupovali, tak jsem měl modrý přeliv, pár kluků tehdy mělo červený. V dorostu nám vousy ještě tak nerostly, tak jsme se rozhodli, že se všichni přebarvíme. Pamatuju, že byl to trochu extrém, chodit tehdy do školy s modrou hlavou..."
I David Chroboček si vzpomněl, že když byl v dorostu, tak celý tým měl hlavy obarvené na modro, Viktor Konečný si v rychlosti nic takového vybavit nedokázal, vzpomínal marně, stejně tak Marcel Kunc, který si vybavil jen klasiku, čili vousy. Naopak Tomáš Valenta se také vrátil do dorosteneckých a juniorských let... "Extrémy? V dorostu jsme byli blond + ještě nějaká další barva, pokud si dobře vzpomínám, v tom byla, v juniorce jsme byli už pouze jen blond a jednou v chlapech, to si pamatuju, to jsme byli všichni dohola. Jinak klasika, pouze vousy, ale ty mi v té době ještě tolik nerostly, takže jsem to musel něčím nahradit. Proto ty různé barvičky", směje se od ucha k uchu Válec....
Na přelivy na hlavách však u tohoto týmu zatím nedošlo, jenže nikdy neříkej nikdy, kdoví... Aktuálně tedy, s každou další případnou výhrou, mohou havířovští fanoušci pozorovat, jak našim hráčům, někomu rychleji, jinému pomaleji, rostou vousy. Každý takový růst kvitujme, znamená totiž jediné - AZ v play-off vyhrává a stále je ve hře o splněný sen tohoto týmu!
Pár slov z kabiny našeho soupeře? Chvíli po utkání hodnotil zápas v Gascontrol aréně Roman Straka, hlavní hodonínský lodivod... "Na začátku zápasu nám chvilku dělala problém adaptace na rychlejší a aktivnější hokej, který se zjevně ve vyšší skupině hrál. Bylo na soupeři vidět, že má švuňk a že má v nohou těžké zápasy. Po druhé třetině jsme za stavu 3:0 stále věřili, že dokážeme dát gól a že tím domácí trochu znervózníme. To se nám podařilo a po gólu jsme měli pasáž, kdy jsme měli šance, vypracovat si gólové příležitosti. O to víc mě ale mrzí ten závěr, který prakticky kopíroval první zápas, který jsme tady někdy v prosinci odehráli a kdy jsme také dostali zbytečné a hloupé góly. Kluci si brali dovolenou v práci, aby mohli jet bojovat proti týmu, který má profi podmínky a který měl na tribuně v civilu dalších deset hráčů. Byl vidět rozdíl v kvalitě, která je určitě větší na straně soupeře, ale kluci nechali na ledě všechno. Bude to těžké, ale budeme bojovat a chceme našim fanouškům ve čtvrtek ukázat dobrý hokej."
Schnattinger – D. Hohl, Polesný, J. Švejda, Němec, Vyrůbalík, Kadlečík, Lašák – Matěj Novák, Luža, Frömel – A. Dufek (A), P. Peš, Krejčiřík – Weintritt, Matěj, Laciga – Hložánek (A), Sajdl (C), D. Buršík
Hodoňáci nastoupili prakticky v plné sestavě, když se podíváme na jejich týmovou produktivitu ze základní části, tak z prvních 12 útočníků chyběl pouze Matěj Mach, který dres Baníku oblékl naposledy na konci ledna, mezi obránci pak nescházel prakticky nikdo.
Bude Baník jiným týmem doma, než v jakém duchu se představil v Gascontrol aréně? Bude to výrazně jiný zápas? V posledním domácím utkání hnalo Hodoňáky téměř 1500 diváků, buďme zvědaví, jak moc bouřlivá atmosféra bude panovat ve čtvrtek, jak moc může domácí hnát, potažmo jak moc může našim hrdinům svázat ruce.
Druhé utkání série startuje na Zimním stadionu Václava Nedomanského, který bohužel několik let sloužil pouze jako vietnamská tržnice, ve středu v 18:00. Pokladny hodonínského stadionu budou otevřeny v 17:00, vstupné je 170,- na sezení a za 150,- na stání, děti do 13 let mají vstup zdarma. Pokud se na jih Moravy nevydáte podpořit AZ osobně, bude pro vás přichystán tradiční textový přenos na webu onlajny.com.
Závěrem se ještě krátce vraťme k osobě, po které je hodonínský zimák pojmenován. Václav Nedomanský byl vynikající československý hokejista, který nebojoval pouze na ledě s protihráči. Když dokončil vysokou školu, byl povolán na základní vojenskou službu, proto si vyžádal odklad. Vzhledem k věku (30 let) si požádal o puštění na zahraniční angažmá. V té době se o něho zajímaly 2 kluby ze Severní Ameriky, v tehdejším Československu však byly Nedomanského požadavky odmítnuty. Situaci vyřešil emigrací přes Švýcarsko. V Americe podepsal smlouvu s týmem Toronto Toros z World Hockey Association (WHA), tehdejší konkurence National Hockey League (NHL). Po 3 letech přešel do NHL, kde strávil ještě 6 sezón. Jeho příběh změnil vztah k našim hokejistům na obou stranách Atlantiku... Téměř půl století zároveň trvala paradoxní situace, kdy nejlepší střelec v historii národního mužstva neměl občanství země, jejíž rekordy vytvořil. V únoru 2024 se před svými 80.narozeninami vrátil poprvé znovu jako občan České republiky. Aby se setkal s bývalými spoluhráči a vyprávěl své vzpomínky na slavné i divné časy hokejové normalizace. O legendě československého, ale také hodonínského hokeje, o hodonínském rodákovi, který byl třeba 3x v all stars týmu Mistrovství světa, který se mnohokráte stal nejlepším střelcem nebo nejproduktivnějším hráčem nejvyšší tuzemské soutěže, který je členem Síně slávy Mezinárodní hokejové federace IIHF, vznikl nedávno velmi poutavý dokument - ZDE. Nechť každý gól AZetu padne ve čtvrtek s úctou k této hokejové, hodonínské legendě...
