AZ Havířov
Již dříve jsme vám nabídli bilancování sezóny A-týmu, juniorů, dorostenců a 9. třídy, dnes proto společně mrkneme na to, jak se v uplynulém ročníku dařilo 7. a 8. třídě, kterou jako hlavní trenér vedl Lukáš Hökl. Ten nám prozradil třeba i to, jak se ohlíží za svou premiérovou sezónou v havířovském klubu.
8. třída - Liga starších žáků A
Osmáci zahájili sezónu na začátku září domácím zápasem proti Kopřivnici, která marně bránila své území a padla vysoko 1:14, AZeťáci si tak do tabulky připsali první body, pak se však jejich výkony střídaly a po čtrnácti utkáních základní části svítilo v kolonce bodů číslo 18, stejný počet získal i Frýdek-Místek, který na úkor AZetu postoupil o skóre do nadstavby. V další části už osmá třída nezaváhala, z možných třiceti bodů získala plný počet a skupinu o umístění suverénně ovládla s neuvěřitelným skóre 151:32.
Sezóna ve statistikách?
Lídrem týmu, co se kanadského bodování týče, se v základní části stal útočník Rostislav Komanec s 21 body (12+9) z 14 zápasů, nejpřesnější mušku měl Jan Pečonka, který zařídil hned 15 branek havířovského AZetu. V obranných řadách se nejvíce vedlo Radku Porubčanovi s 12 body (1+11). V následující části získal prvenství v zisku bodů forvard Vojtěch Jarolím, jenž zapsal 41 bodů (27+14), v defenzivě pak o bod zvítězil Adam Bystroň s 18 body (4+14).
Tým 8. třídy 2022/23:
Gólmani: Matouš Šlachta, Jan Ftáček, Mateusz Darski, David Barabosz
Obránci: Radek Porubčan, Ondřej Novák, Andrej Kopčaj, Adam Bystroň, Sebastián Mynarz, Adam Potěšil, Dominik Stavíček
Útočníci: Rostislav Komanec, Jan Pečonka, Karol Kalata, Piotr Kusak, Vojtěch Jarolím, Tomáš Lasák, Adam Bjaček, David Gebauer, Štěpán Giecek, Martin Sikora, David Häusler, Denis Seman, Gregorz Bytom
SLOVO TRENÉRA:
Naše první otázka směřovala k tomu, jak je kouč spokojen s uplynulou sezónou, kterou u osmáků strávil: „Ročník 2009 je velmi šikovný, samozřejmě se našli někteří, kteří do hokeje daného ročníku připraveni nebyli, ale rozhodně tam byl základ dovedností i bruslení.“ A našel by Lukáš Hökl i něco, s čím třeba spokojen nebyl? „Museli jsme se zaměřit na herní projev, chápání hokeje a psychiku všech hráčů, začátek sezóny byl hodně seznamovací, jak v rámci týmu, tak i v celé soutěži.“
Dále jsme se věnovali výsledkům této třídy, kdy trenér zmínil, proč jeho celek nepostoupil do vyšší části soutěže: „Rozhodně to nebylo proto, že bychom na to neměli, tým byl silný, ale stále nám v určitých zápasech chyběl klid, v důležitých duelech jsme neudrželi týmového ducha, ale začali věci řešit individuálně.“ Ročník 2009 sice odehrál výborné zápasy s Vítkovicemi nebo Třincem, jenže pak dokázal ztratit dobře rozehraný zápas třeba s Porubou… „Prostě jsme na to ještě nebyli stoprocentně připraveni.“
Druhá část sezóny byla neméně náročná, vyskytla se řada nástrah, se kterými bylo potřeba bojovat, nejen na ledě. „Ve druhé půlce sezóny už se nedalo pracovat tak, jak bychom chtěli, bylo to náročné i pro rodiče, kteří kluky museli podpořit finančně i časově.
Samotnou ligovou soutěží však zdaleka vše neskončilo, před sezónou se totiž v klubu stanovil cíl, že hráči odehrají přes 80 zápasů v sezóně, Lukáš Hökl tak měl další práci: „Musel jsem začít domlouvat soupeře na turnaje, abychom předsezónní cíl splnili, pečlivě a důkladně jsme proto vybírali opravdu kvalitní turnaje, kde jsme mohli změřit síly s Kometou Brno, Slovanem Bratislava, Přerovem, Vsetínem, na turnaji v Lotyšku jsme se pak setkali s týmy z Finska, Švédska a dalších zemí. Kluci udělali obrovský kus práce, ale pořád říkám, že to je málo, vždy je potřeba pracovat na plné obrátky.“
7. třída - Liga starších žáků B
Vstup do ročníku 2022/23 se sedmé třídě příliš nepovedl, první vítězství sice přišlo ve 4. kole, kdy černo-modro-bílí porazili Orlovou na domácím ledě vysoko 16:0, mohlo se tedy zdát, že by tato vysoká výhra mohla havířovské sedmáky nastartovat, jenže opak byl pravdou, i když se sem tam svěřencům Lukáše Hökla zadařilo, tak převažovaly spíše nepříznivé výsledky, díky kterým se sedmá třída do nadstavby neprobojovala, na AZeťáky tak čekaly duely ve skupině o umístění, ani zde to však nebyla žádná sláva, v osmnácti utkáních zvítězili jen pětkrát a s deseti body skončili na osmé příčce, ve skupině se nejvíce dařilo Karviné, která v osmnácti duelech zaznamenala dvacet sedm bodů.
Sezóna ve statistikách?
V úvodní části soutěže byl nejproduktivnějším hráčem obráncem Dominik Stavíček, ten ve dvanácti zápasech zapsal 30 bodů (15+15), v útoku pak vedl David Häusler s 26 body (11+15) ze čtrnácti duelů. Ve skupině o umístění si tito hráči pozice vyměnili, útočník AZetu posbíral 43 bodů (15+28) ve třinácti utkáních, havířovský bek bodoval ve čtrnácti zápasech došel ke 32 bodům (17+15).
Tým 7. třídy 2022/23:
Gólmani: Mateusz Darski, David Barabosz, Matouš Šlachta
Obránci: Dominik Stavíček, Josef Hodný, Josef Labudek, Štěpán Bolek, Ondřej Maceček, Stella Šourková, Ondřej Novák
Útočníci: David Häusler, Martin Sikora, Dominik Sentiván, Szymon Krzemien, Gregorz Bytom, Nicolas Macků, Ondřej Holeš, Dan Taraba, Karel Horák, Matyáš Potužník, Roman Duna, Jakub Milerský, Davyd Lopatin
SLOVO TRENÉRA:
I zde nás zajímalo, jak sezónu kouč AZetu hodnotí: „Mé pocity jsou smíšené… Když jsem tento ročník přebíral, kluci nezvládali základy kolem hokeje, ať už se jednalo o bruslařské, herní, mentální nebo týmové návyky, takže jsme museli začít od začátku, což se týkalo bruslení i mentální stránky.“ Tím, co tuhle nepřipravenost mohlo způsobit, si ale trenér není jistý: „Vliv mohl mít předešlý tréninkový režim, covid, nebo cokoliv jiného, každopádně nebyla možnost dívat se zpět, takže jsem tuto problematiku hned začal řešit.“
Sedmou třídu tak nečekalo nic jednoduchého, trenér však věděl, že je potřeba se nejdříve zaměřit na psychiku hráčů, stejně jako u o rok starších svěřenců, o tom se také zmiňuje v následujících řádcích: „Cílem toho ročníku bylo nejdříve srovnat hlavu a zaměřit se na bruslení a mohu říct, že kluci udělali velký pokrok, dokázali fungovat v tréninkovém i zápasovém procesu, kdy za každé situace hráli naplno, bylo jedno, zda prohráváme nebo vyhráváme, celých šedesát minut plnili to, co jsme chtěli.“ Tak jako ve všem, i tady to chce čas, nic se nezmění lusknutím prstu, což Lukáš Hökl potvrzuje: „Ze začátku to samozřejmě bylo nevyrovnané, ale pak se to začalo srovnávat. Jako další bod, kde se kluci zlepšili, zmíním bruslení, samozřejmě se bavíme všeobecně, někdo má rychlejší pokrok a někdo pomalejší, ale tak to v kolektivním sportu chodí.“
Těžká práce pokračovala i nadále, po mentální a bruslařské stránce už to sice bylo lepší, jenže jen tohle nestačí. „Poté jsme se zaměřili na herní činnost, hlavně na zápasové situace, které se objevují hodně často a kluci konečně začali vnímat hokej tak, jak by měli.“
Na závěr povídání o sedmé třídě trenér dodává: „Výsledky, které tento ročník měl, pro mě byly novou zkušeností, ale šlo nám hlavně o to, jak se kluci projevují, ať už týmově nebo individuálně. Zažili jsme dobré i špatné zápasy a kluci zjistili, že práce, kterou odvádí na tréninku, se jim začne vracet i na ledě. Podotýkám, že kluci hráli soutěž s o rok staršími hráči a v našem celku byli i kluci ročníku 2011. Úspěšně ale hodnotím to, že se nám podařilo přiblížit se k předsezónnímu cíli 80 zápasů, odehráli jsme jich totiž 72, teď nás navíc čeká závěrečný turnaj v Třinci.
TRENÉROVO RESUMÉ?
Hlavní kouč se nevěnoval pouze sedmé a osmé třídě... „Ze začátku jsem jako asistent pomáhal v dorostu, pak jsem byl přesunut k juniorům, byla to náročná sezóna, řekl bych, že možná ta nejnáročnější v celé mé trenérské kariéře, jedním z těch těžkých bodů byla situace kolem juniorky, kde se bojovalo, aby se soutěž udržela. Jsem ten typ člověka, který není zvyklý prohrávat, nejsem zvyklý být dole v tabulce. Všude, kde jsem hrál, jsem byl vysoko, tady ta pozice byla najednou jiná, takže jsem se s tím hodně pral i mentálně, ale zvládlo se to, co člověka nezabije, to ho posílí (usmívá se - pozn. autora).“
No a jak mladý a ambiciózní kouč svůj první rok v Havířově hodnotí? „Působení v Havířově se nám líbí, mně i celé rodině, moji kluci jsou tady spokojeni a já jsem šťastný, že je mohu vidět v trénincích i zápasech, to v předešlých sezónách moc nešlo, s hokejem jsem totiž hodně cestoval, jeden čas jsem byl navíc daleko od rodiny v USA.“ zakončuje naše povídání Lukáš Hökl.
