Ve čtvrtek se ve fotbalovém areálu v Horní Suché uskutečnil fotbalový turnaj rodičů našich havířovských mládežníků, tohle období je fotbalově hodně intenzívní, jen o den později, čili v pátek, proběhl zápas hráčů A týmu a fanoušků.
Celé sportovní klání se uskutečnilo v pěkném areálu MFK Havířov v Havířově-Suchá, bylo připraveno velmi kvalitní hřiště, trávník byl pokropen, čili nic nebránilo tomu, aby se hrál rychlý fotbal, aby "kulatý nesmysl", jak se někdy fotbalovému míči s trochou nadsázky říká, putoval rychle od nohy.
Hráči AZetu se rozdělili do dvou mančaftů, jeden oblékl bílé, druhý modré dresy, v obou případech se jednalo a dresy divizního MFK Havířov, v bráně jednoho týmu byl Daniel Šimonů, druhou svatyni se pokusil zavřít Ondřej Kozel. K hokejistům byli přiřazeni fanoušci a příznivci havířovského AZetu, oba celky byly takto promíchány, aby byly, pokud možno, vyrovnané a hrál se tak zápas, který bude mít náboj, který nebude po pár minutách rozhodnutý, který bude bavit jak samotné hráče, tak i příznivce na tribunách.
Hlavní sudí, který celé utkání vedl s přehledem, který si však musel jednou pomoci zjednat respekt, proto z náprsní kapsičky vytáhl kartu, přivedl oba celky do středového kruhu, nástup byl hoden zápasu Ligy Mistrů, jen ta tolik známá "fanfára z televize" chyběla. Mančafty se pozdravily, lehce po 16:30 se poprvé fouklo do píšťalky, vše mohlo začít.
Na hlavní tribuně se sešlo zhruba 100 diváků, ti hned od úvodu viděli zajímavý fotbal, mnozí naši hokejisté lidem rychle dokázali, že fotbalový míč jim není cizí, rychle si s ním dokázali potykat a předvést opravdu velice hezké fotbalové momenty. Přihrávky, góly, kvalitní centry, rychlé sprinty, fotbalové myšlení, to mnozí z nich fanouškům servírovali.
Zápasu přihlížel i realizační tým našeho áčka, u střídaček se pohybovali jak Marek Pavlačka a Roman Šimíček, tak i Adam Vrba, Marek Haas se dokonce jako hráč zapojil do hry. Stejně tak v sestavě "modrých" nechyběl s devítkou na zádech třeba klubový prezident Petr Malíř, utkání si nenechal ujít také Martin Šigut, nový spolumajitel havířovského AZetu.
Pro fanoušky byl připraven stánek s občerstvením, v něm věčně dobře naladěný Robin Pavlas v roli poctivého výčepního, nejedna servírka by se od muže mnoha funkcí mohla učit, jak pivo správně natočit. Krom zlatavého moku, kdy jedním zaslouženým to po výhře spláchli i hráči, byly k dispozici limonády, tyčinky, klobásy a další drobnosti, pro fanoušky bylo vše připraveno zdarma. Vedle svůj stánek "rozbalil" také YO Sport, čili kdo měl zájem si něco zakoupit z AZeťáckého fanshopu, ten i při tomto fotbalovém utkání mohl.
Výsledek zápasu nebyl až tak podstatný, důležitější bylo, že hráči se na zeleném pažitu bavili, odreagovali se u jiného sportu, malinko vypnuli od náročných tréninkových dávek, které v těchto dnech polykali. Určitě se pobavili i diváci v hledišti, bylo se na co dívat, padaly pěkné góly, mnozí se znovu ujistili, že sportovně nadaný člověk je mnohdy všuměl, že hokejista toho zvládne víc, než jen "střílet pukem". Třeba takový gól Ondreje Šedivého, který placírkou vymetl pavučinku, by se neztratil v tradiční anketě Gól roku.
Páteční odpoledne, třeba i díky počasí, které nejpopulárnějšímu sportu na Zemi přálo, se ve fotbalovém areálu ukázalo jako příjemné, nabízí se, že podobné klání by se mohlo uskutečnit zase za rok.