DRUHÁ SEZÓNA KRÁLŮ Ohlédnutí za sezónou 2011/12 AZ Havířov III. - muži

H A V Í Ř O V - Po ohlédnutí za sezónou 2011-12 přichází ohlasy důležitých aktérů z týmu mužů. Své postřehy nám dali trenér Daneček, končící obránce Robert Machálek a Lukáš Daneček - brankář s famózní formou v play-off. Příště přineseme postřehy nejproduktivnějšího obránce Azetu Patrika Rimmela, Roberta Říčky - nejproduktivnějšího hráče týmu v základní části, Michala Sztefka - nejproduktivnějšího hráče týmu v play-off a Antonína Pechance - nejproduktivnějšího hráče týmu v baráži.

Trenér Jan Daneček: Před sezónou jsme si dali za cíl hrát do čtvrtého místa, což se nám podařilo. Pak jsme měli trošičku krizi a ztráceli jsme body se slabšími soupeři, čehož využila Karviná a odskočila nám na prvním místě. Nakonec jsme se vrátili ke své hře a využili zaváhání Karviné, takže jsme skončili na prvním místě, čímž jsme splnili plán na 150%, jak se říká.

Po vítězství v základní části jsme se začali soustředit na play-off, protože první rok nám to nevyšlo a vypadli jsme v prvním kole s Novým Jičínem. Naším novým cílem bylo postoupit přes první kolo za každou cenu, což se nám podařilo, když jsme celkem suverénně vyřadili Frýdek-Místek. Přišlo druhé kolo a v něm těžké zápasy s Prostějovem, kde jsme měli i trochu štěstí, když jsme dali gól devět vteřin před koncem rozhodujícího utkání. Ve finále jsme měli Karvinou, což bylo derby zajímavé pro lidi i pro nás. My jsme byli lépe kondičně připravení, tím jsme svého soupeře překvapili, protože jsme je přehrávali, i když měli zkušenější kádr.

Takže jsme vyhráli celou soutěž a šli do baráže. Tam už jsme si nedávali žádné velké cíle, ale chtěli jsme každého soupeře potrápit, což se nám i podařilo. Skončili jsme třetí, tedy nejlepší z druholigových celků, což pro nás bylo uspokojivé. Celkově jsme s tou soutěží s pokojení, protože my jsme tohle mužstvo budovali k postupnému růstu, což se povedlo dříve, než se čekalo. Teď už jde jen o to, připravit to mužstvo trochu lépe na první ligu a dát si za cíl do ní postoupit. S tím souvisí i to, co jsem už říkal dříve, tedy to, že já jsem tomu mužstvu dal vše, co jsem mohl a teď by měl přijít někdo jiný a posunout to dál. Mužstvo celé ty dva roky pracovalo výborně, teď už je čas je připravit na první ligu, takže by měl přijít zkušenější trenér s moderními metodami. Já zůstanu u mládeže, kterou jsem ostatně dělal celý život a muže jsem vzal jen na ten počáteční rozjezd.

Robert Machálek: Do sezóny jsem šel s cílem udělat úspěch a po úspěšné sezóně ukončit hráčskou kariéru. V Havířově jsem s hokejem začínal a v Havířově jsem chtěl i skončit. A skončit po úspěchu. To se povedlo, takže to byla poslední z mých dvaceti sezón mezi dospělými. V základní části jsme dobře rozehráli začátek, kolem Vánoc pak přišel útlum, ze kterého jsme se dostali a základní část vyhráli. Pak přišlo parádní play-off, které jsme odehráli hodně dobře, takže jsme ho celé vyhráli. No a v baráži jsme hráli to, na co jsme měli a v jakém stavu jsme byli. Já jsem za těch dvacet let, co hraju za muže, zažil hodně, hrál jsem i vyšší soutěže, ale tuhle sezónu řadím vysoko. Je to dáno tím, jaká tady panovala euforie a jak ten Havířov tím hokejem žije. Tím, že jsem z Havířova, tak to prožívám o to víc. Je moc pěkné potkávat lidi ve městě a bavit se o hokeji a vidět, jak tím všichni žijou. Já si myslím, že pro to město je to moc fajn.

Jsem rád, že se mi podařilo tu kariéru zakončit tak, jak jsem si plánoval, to znamená na nějakém vrcholu. Ale i tak – jsou to tři týdny, co jsem bez hokeje a už mi to chybí. Člověk si za těch třicet let, co je u hokeje (začínal jsem v sedmi) zažije návyky a teď už mě to tahá jít někam běhat, protože je období začátku letní přípravy. To jen dokazuje to, že takové věci nejde jen tak smazat. Mě už teď ta věc, zvaná hokej, chybí. Je možné, že u hokeje zůstanu, budu se třeba věnovat mládeži a předávat zkušenosti. Určitě nepřestanu sportovat, ale hokej už hrát nebudu ani na amatérské úrovni. Naplno se věnuji podnikání v oboru pohřebnictví, kde se snažím udržet dobré jméno pohřební služby Mejstříková. Ale to neznamená, že bych na hokej zanevřel.

Lukáš Daneček: Základní část bych hodnotil kladně, protože jsme měli desetibodový náskok, který jsme sice ztratili, ale nakonec jsme o bod vyhráli. Cílem bylo tu základní část vyhrát, to se nám podařilo, takže tam byla spokojenost. Co se osobních statistik týče, tak jsem strašně rád, že se mi povedlo mít takový průměr obdržených branek na zápas, protože takový jsem ještě neměl. Hodně mi v tom pomohli kluci, za což jsem moc rád.

V play-off jsem potom dostal jen jednou víc než dvě branky na zápas a celý manšaft skvěle šlapal. Frýdek-Místek jsme přejeli se skórem 25:1, což hovoří za vše. S Prostějovem jsme se trošku kousali, ale s Karvinou jsme byli jasně lepší – jak fyzicky, tak psychicky, což oni trochu neunesli a zaslouženě jsme vyhráli.

Pak přišla baráž, do které já jsem naskočil po deseti dnech, kdy jsem netrénoval a bral antibiotika. Nastoupil jsem v Mostě, ale vůbec jsem se nenervoval, kdyby se nám to nepovedlo, tak by nám nikdo nic nevyčítal. Ale já si myslím, že jsme odehráli dobré zápasy a uhráli dobrý výsledek. Myslím si, že jsme nikoho nezklamali. Já osobně jsem se sezónou spokojený, v mužích jsem takovou ještě neměl. Pro mě byla i šťastná, protože se mi narodila dcera, takže celkově parádní.