AZ Havířov
Havířovští hokejisté od znovuzrození klubu pod značkou AZ odehráli šest úspěšných sezón, vždy se dostali do play-off, postoupili do druhé nejvyšší soutěže a i v ní se vždy dostali do čtvrfinále. V sedmé sezóně už se to bohužel nepovedlo. Havířov skončil až dvanáctý, na desátou pozici znamenající překolo play-off mu chybělo sedm bodů. Ale na druhou stranu měl dostatečný náskok na poslední Most, takže play-out dohrával jen z povinnosti. Poprvé v novodobé historii klub došlo i k výměně trenéra. Shrnutí sezóny 2016/17 najdete v následujícím článku.
Předsezónní cíle klubu byly stejné jako v předchozích letech – hrát střed tabulky a dostat se minimálně do předkola play-off. Kádr doznal několika změn, asi nejvýraznějšími byly odchody nejproduktivnějšího hráče Petra Kanka, který se stěhoval do Frýdku-Místku a brankáře Petra Matouška, jenž zamířil do čtvrté nejvyšší soutěže Rakouska. Tým opustili obránci Petr Punčochář a Martin Mazanec. Klub neprodloužil spolupráci ani s útočníkem Romanem Maliníkem.
Ale konal se velký návrat, po dlouhých sedmnácti letech se do Havířova vrátil odchovanec Daniel Seman. Od tohoto zkušeného obránce si trenéři i fanoušci slibovali hlavně vyztužení zadních řad. Danielův příchod byl rozhodně největší událostí léta. Ale nesmíme zapomenout na Marcela Petrana, dalšího zkušeného obránce. Ten měl přinést tvrdost u mantinelu a střelbu od modré čáry. Domů se vrátil útočník Marek Haas, další odchovanec AZetu. Návrat z hostování ve Vítkovicích hlásil i mladý brankář Kamil Šimeček. Do útoku mohl Havířov počítat s Danielem Štumpfem, který přišel na hostování ze Zlína a Tomášem Gřešem, jehož zapůjčily Vítkovice. Kádr se zdál být silnější než o rok dříve a sezóna mohla začít.
Ještě před začátkem sezóny měl konflikt s trenérem Mikešem kapitán týmu Jiří Krisl, což jej stálo kapitánské céčko. Po šesti sezónách tak měl poprvé AZ nového kapitána, tím se stal nejzkušenější hráč týmu Daniel Seman.
Tým pod vedením trenérské dvojice Štefan Mikeš – Martin Janeček vstoupil do WSM ligy 2016/17 7. září 2016 na domácím ledě s Litoměřicemi. A začátek to byl povedený, Havířov vyhrál 4:1, i když by se mohlo zdát, že to byl jednoznačný výsledek, AZ o svém vítězství rozhodl až v závěru. I druhé utkání této sezóny sehráli naši borci doma, tentokrát obrali o všechny body favorizované Kladno, když vyhráli 2:1.
Ve třetím kole podlehl Havířov 1:2 na Slavii, následovala domácí porážka se suverénní Jihlavou, ale po dalších dvou výhrách - v Třebíči a doma s Mostem - figuroval AZ na skvělém 4. místě. Mimochodem výsledek 2:1 nebo 1:2 byl nakonec nejčastějším výsledkem AZetu v sezóně. Bohužel často tímto poměrem hokejisté Havířova prohrávali. Ale na začátku sezóny nic nenasvědčovalo tomu, že by AZet měla čekat neúspěšná sezóna. Vše se začalo měnit od 7. kola. Přišla černá série osmi proher v řadě, která AZ srazila na úplné dno tabulky WSM ligy.
Vedení AZetu se samozřejmě snažilo se špatnými výsledky něco udělat, došlo k hráčským výměnám, velkou změnou byla výměna Antonína Pechance za Petra Kanka, původně na měsíc, nakonec však Antonín zůstal ve Frýdku-Místku do konce sezóny, stejně tak Petr Kanko v Havířově.
V průběhu sezóny opustil tým útočník Michal Sztefek, který patřil mezi stálé členy kádru od roku 2010. Odešel na vlastní žádost, protože už z důvodu pracovní vytíženosti nemohl hrát druhou nejvyšší soutěž. Klub se rozloučil také se slovenskými obránci Karolem Korímem a Martinem Lenďákem.
Ale nic nepomáhalo a tak vedení klubu sáhlo poprvé v novodobé historii klubu k odvolání hlavního trenéra A-týmu. Štefan Mikeš musel po 16. kole WSM ligy Havířov opustit a na jeho místo se posunul dosavadní asistent Martin Janeček. Tomu nově dělal asistenta manažer klubu Patrik Rimmel.
Změna trenéra týmu pomohla, série proher se zastavila a fanoušci si mohli konečně začít užívat vítězství. Jenomže se nedařilo udělat sérii výher, po výhře přišla prohra a tento cyklus se neustále opakoval. Vše mělo změnit období od 36. do 42. kola, kdy Havířov nabral dech a sbíral body jako na běžícím pásu. Doma porazil Přerov 4:1, poté si přivezl tři body z Prostějova, následně sice přijel z Českých Budějovic s prázdnou, ale po těsné porážce, jak jinak než 1:2. Následovaly důležité body ze stadionů soupeřů – v Litoměřicích vyhrál AZ 3:0, v Kladně 5:1 a dobré výkony podtrhli naši borci deklasováním Slavie poměrem 7:1 na domácím ledě.
To už se velmi přiblížila vidina předkola, protože Havířov se dotáhl na soupeře před sebou. Jenže nezvládl klíčové zápasy. Dokázal zdolat zase poslední Most, ale ztrácel body s Kadaní, Frýdkem-Místkem i Přerovem. Výhra v posledním kole na ledě Benátek nad Jizerou už Azetu nemohla pomoci do předkola, ale rozhodla o tom, že se havířovští nemuseli obávat o svou účast ve druhé nejvyšší soutěži i na další sezónu.
Postavení týmu v tabulce, stejně jako nešťastný los, kdy Havířov hrál doma jen šest zápasů v sobotu, měly neblahý vliv na počet fanoušků při domácích utkáních. Jejich počet klesal a dalo se čekat, že na play-out neporoste, i když Havířov měl sehrát své domácí zápasy v sobotu.
To se také potvrdilo. Havířovu v play-out už o nic nešlo, což mnohé diváky od návštěvy hokejového utkání odradilo. Moc tomu nepomohlo ani to, že AZ hned první zápas play-out prohrál na domácím ledě 0:3 s Kadaní. Ta ovšem stále bojovala o body, protože Most měl stále naději na záchranu. V zápasech play-out dostali šanci vyzkoušet si mužský hokej mladíci ze staršího dorostu. A Vojtěch Ševěček, Dominik Pawliczek, Jan Bambula a Matěj Potočný se rozhodně neztratili. Dominik Pawliczek a Matěj Potočný se dokonce dočkali první branky mezi dospělými, Potočný přidal navíc dvě asistence.
V zápasech, kdy o nic nejde, by si mohl milovník hokeje užívat krásu této hry bez nervů. Bavit se hokejem, fanděním a celkovou atmosférou okolo. Dát si pivo, popovídat s kamarády a radovat se z dobrých hokejových akcí. To se bohužel povedlo naplnit jen s utkáním s Mostem, které domácí AZet vyhrál s přehledem 7:2 a to od poloviny zápasu hráli i dříve zmiňovaní mladíci.
Sezónu jako celek musíme hodnotit jako neúspěšnou, protože se nepovedlo postoupit do play-off. Ale na druhou stranu se povedl návrat Petra Kanka, který ve 28 utkáních v dresu AZetu nasbíral 27 bodů za 13 branek a 14 asistencí a dostal se tak na 14. místo produktivity WSM ligy. Příjemným překvapením byl obránce Marcel Petran, který byl pátý nejlépe střílející obránce ligy. Tradičně kvalitní výkony předváděl brankář Marek Laco, který se s úspěšností zákroků 92,18% dostal mezi desítku nejlepších gólmanů WSM ligy. Nejproduktivnějším hráčem týmu byl Daniel Štupmf, který si ve 49 utkáních připsal 33 bodů za 15 branek a 18 asistencí. Daniel byl zároveň nejlepším střelcem AZetu. Mezi všemi hráči WSM ligy byl na 23. místě.
Trochu za očekáváním zůstal Daniel Seman, kterého srážela zranění a odehrál jen 40 zápasů. Nicméně i tak dokázal nasbírat 13 kanadských bodů za 3 branky a 10 asistencí.K tomu měl ale nelichotivou bilanci -9 v hodnocení plus/mínus. Když byl Daniel zraněný, nosil znovu kapitánské céčko Jiří Krisl. Ten sice letos nenavázal na své branky z předchozí sezóny, ale nasbíral 18 asistencí a měl mezi našimi obránci nejlepší hodnocení plus/mínus se sedmi kladnými body.
Pozitivem tedy zůstává hlavně to, že se AZet ve WSM lize udržel a i příští sezónu tak bude hrát druhou nejvyšší soutěž. Ta bude poprvé nesestupová a po sezóně se rozšíří o dalšího účastníka ze druhé ligy. Čeká nás zřejmě jiná soutěž, než na jakou jsme byli zvyklí. Do doby jejího začátku si ještě musíme nějakou dobu počkat.
