Spolupráce mezi hokejovým klubem AZ Havířov a havířovským dětským domovem je dlouhodobě na výborné úrovni, ve čtvrtek ji opět o kousek dál posunuli nejen hráči havířovského AZetu, kteří si s dětmi právě z dětského domova přišli zahrát populární Stiga hokej. Ale přišli si i popovídat, usmát se, předat trochu pozitivní energie, které není nikdy dost.
Kabinu A týmu reprezentovali Matouš Ćmiel, Ondrej Šedivý, Vojtěch Šuhaj, Ondřej Kozel a David Chroboček, spolu s nimi vyrazili na odpolední akci také PR manažerka Vendula Foldyna Holendová a marketingový manažer Marek Szypka.
Po příchodu do dětského domova proběhla velmi přátelská komunikace o tom, co je nového, jak se děti mají, jak se jim na sklonku školního roku daří, následoval přesun do společenské místnosti, ve které byly klubovými zástupci předány 2 Stiga hokeje jako dárek dětem, poté už následoval turnaj, jehož organizátorem byl právě dětský domov.
Celkem 4 týmy byly účastníky napínavého turnajového klání, každé družstvo bylo složeno z jednoho hráče havířovského AZetu a jednoho dítka z dětského domova. Ostatní děti byly tentokráte v roli fanoušků, za což po skončení celého turnaje dostaly pamětní medaili.
Nás zajímalo, zda naše hráče ještě zastihla éra stolního hokeje, potažmo právě Stiga hokeje, nebo zda už kluci vyrůstali spíše u nějakých těch herních konzolích apod. "Určitě mě éra Stiga hokeje zastihla, ale přiznám se, že nikdy jsem to doma neměl. Takže dnes mi to opravdu nešlo", zhodnotil s úsměvem David Chroboček, který však na turnaji obsadil se svým kamarádem parádní druhé místo. Na čtvrtém skončil Matouš Ćmiel, který tak bohužel nezúročil zkušenosti, které v mládí nasbíral... "Jo jo, Stiga hokej mě jako mladšího zastihl. Jako malý jsem si vždycky přál, mít ho doma. Pamatuju si, že jsme jeden měli ve školní družině, probíhaly skoro každý den turnaje. Když jsem měl asi 11 let, tak jsem Stigu konečně dostal na Vánoce, hráli jsme pak doma skoro nonstop", usmívá se vytáhlý útočník...
Na třetím místě skončil zkušený Ondrej Šedivý, u kterého je díky jeho ročníku narození zřejmé, že Stigu hokej s kamarády mastil jako o život, vítězem celého odpoledního klání byl spolu se svým spoluhráčem Vojtěch Šuhaj... "I mě éra Stiga hokeje určitě zastihla. Měli jsme to doma, vždycky jsme hráli s bráchou a s tátou. Nebo když přišli kamarádi, tak jsme si taky zahráli", zmínil sympatický účastník z jihočeského Písku, kterému se v havířovském dětském domově dařilo stejně úspěšně, jako v letošním play-off na ledové ploše, kde své soupeře trápil a trápil...
Vítězné týmy, které hrály pod bedlivým dohledem přísných rozhodčích, kdy jedním z nich byl gólman Ondřej Kozel, obdržely po skončení turnaje zasloužené odměny, mohly se radovat z pohárů, bonbónů, Marlenek, dětského šumivého vína a dalších dobrot, které nejen dětem udělaly velkou radost.
Co ale při takových akcích přináší radost klubové PR manažerce Vendule Foldyna Holendové, kterou můžeme nazvat duší celého propojení hokejového klubu a dětského domova? Jak byla s další akcí, která ve čtvrtek proběhla, spokojená a jak vnímá, co taková a podobná odpoledne klubu přinášejí?
"Akce pro nás byla stejně jako pokaždé velmi milá. Panovala na ní velmi dobrá atmosféra a myslím, že jsme si jí společně s dětmi všichni moc užili a odnesli si z ní hezké vzpomínky. Věřím, že se děti budou při hraní STIGY bavit a během doby, než se AZ vrátí na domácí stadion, si budou hokej užívat alespoň tímto způsobem.
Hokejový klub není jen o hraní hokeje a utkáních na zimním stadionu. Jde o organizaci, která by svým chováním a činnostmi měla jít příkladem, být aktivní a pomáhat v rámci komunity tam, kde je to potřeba. Máme ve městě několik partnerských zařízení, s kterými rozvíjíme každoročně aktivity, věřím, že tato činnost může být inspirací pro mnoho lidí a také dalších subjektů."
A jelikož je klubová PR manažerka zároveň také mámou, nabízí se, že celé to propojení může vnímat ještě malinko jinak, jako máma možná ještě o kousek citlivěji, zeptali jsme se proto, co takové akce přinášejí a dávají jí osobně... "Pro mě osobně jsou tato setkání velmi naplňující a zároveň poučná. Věřím, že není nic cennějšího, než věnovaný čas a zájem. Proto se snažíme aktivity dělat hodnotnější, než jen předat dárek. Myslím a doufám, že se nám během těch tří let právě s dětským domovem podařilo navázat moc pěkné přátelství… Během posledního domácího utkání sezony za mnou před halou přiběhla jedna ze slečen, s kterými se potkáváme již nějakou dobu v dětském domově, srdečně mě už z dálky zdravila a položila mi otázku: Přijdete za námi zase do děcáku? Byla jsem samozřejmě trochu dojatá a hned jsem slíbila, že určitě ano a jsem moc ráda, že jsme dnes můj slib splnili, že svůj čas akci věnovali také kluci z áčka, za což jim velmi děkuji, a že to snad bylo oboustranně příjemné a obohacující."
Ano, bylo to milé, bylo to fajn, pro děti to bylo moc hezké ozvláštnění dne, v síti branek skončila spousta puků, nejen dítka z havířovského dětského domova se už nyní určitě těší na to, až spoustu puků uvidí v bráně velké, v bráně v Gascontrol aréně, protože právě mnohé z dětí, které dnes buď hrály nebo fandily, jsou při zápasech AZetu pravidelnými a hlučnými fanoušky. Dnes si mnohé z nich roli fanouška zopakovaly, jejich kamarádi se na okamžik vžili do rolí hráčů, kterým jindy poctivě drží palce, jmenovatele však ve čtvrtek odpoledne měli všichni společného. A tím byla zábava. Dobrá zábava. Takže někdy příště zase na viděnou!
