V roce 1937 vyšlo jedno z nejznámějších literárních děl Jaroslava Foglara, Hoši od bobří řeky. Kniha seznamuje čtenáře mimo jiné s lovem tzv. bobříků. Kolik těch bobříků uloví naši hráči v pondělí ve Valašském Meziříčí? Jak moc si na tamní Bobry vyšlápnou? Druhá liga využívá státního svátku, vkládá vložené kolo netradičně na pondělí, bude se tedy hrát v rychlejším sledu, než na co jsou druholigoví hokejisté zvyklí. Však když se vítězí, tak to pro hráče zřejmě není problém, ba naopak. A právě Havířov je týmem, který v letošní druholigové sezóně vítězí nejčastěji.
AZ v sobotu prohrával s Technikou 0:1 po první třetině, ve 22. minutě zvýšil zkušený Holec už na 2:0 pro Brňany. Jak moc si naši hráči byli "jistí", protože AZet má formu, možná lauf, kor doma soupeře dokonale "přejíždí", že i za nepříznivého stavu 0:2 zápas otočíme? "Jistý jsem si určitě nebyl, ale věřil jsem, že v týmu je síla a pouze naším vlastním přístupem můžeme docílit úspěchu. Musíme být ale 100% nachystaní od začátku a ne začít hrát, až když prohráváme", nechal se možná malinko kriticky slyšet Tomáš Valenta. Ondřej Ševčík, jeho sezónní kolega z obranného páru, jej doplnil... "Vím, že jako tým máme obrovskou sílu, takže i když se nám nepodaří vstup do zápasu, tak to dokážeme obrátit zpět pro náš prospěch. I tak se ale toho musíme vyvarovat a nedávat soupeřům ani na vteřinu šanci vyhrát zápas."
David Klimša, možná nejzkušenější hráč v týmu, to viděl velmi podobně.. "Nevím, jak jistý jsem si byl, ale tak nějak vím, ze tým má strašlivou sílu tehdy, když plníme vše, co se má. Myslím si, že každý výsledek jsem schopni otočit." Skloňování síly mužstva bylo veliké, přidal se k němu i Viktor Konečný, autor prvních dvou havířovských branek, který několikrát cílil na hattrick. "Myslím si, že všichni jsme věřili v naši sílu a bylo jen otázkou času, kdy nám tam z toho velkého tlaku, který jsme měli, padne první gól, který nás všechny nakopne..."
AZ nakonec dominoval, zápas zvládl v poměru 7:2, když ve druhé třetině skóroval hned pětkrát v rozmezí necelých 8 minut. Po sobotě si upevnil první místo v tabulce. Nastoupil v nejsilnější možné sestavě, krom Jakuba Mrvy nikdo nechyběl, podruhé v řadě se do brány dostal David Sachr. Hned 3x, což je pro tým také velice důležité, se prosadila jeho čtvrtá lajna Apolenář, Haas, Pavlík,
Sachr – Ščurek, Michálek, Chroboček, Hrachovský, Valenta (A), Ševčík, Tomiga – Antoníček, Ćmiel, Klimša (A) – Bednář, Šuhaj, Franek – Konečný, Pindel, Tvrdý – Apolenář, Haas (C), Pavlík
Když píšeme o tom, že 2x po sobě chytal Sachy, znamená to, dle toho, co už trenéři v minulých kolech naznačili, že ve Valašském Meziříčí to bude šance pro Dana Šimonů? K utkání zajíždíme netradičně už v pondělí, hráči tedy měli pouze jeden den mezi oběma zápasy. Čili nyní zažijí, byť jen krátce, rytmus, který nemáme moc vyzkoušený. Je to problém? Nebo je to naopak ku prospěchu věci, protože mnozí sportovci ti řeknou, že raději hrají než trénují? "Já osobně mám radši, když se častěji hraje, takže za mě je dobře, že hrajeme v pondělí. Musíme dobře zregenerovat a připravit se na těžký zápas, který nás čeká", řekl Tomáš Valenta. Že především zkušení hráči raději hrají zápas než trénují, potvrdil chvíli po něm i David Klimša. "Já to jako nějaký problém určitě neberu, patřím mezi ty, kteří mají rádi zápasové tempo, takže u mě je to určitě ku prospěchu věci..."
A co mladší kluci? Vidí to podobně jako jejich zkušenější parťáci? "Většina kluků z kabiny někdy hrála 1.ligu, takže to pro ně to není nové, čili v tomto bych problém neviděl. Ano, pro každého je lepší zápas než trénink. Máme se na co těšit", říká odhodlaně Ševča a nejmladší z respondentů, Viktor Konečný, jej doplňuje... "Hele, jednou za čas vložený zápas určitě neuškodí, budeme více v tempu, navíc já osobně mám rád zápasy jdoucí rychle za sebou, člověk pak jen "hraje". Ted jsme s Pinďou (Vojta Pindel - pozn. autora) šli hrát za Frýdek-Místek dva zápasy a byl tam taky vložený pondělní zápas, takže teď toho je dost. Na druhou stranu je super, hrát 3 zápasy v týdnu. Jo, jasně, náročné to je, ale člověk si na to rychle zvykne, navíc, jak jsem řekl, určitě je lepší hrát než trénovat..."
Dle odpovědí hráčů jsou kluci na zápas natěšení, jsou víceméně rádi, že se hraje už v pondělí, bude zajímavé sledovat, jak se jejich natěšení v hlavě přenese na ledovou plochu, protože snadné utkání nás u bobří hráze nečeká...
Pokud bychom měli říct možná největší překvapení druhé ligy skupiny Východ, museli bychom jmenovat tým z Valašského Meziříčí. Loni předposlední, během roku se dokonce s Velkým Meziříčím několikrát "přetahovali" o poslední flek, dnes se Bobři vyhřívají na parádním třetím místě, před celky jako jsou Vyškov či Znojmo. A právě znojemské Bobři zaskočili v sobotu, když vyhráli na jejich ledě!
"Budu jen chválit, byla to taková klasická loupež za bílého dne. Jeli jsme do Znojma s velkým respektem, protože jsme měli celkem průvan v obraně, chyběli nám dva nejzkušenější beci, Ďurkáče si povolal Vsetín, Dluhoš je nemocný. Průměr v obraně jsme dnes měli 20 let, ale kluci to zvládli neskutečně, navíc podpořeni Adamem v brance. První třetinu jsme se rozkoukávali, ale ani tam si Znojmo tolik nevytvořilo. Od druhé si myslím, že to bylo vyrovnané a troufnu si i říct, že jsme byli možná i lepší. Zkrátka jsme to tam dnes ukradli. Porazit profi tým, který trénuje ráno a v podstatě nemusí nic řešit, má pro nás cenu zlata. Náš tým se teď nastavil na určitou laťku, vyhráli jsme čtyři zápasy za sebou a nyní nás čeká v pondělí další velká prověrka, kdy přijede Havířov. Už teď jsem ale na tým opravdu pyšný, protože zápas proti Znojmu hodnotím v této sezoně jako jeden z nejlepších. Moc za to klukům děkuji a věřím, že letos ještě ukážeme velké věci!", hodnotil velice nadšeně sympatický Lukáš Plšek, někdejší gólman třeba Vsetína a dnes hlavní kouč valašskomeziříčského výběru.
Pavlíček – Kočí, Velikovský, Holiš, Sviták, Hamřík, O. Fojtík – Goiš (C), Půček, Koláček – Finsterle, E. Pospíšil, Adámek – D. Stodůlka, Vavřík (A), Heinrich – L. Stodůlka, Turek, Kuchařík.
Tým se opírá o obránce Jakuba Ďurkáče, který prošel mládeží v Havířově, který ještě loni patřil do základní sestavy Vsetína a i letos za něj nastupuje, a o Jana Dluhoše, hrajícího loni za Vyškov a ještě předloni v Porubě, zkušeným matadorem v útoku, který přinesl takové to něco navíc, co nedá týmu každý, je urputný Jiří Goiš, kapitán týmu, kterého dobře známe z Přerova, který má odehráno přes 400 zápasů v první lize. Produktivitě pak vévodí 4 velmi zajímaví mladíci. Erik Pospíšil měl loni bod na zápas v podprůměrné brněnské Technice, Lukáš Adámek, který také dlouho působil v havířovské mládeži, nasbíral předloni ve Znojmě 56 bodů ve 39 zápasech, Slovák Roman Vaňo hrál loni docela stabilně za Vsetín, letos si už 2x zahrál za přerovské Zubry, no a čtvrtým do party, kdy všichni tito kluci mají maximálně 22 let, je Jan Půček, který ještě loni naskočil 10x v extralize za Mladou Boleslav. Mladí, šikovní, rychlostně dobře vybavení hráči, tohle je možná přesně to, co loňský tým Bobrů potřeboval...
Střetnutí ve Valmezu, i díky tomu, v jakém laufu domácí jsou, slibuje zajímavou zápletku. Uvidíme, v jaké formě přijedou Kytičkář, Šťoura, Tichošlápek, Větrník či Drobeček, tedy naši hokejisté, které jsme s dovolením pojmenovali po hlavních postavách knihy, kterou jsme zmínili na samém začátku dnešního článku.
Utkání na zimáku ve Valašském Meziříčí, který, přesněji řečeno hospoda v jeho útrobách, nabízí snad nejrozmanitější občerstvení v lize, startuje v pondělí v 18:00. Pokud se do rodiště Tomáše Berdycha či Milana Baroše nevypravíte osobně, ať už na dobrý hokej či něco dobrého zakousnout, bude pro vás připraven tradiční textový onlajn přenos na webu onlajny.com.