Sobota, pondělí, středa, tři zápasy v pěti dnech, však ligový kolotoč je nekompromisní. AZet je na jistém rozcestí. Buď může na pitevnu a tam se pídit po tom, proč v pondělí prohrál, nebo, a to je mnohem lepší a rozumnější směr, může vyrazit na Vysočinu. A taky, že vyrazí! Podruhé během tří dnů zajíždíme k našemu soupeři, v rámci 14. kola, které začíná druhou část soutěže, to bude zápas ve Velkém Meziříčí. Na které máme jen ty nejlepší vzpomínky...
Zápas hraný v pondělí, ve státní svátek, nám nevyšel. Ani herně, ani výsledkově. Ve Valašském Meziříčí, které je možná největším překvapením soutěže, jsme sice po brance Tomáše Franka vedli 1:0, však nakonec inkasovali z holí Pospíšila, Finsterleho a Půčka do prázdné brány, Bobrům překvapivě podlehli 1:3 a připsali si druhou porážku v sezóně.
V bráně se po dvouzápasové absenci "zaviněné" pravidelným střídáním představil Dan Šimonů, kromě Marcela Kunce, který ještě pykal za vyloučení v utkání v Šumperku, jsme nastoupili v nejsilnější možné sestavě. Některé mohlo zaujmout, že své místa v první a druhé lajně si prohodila dvě křídla, Franek putoval do "jedničky" ke Ćmielovi s Antoníčkem, Klimša do "dvojky", k Bednářovi a Šuhajovi na centru.
Šimonů – Michálek, Ščurek, Hrachovský, Chroboček, Ševčík, Valenta (A), Tomiga – Franek, Ćmiel, Antoníček – Klimša (A), Šuhaj, Bednář – Tvrdý, Pindel, Konečný – Pavlík, Haas (C), Apolenář
Pokud se po porážce chceme výsledkově, herně a možná i psychicky chytit, a vrátit se do pohody, nemůže nám být naservírovaný snadnější soupeř, než tým z Velkého Meziříčí. S tímto celkem jsme se za poslední necelé tři sezóny střetli 9x, s nikým nemáme tak dobrou bilanci. 9 zápasů, 9 výher, skóre je pro našeho soka skoro až hrozivé - 14:73! Úkol je tedy jasný, spravit si chuť, protože z posledních tří zápasů venku jsme vyhráli pouze jednou, byla to výhra v Šumperku, kterou jsme navíc zařídili až 66 vteřin před závěrečnou sirénou. Pro středeční utkání může být jedním z důležitých faktů to, že do sestavy se po dvouzápasové stopce vrací Marcel Kunc, po Davidu Chrobočkovi náš druhý nejvyužívanější bek a také nejproduktivnější bek.
Náš soupeř z Velkého Meziříčí? Už loni skončil poslední, stejně má k tomu našlápnuto i letos. 12 zápasů, jediná výhra, pouhé 4 body a ztráta sedmi bodů na předposlední Hodonín (mající zápas k dobru). V minulém utkání hráči Velmezu doma nestačili na silné Znojmo, kterému podlehli 2:7, kdy soupeři navíc dovolili 48 střel (a sami jich 22 vyslali na znojemského Synka).
Juda J. - Kališ, Slabý P., Dolníček, Burian A., Ambrož (C), Koštoval - Nesvadba, Ondráček (A), Burian V., Meluzín, Vedral, Juda M., Kuba, Křenek (A), Kubiš, Medek, Juráň, Švejda, Jaša
Zajímavostí u našeho středečního soupeře je osoba Pavla Kubiše, který v prvním ligovém kole, které se hrálo v Gascontrol aréně, povídal o tom, jak ze zdravotních důvodů musel s hokejem skončit, i když chtěl ještě týmu pomoct i na ledě. Světe, div se, možná k tomu pomohly i velmi nelichotivé výsledky, ale Pavel Kubiš, legenda zlínského hokeje, stejně jako jeho spoluhráč z Velmezu Jiří Ondráček, je už na ledě. Stihl už odehrát 6 zápasů, připsal si v nich 3 kanadské body.
Týmovou produktivitu vede se sedmi kanadskými body, za gól a 6 přihrávek, Erik Meluzín. Pamatujeme si tatínka? Mnozí určitě ano, Roman Meluzín, mistr světa z let 1996 a 1999. I když je Velké Meziříčí s přehledem poslední, je třeba říct, že lidé tam hokej mají rádi, na zmíněný poslední zápas jich přišlo přes 500, za což by mnohé kluby, postavením výše v tabulce, byly moc rády...
Utkání na zimáku ve Velkém Meziříčí, kde tamní kluziště patří mezi nejkratší v zemi, kdy především střední pásmo je opravdu velmi malé, začíná ve středu v 18:00. Pokud se do města, jehož dominantou je mohutný most (dálnice), který se nad ním tyčí a ze kterého je hezký pohled na celý Velmez, nevypravíte osobně, bude pro vás připraven tradiční textový přenos na webu onlajny.com.