AZ Havířov

AZ v 1. lize 2013/14 - základní část

25.03.2014 | Petr Miklas

Konečně přišel den s datem 11.9.2013, který přinesl to, na co se fanoušci AZ Havířov dlouho těšili – začátek sezóny 1. hokejové ligy České republiky. Havířov odjel do Jihlavy ke svému prvnímu utkání první ligy po třech letech a odstartoval tak svou, nakonec úspěšnou, sezónu. Cesta k úspěchu však nebyla jednoduchá a v průběhu sezóny muselo dojít k několika změnám v kádru. Pojďme si připomenout, jak první sezóna AZetu v 1. lize vypadala a k jakým změnám v jejím průběhu došlo.

Jihlava - AZ

Utkání s Duklou Jihlava přineslo hráčům i fanouškům, kteří svůj tým jeli podpořit v hojném počtu, vizitku toho, jaký je rozdíl mezi první a druhou ligou. AZ nakonec prohrál těsně 2:1, když Jihlavu do dvoubrankového vedení poslali Čachotský a Ujčík, pro kterého byl tento zápas jeden ze tří posledních v dresu Jihlavy a kariéry zároveň. V závěru utkání ještě snížil Vosátko, ale víc už domácí nováčkovi nedovolili.

V podstatě celou první čtvrtinu soutěže se hráči AZetu seznamovali s první ligou a zvykali si na její tempo. Nebylo to tak, že by Havířov šel od porážky k porážce, většinou to byly vyrovnané zápasy a výhry střídaly prohry. Hráči AZetu se radovali šestkrát z toho dvakrát po výhře v prodloužení, poraženi odešli v sedmi případech, přičemž většinou to bylo po těsných výsledcích. Výjimkou byl debakl na ledě Olomouce 7:0 a prohra v Mladé Boleslavi 6:3, kde nováček držel s favoritem dvě třetiny krok, ale ve třetí části ukázali domácí svou zkušenost a třemi zásahy urvali vítězství na svou stranu.

Hráči AZetu sice nedávali mnoho branek, ale ani jich sami moc nedostávali. Bojovností a srdcem dokázali uhrát dobré výsledky. Jaroslav Koma od začátku ukazoval, proč jej vedení klubu tolik chtělo. Jeho zkušenosti byly na ledě vidět a hojně pomáhal i svým bodovým přídělem, dokonce vedl kanadské bodování klubu, což není u obránců příliš obvyklé.

Jan Kolařík

Havířovu po první čtvrtině patřila 10. příčka prvoligové tabulky, což byla pozice, kterou si vedení klubu dalo před sezónou za cíl. Přišla však první velká změna v kádru – pro nespokojenost s výkony se vedení Havířova rozhodlo ukončit spolupráci s Janem Kolaříkem, který byl v předchozí sezóně nejlepším střelcem a zároveň vyhrál kanadské bodování AZetu. První liga mu neseděla a v jedenácti utkáních nasbíral pouze 2 body za gól a asistenci.

„Od Honzy jsme čekali góly, ale on nehrál tak, jak jsme si představovali a proto jsme se rozhodli se s ním rozloučit. Pro mě to nebylo lehké, protože jsme zároveň byli spoluhráči z kabiny a kamarádi, ale jako manažer týmu jsem spoluodpovědný za výsledky. Kdybych měl v kabině jen kamarády, ale byli bychom poslední, tak by asi nebyl rád nikdo,“ zní vyjádření manažera týmu Patrika Rimmela.

„Vždycky je lepší s hráčem podepisovat smlouvu, než mu říkat, že už ho v týmu nechceme. Ale pokud je ten hráč soudný, tak pozná, že je na hraně podle toho, jak se mu daří, jak je nasazován do utkání a ve které lajně hraje. Potom už i trochu čeká, že přijde to, že se s ním vedení domluví na ukončení spolupráce,“ doplňuje k nepříjemnější části práce manažera Patrik Rimmel.

David Roupec

V dresu AZetu se v průběhu sezóny předvedli i extraligoví hráči Vítkovic a Třince. Od 8. kola až do konce sezóny podával v obraně výborné výkony David Roupec. Jedenadvacetiletý obránce z Třince se dělí o první místo v +- klubového bodování s Jiřím Krislem. Dalším Třineckým hráčem, který oblékal dres Havířova, byl Rostislav Marosz, jenž odehrál v Havířově podstatnou část sezóny, ale v jejím závěru hrál v Olomouci. Jeho šikovnost a bodový příděl AZetu hodně pomohla v honbě za body.

Ondrej Šedivý

Z Vítkovic získal na střídavé starty AZ dvojici útočníků, Erik Němec i Ondrej Šedivý se ukazovali ve velmi dobrém světle a svými výkony si zajistili místo v základní sestavě Vítkovic. Na těchto hráčích byla vidět obrovská chuť hrát v našem dresu a jejich kvalitní přístup k hokeji se pak projevil návratem do extraligy.

„David Roupec hrál výborně, chtěli jsme ho už před sezónou, ale hrál tak dobře, že to vypadlo, že celou sezónu bude hrát extraligu. Rosťa Marosz hrál hodně dobře, měl sice i nějaké slabší zápasy, ale to se nevyhne nikomu. Když se blížil přestupní termín, nabídl nám jej Třinec do konce sezóny s tím, že převezmeme jeho smlouvu. Vzali jsme si čas na rozmyšlenou, protože jeho plat je jinde než plat našich kluků a my musíme hlídat každou korunu. Nakonec do toho vstoupila Olomouc, která o něj měla velký zájem a s Třincem se dohodla, “ přidává zajímavé informace Patrik Rimmel.

Rostislav Marosz

„Hráči, kteří tady byli na střídavé starty z Vítkovic a Třince nám hodně pomohli. Nebyli nějak uražení, že nehrají extraligu a podávali většinou vynikající výkony. Ty výkony je pak dostaly zpátky do extraligy, což je případ Šedivého a Němce, “ pochvaluje si spolupráci s extraligovými kluby trenér Jan Daneček.

Druhá čtvrtina základní části vypadala skoro stejně, jako ta první, s tím rozdílem, že AZ sedmkrát vyhrál, z toho jednou v prodloužení a jednou po samostatných nájezdech. Šestkrát odcházeli hráči Havířova z ledu bez bodu.

Zápasem s Českými Budějovicemi na domácím ledě zakončili hráči AZetu první polovinu soutěže. Utkání dopadlo pro domácí výborně, zvítězili 4:2 i díky hattricku Jana Danečka a dostali se na 8. příčku velice vyrovnané tabulky.

Druhá polovina základní části se Havířovu povedla nad očekávání dobře. Začal ji dvojzápasem na Vysočině, kdy nejprve podlehl Jihlavě, ale poté uspěl na ledě Havlíčkova Brodu, kterému nasázel 9 branek a odstartoval vítěznou šňůru. Bylo to v prosinci, a období před Vánoci bylo pro AZet opravdu štědré a pravidelné sbírání bodů jej vyneslo až na 6. příčku prvoligové tabulky.

David Klimša

Od druhé poloviny soutěže jsme mohli sledovat zajímavý jev – hráči AZetu, kteří ještě před rokem hráli druhou ligu, najednou přehrávali prvoligové soupeře a sbírali body do kanadského bodování jako na běžícím pásu. Příkladem pro ostatní mohl být David Klimša, který hrál paradoxně lépe v první lize než v předešlé sezóně o soutěž níž.

„David Klimša je zrovna hráč, se kterým jsme na první ligu tolik nepočítali, ale on byl lepší než ve druhé lize a to nejen bodově,“ přidává svůj názor Patrik Rimmel.

„Já osobně si cením více než šestého místa po základní části toho, že jsme to uhráli s našimi hráči, kterým nikdo nevěřil. Nejvíc vyrostl David Klimša, pro kterého muselo být velké zadostiučinění, když o něm komentátor před zápasem říkal, že je největším překvapením sezóny,“ dodává k výkonnostnímu růstu svých svěřenců Jan Daneček.

Sezónu v Havířově nedohrál Jaroslav Koma, jehož výkony v druhé polovině soutěže zdaleka nebyly takové, jako v té první. Proto přišlo rozhodnutí vedení klubu spolupráci s ním ukončit a hledalo mu angažmá jinde.

„My jsme se s tím něco snažili udělat, měli jsme s Jardou pohovory, ale nakonec jsme mu oznámili, že s ním dále nepočítáme. Trochu mu přitížilo i to, že neměl ideální vztahy s některými spoluhráči,“ vysvětluje důvody Komova odchodu Patrik Rimmel.

Petr Punčochář

„Podařilo se nám však sehnat kvalitní náhradu - Petra Punčocháře z Vítkovic. Nebylo to vůbec lehké, mělo o něho totiž zájem více klubů! Ten se k nám přišel rozehrát po zranění a nakonec s námi zůstal až do konce sezóny. Chtěli bychom jej i na příští sezónu, ale on určitě bude chtít hrát extraligu, takže to nevidím moc reálně,“ doplňuje Jan Daneček.

Havířov se postupně rozehrál ke skvělým výkonům a představa play-off začínala nabírat reálných obrysů. Velice cenného vítězství dosáhli havířovští na svém ledě proti Olomouci, kterou porazili 3:1. V závěru základní části dokázali hráči AZetu doma pravidelně porážet i favority soutěže. Jihlava si odvezla sedmibrankový příděl, Mladá Boleslav odjela s prázdnou po výsledku 3:0 a podruhé byla zdolána i Olomouc.

Jan Daneček

Výhra nad Mladou Boleslaví navíc pro Havířov znamenala jistotu play-off, a AZ si mohl dokonce zajistit pátou příčku v tabulce, což by znamenalo, že ve čtvrtfinále vyzve Havlíčkův Brod, který se zdál být schůdnějším soupeřem než Jihlava.

Po výhře 9:2 na ledě Medvědů v Berouně, přičemž podruhé v sezóně nastřílel útočník Jan Daneček hattrick, a byl jediným hráčem Havířova, kterému se tento kousek v sezoně podařil, měl AZ kýženou pátou příčku na dosah. Potřeboval v posledním kole na vlastním ledě porazit České Budějovice.

To se však Havířovu nepovedlo, prohrál 2:3 v prodloužení, když předtím dvěma góly v závěru vyrovnal z 0:2 na 2:2. Soupeřem pro play-off tedy byla Dukla Jihlava. O tom, jak se AZ Havířov v play-off prezentoval, si budete moci přečíst příště.

Jan Maruna

Po skvělém výsledku, který předčil předsezónní očekávání, bylo vidět, že vedení klubu i trenér měli šťastnou ruku. Kanadské bodování klubu vyhrál Martin Jakúbek, stejný počet bodů, ale méně branek měl Jakub Šlahař, za předsezónními posilami pak byli kmenoví hráči Havířova Michal Sztefek a Jan Maruna. Maruna by nejspíš kanadské bodování klubu i vyhrál, nebýt zranění.

Mezi posilami, které výborně zapadly a odváděly dobré výkony, byl i Miroslav Škumát, útočník s obrannými úkoly. Také mladé posily do obrany, které Havířov před sezónou získal, si odehrály své a rozhodně nezklamaly. Jiří Klimíček i Peter Bezuška přinesli do obranných řad klid, oba však měli smůlu na zranění. Proto byl do týmu povolán zpět Karel Vydra.

Nesmíme zapomenout na obránce Patrika Rimmela, pro něj byla tato sezóna poslední v hráčské kariéře, teď už se bude plně věnovat manažerské práci. I on měl smůlu na zranění a neodehrál tolik utkání, kolik by chtěl.

Patrik Rimmel

„Já bych už další sezónu nehrál, kdybychom nepostoupili. Ale protože jsme postoupili do první ligy a dlouho jsme neměli jistotu, že seženeme kvalitní obránce, tak jsem se zapojil do letní přípravy a nakonec i hrál. Myslím si, že jsem si své odehrál, ale dost mě brzdila zranění a nemohl jsem týmu pomoct více. Každopádně jsem se svou poslední sezónou v hráčské kariéře spokojen a to hlavně proto, že celé mužstvo hrálo výborně“ hodnotí svou poslední sezónu Patrik Rimmel.

Youtube