AZ Havířov
Do střední Evropy, Česko i Slezsko nevyjímaje, dorazilo léto. Dny jsou už občas horké, vybízí vyrazit k vodě, odpočívat ve stínu. Odpočinek však není slovo, které by se nyní pojilo s hokejisty havířovského AZetu. Jeho A tým je v plné letní přípravě. Člověk by chtěl říct, že kluci si užívají letních dní, sluníčka, však s tím užíváním to u nich asi nebude tak horké. Horké jsou spíše některé dny, ve kterých trénují, jeden takový byl ve středu, kdy chlapci vyrazili trénovat na písek. Možná trochu suplovali známý beachvolejbalový pár Schweiner Perušič, spíše však udělali další malý krůček k tomu, ať jsou co nejlépe připraveni na nadcházející sezónu.
Na beach volejbalové hřiště, která jsou v areálu havířovského koupaliště, přichází A tým "zadním vchodem", krátce před půl devátou ranní. Areál nabízí tři hřiště s jemným pískem, náš tým ve středu dopoledne využije dvě. Trénink začíná v 8:30 ráno, už v té době sluníčko praží, písek je poměrně teplý.
V první části tréninku je cca 15 hráčů rozděleno na dvě skupiny, kluci mají cviky s těžkými medicinbalovými míči. Různé poskoky, pokleky s míčem nad hlavou, skoky snožmo, úskoky do strany apod., vše se samozřejmě odehrává v písku, díky čemuž jsou cviky ještě náročnější.
Sluníčko začíná víc a víc hřát, na tvářích hráčů se objevují první výrazné krůpěje potu. Jak jsou kluci rozděleni na dvě poloviny, tak ta jedna jde v tuto chvíli hrát beach volejbal, druhá polovina pokračuje na druhém hřišti, nyní jsou na pořadu přeskoky přes postavené překážky. Skok dopředu, úskok doleva či doprava a skok zpět. A tohle se opakuje, dál a dál, zhruba po půl hodině se obě skupiny prohodí.
Hráči toho mají viditelně dost, dnes je to opravdu dřina, navíc rtuť na teploměru se stále šplhá nahoru. Tréninková jednotka trvá více než 2 hodiny, když kouč Vrba naposledy foukne do píšťalky, všem se výrazně uleví...
Je téměř 11 hodin, kdo z hráčů má plavky a chce, přechází na vedlejší koupaliště. Tohle už je nepovinné, pouze v rámci regenerace. Kluci si dají Kofolu, někteří si zaplavou, dají si pár bazénů, pro návštěvníky koupáku jsou možná atrakcí. Kdoví. Každopádně voda v bazénu, po té předchozí dřině v písku, přichází určitě vhod...
Jedním z trenérů, kdy na místě byli všichni, kteří v aktuálním realizačním týmu jsou, který na kluky bedlivě dohlížel, byl kondiční kouč Adam Vrba. "Máme za sebou skoro celý čtvrtý týden suché přípravy. Čekají nás ještě další dva a pak bude volno. Sejdeme se ale ještě týden před tím, než půjdeme na led, tedy v pondělí 28. července, kdy budeme pokračovat sedmým týdnem přípravy na suchu. Další týden už pak bude kombinovaný, příprava na ledě i na suchu. Chci, aby bylo minimálně osm týdnů přípravy na suchu, vzhledem k tomu, jak dlouhá je poslední dva roky naše sezóna", pravil hned na úvod bývalý gólman havířovského AZetu, který prozradil, kolik toho za sebou tým má a co jej ještě naopak, v rámci letní přípravy, čeká...
Zatímco příprava pokračuje, zajímalo nás, zda se nějak mění to, co trenéři s klukama dělají. Mění se zásadně program jednotlivých tréninků? "Někdy se příprava mění, ať to není úplně stejné. Jak druh síly, tak i běhy a další věci. Kluci nikdy nemají stejné tréninky po sobě. Do skladby tréninku někdy zasáhne i hlavní trenér a změníme tu jednotku úplně, jako například právě dnes (ve středu - pozn. autora), kdy byl trénink na nohy, v písku."
Hokejisté letní přípravu moc nemusí. Však Adam prozradil, zda jsou nějaká cvičení, která kluky baví, a naopak, co je jejich největším strašákem... "Je to taková klasika, kluci mají rádi hry a někteří hráči i posilovnu, převážně pak cviky na vršek těla. Nejvíc a pořád brblají u běhání... Takže vlastně taky klasika", usmívá se Adam a na závěr dodává, zda je v týmu někdo, a nechtěli jsem po něm, ať je konkrétní, kdo je na tom z hráčů fyzicky s přehledem nejlépe... "Ano, vždy jsou v týmu takoví hráči. A tohle léto bych řekl, že dva až tři noví. Nebudu jmenovat, ale jeden starší a jeden nebo dva mladší kluci."
Mezi mladší kluky, myšleno celkově, patří Vojta Šuhaj... Patří odchovanec píseckého hokeje mezi ty, kteří letní přípravu nemají rádi, nesnáší ji, nebo je s ní naše rychlonožka pohodě? "Určitě to není moje nejoblíbenější část sezóny, ale k hokeji to patří. Je důležitý se na sezónu připravit co nejlíp", říká Vojta a vzápětí dodává odpověď na otázku, zda jsou první dny či týdny přípravy těžší, než když se to později rozjede a tělo si přivykne. Odkrývá, zda bolí ty první dny více... "Jo jo, je to těžší, bolí to víc. A o hodně (výrazně se usmívá - pozn. autora). Ten první týden bolí snad úplně všechno. Ty další týdny to taky samozřejmě bolí, ale tělo, když si zvykne, tak už s tím pracuje líp."
Zajímalo nás také, jaký typ tréninků během letní přípravy je pro našeho šikovného útočníka tím největším strašákem... "Asi běhaní", vyhrkl Vojta a následně rychle doplnil... "Když se běhá dlouhá vzdálenost, tak přiznávám, že mi to moc nechutná..." No a závěrečná otázka se týkala toho, jaký kolektivní sport, který si během přípravy dají kluci tu a tam na zpestření, má autor 14 loňských branek v základní části nejradši... "Nejradši? U mě to je fotbal.. Hrál jsem ho, když jsem byl malý, chodím si zahrát někdy i teď, když je konec sezóny. Jo jo, fotbal mám rád..."
Jedním z hráčů A týmu, který se na teplém písku neukázal, byl David Klimša... Patří mezi nejzkušenější, spolu s některými dalšími hráči má letní přípravu individuální, na začátek jsme se proto zeptali, jak moc je to pro něj důležité... "Je to docela dost důležité, už se individuálně připravuju nějakých šest let. Mám hodně věcí nastudovaných a hlavně, člověk už za ty roky zná svoje tělo, takže vím, co mi vyhovuje. Co mi to především dává? Ty tréninky si tvořím sobě na míru, dělám si je podle toho, v čem se potřebuju zlepšit, na co se potřebuji připravit", sdělil David a my se jej zeptali, zda má taková individuální letní příprava i nějaké mínusy... "Minusy? Asi to, že mi někdy chybí ta kabina, náš kolektiv...."
Odchovanec AZetu do určité míry vyrůstal celý život ve vedlejší hale vzpírání. Jsou proto pro něj tyhle zkušenosti v přípravě plus? "Jo, jo, od malička se taky věnuji vzpírání a vzpěračské prvky se hodně objevují ve všech přípravách hokejistů, po celém světě. Navíc ve vzpěračské hale jsou k tomu i ty prostory přizpůsobeny, takže tohle je pro mě velké plus", přikyvuje hráč, jehož tělo obdivuje nejedna havířovská dívka, následně nám prozradí, jak moc těžké pro něj je, donutit se a jít makat. Pociťuje občas sám na sobě, že se mu hrozně moc nechce? "Jasně, určitě, asi pro většinu hokejistů je ta letní příprava taková spíše neoblíbená. I já se do ní s přibývajícím věkem někdy musím nutit (usmívá se - pozn. autora). Vím však, že to potřebuju, navíc relativně to mám i rád, takže se vždy nakonec nějak přinutím..."
No a jak často se náš ostřílený útočník, trénující individuálně, potká v tomto ročním období se zbytkem týmu, který trénuje denně? "Vždycky na úplném začátku přípravy, když máme sraz po posezonním volnu. Potom se samozřejmě s některými kluky potkávám i během přípravy, ale celkově s celým týmem spíš během nějakých společných akcí, které v létě jsou. Na samotném tréninku se s klukama potkám zase až na závěr, při závěrečných testech."
Středeční dřina na písku je ta tam. Nechutnala. Jde se spát. Protože další den to nebude jiné. Zase dřina a zase to spíše nebude chutnat. Šéfkuchař Vrba to hráčům neosladí, ba naopak. Bude to však proto, abychom sezónu měli co možná nejdelší... Těžko na cvičišti, lehko na bojišti, říká se...
