AZ Havířov
Je po všem. I takto, na první pohled možná krutě, lze popsat právě skončenou sezónu. Ve které se tým havířovského AZetu zastavil jen malý krůček pod vrcholem. Pod vrcholem, na který se už drápal, už jej měl na dosah, však jedno malé uklouznutí zhatilo sny a plány. Nejen hráčů a fanoušků, ale i trenéra Jiřího Raszky, který byl u toho co by vedoucí celé výpravy. S odstupem čtyř dní se rozpovídal o tom, jaké bylo 7. finále, jaká byla celá finálová série, jaká byla sezóna, jaké bylo působení v Havířově, končili jsme tím, že končí také jeho havířovské působení...
Je slunečný, teplý, prakticky letní den. Hokejovou sezónu už nepřipomíná zhola nic. Led v Gascontrol aréně je ten tam, na jeho místě je šedý beton, na kterém si člověk všimne třeba zbytků různých reklam, které byly pod ledem i před 20 lety. V hale je ticho, takové to zvláštní, pro někoho možná až smutné ticho...
Chvíli po druhé hodině odpolední, společně se synem, přijíždí kouč Jiří Raszka. Malého synka na chvíli "odloží" do kulturní místností A týmu, vydá se za námi nahoru do VIPky, kde už jsme na rozhovor připraveni. Původní představa je třeba 15minutové, maximálně 20minutové povídání. Dnes již bývalý kouč havířovského AZetu se však rozpovídá tak, některým tématům věnuje spoustu času a nechává nahlédnout na zajímavé detaily, že je z toho prakticky hodina. Hodina povídání, po které se trenér trochu "lekne", zda svého syna v kulturce ještě najde...
Před kamerou to byl, při zcela posledním rozhovoru, trochu jiný Jiří Raszka. Nebo hodně jiný Jiří Raszka? To ať každý divák či posluchač posoudí sám. Připadalo nám však, že z něj všechno spadlo, že mluvil s vidinou toho, že žádný další zápas už nebude, že své svěřence třeba nemusí "chránit" před vnějšími vlivy, že některé situace či momenty může pojmenovat malinko jinak, nebo určitě víc napřímo, než kdyby se ještě pozítří hrálo...
➡️ https://youtu.be/IVJqePa95Vo?si=SFSbdhjbgs8oGeUP ⬅️
