22.04.2024 | Klára Bártková
AZ Havířov
Na závěr dnešního dne vám přinášíme také slíbený pozápasový rozhovor s hlavním trenérem havířovského AZetu Jiřím Raszkou. S tím jsme si po skončeném pondělním utkání nepovídali jen o průběhu zápasu, ale taky o tom, co se dá očekávat v pátém měření sil, nebo jakou roli nyní hraje regenerace.
Krátký rozhovor s Petrem Malířem je za námi, podívání s Matoušem Ćmielem už téměř taky. Když Matouš dokončuje odpověď na předposlední otázku, vychází z recepce chomutovského zimáku trenér Jiří Raszka, střetneme se pohledem, lehkým gestem ruky mu dáme najevo záměr, udělat s ním krátký rozhovor. Hlavní kouč havířovského týmu kývne, než své povídání dokončí střelec naší vítězné branky, tak si do autobusu alespoň odnese osobní věci.
Fouká chladný vítr, však hráči, a určitě i realizační tým, jsou ještě v takovém tom tranzu, který tě zahřeje. Kolem klubového autobusu se nyní už motá velká spousta lidí, je tu šrumec, z toho rejdění cítíš obrovskou pozitivní energii. Vždyť se vyhrálo. K panu Raszkovi, který už míří před "mikrofon", ještě přiběhne jeden z domácích fanoušků, požádá jej o podpis na jakousi kartičku, trenér mu vyhoví, poté se jde věnovat našemu povídání. Na první pohled na něm nevidíš nějaké přehnané emoce po výhře, úsměvy, vtípky apod., však po třech slovech vždy vnímáš, že se to dané utkání povedlo. Odpovědi jsou přímé, rázné, někdo by je mohl označit i za sebevědomě vyřčené...
O dnešním výsledku určitě mohla rozhodnout například bojovnost a obětavost. Našel byste ještě něco? Nějaké jedno slovo?
Odvaha (vypálí ihned a rázně - pozn. autora)! Tu jsme dnes v útočné fázi měli mnohem větší. Taky jsme v naší hře měli několik věcí, které jsme potřebovali změnit. Takže jsme si k tomu dneska ráno něco řekli a jsem rád, že to kluci vzali za své. Protože právě tohle bylo to, co dnešnímu utkání udalo ráz.
Samozřejmě se nebudeme bavit o detailech, to je interní věc. Ale přece jen, říkáte, že jste nějaké věci změnili, ty změny vyplynuly ze včerejší porážky?
To bych neřekl. Spíše z vývoje celé té série.
Dneska chyběl Dan Spratek, který je důležitý na vhazování, chodí na většinu důležitých buly. Jak důležité bylo ta buly, ta důležitá buly, které často rozhodují, vyhrávat i bez něj?
V přesilové hře a v obranném pásmu ho nahradil Kuba Mrva, který těch buly vyhrál spoustu. Takže myslím si, že splnil přesně to, co jsme od něj očekávali a chtěli po něm.
Trošičku se vrátíme a shrneme ty dva zápasy na chomutovském ledě dohromady. Byl soupeř jiný než v Havířově? Nebo se pořád hrálo a hraje stejně?
Všechna ta utkání mají podobný ráz, hraje se nahoru dolů. Chomutov nechce moc držet kotouč, je to pak hodně o tom, abychom se dokázali dostat z jejich tlaku, což se nám dneska dařilo.
Takže utkání s podobným scénářem můžeme očekávat i v Havířově?
Za sebe si myslím, že oba týmy nebudou nic měnit a každý bude hrát to, na co je zvyklý. Takže ano, můžeme čekat podobné utkání jako tady.
Ten dnešní gól, ten vítězný, nebylo to trošičku jakési zadostiučinění? S ohledem na různé věci... Protože domácí malinko protestovali, fanouškům se to nepozdávalo…
To bych neřekl. Byla to hlavně dobrá práce Matouše (Matouš Ćmiel – pozn. autora), který prostě viděl volný kotouč. Tady v té parádní hale mají kostku, takže si to pak i sami ukázali. Puk byl čistý, gólman ho neudržel a my šli do tlaku, ze kterého padl gól. Takže vcelku normální branka.
Dnes byly malinko popřeházené útočné formace. Kdyby Dan Spratek hrál, byly by i tak změny v sestavě?
My s tím chtěli trochu zamíchat, abychom i osvěžili některé spolupráce. To se nám dneska povedlo, takže jsem za to rád.
Jak důležitá bude před dalším zápasem regenerace? Protože sil určitě ubývá.
Jasně, nás teďka čeká dlouhá cesta. Ale jedeme domů s vítězstvím, takže i ta regenerace v autobuse bude mnohem lepší. Další zápas se hraje až ve čtvrtek, teď tedy máme dva dny, během kterých dobře zregenerujeme, abychom byli připraveni.
Pane trenére, děkujeme a přejeme hodně štěstí do dalších bojů.
