AZ Havířov
Tým AZetu se pomalu ale jistě chystá na letní přípravu. Do ní hráči vstoupí pod novým trenérem. Nejde ovšem o žádnou novou tvář, nýbrž o zkušeného trenéra, který se k týmu vrací po dvouletém působení a následné roční odmlce. Řeč není o nikom jiném, než o Janu Danečkovi starším. Přestože tento muž před rokem prohlásil, že chce trénovat především mladé hokejisty, vrací se zpět na místo činu. Co ho k tomu vedlo? Je pro něj 1.liga výzvou? To vše a mnohem více se dočtete v následujícím rozsáhlém rozhovoru.
Pane trenére, s konstatováním, že jste tým před rokem opouštěl s prohlášením, že preferujete trénovaní těch nejmladších hokejistů, se nemůžu hned na úvod zeptat jinak. Co rozhodlo, že se k týmu opět vracíte?
Naše vedení mělo obrovský zájem získat zde kvalitního trenéra. Myslím, že bylo zhruba pět možností, mezi kterými se dalo vybírat. Nakonec se neujala ani jedna, protože vždy ti trenéři dostali lukrativnější nabídku nebo se rozhodli zvolit jiné řešení než angažmá v Havířově. Celý tento proces trval zhruba měsíc, poté se už vedení rozhodlo, že nebude dále pátrat a zkusí využít někoho z vlastních zdrojů, prostě někoho, kdo zná tady to domácí prostředí.
V souvislosti s tím padlo jako první moje jméno. Já se tomu ze začátku snažil vyhnout (smích), protože jsem se už jednou rozhodl, že budu trénovat děti. Navíc bych se musel přeorientovat na 1.ligu, která už je daleko více profesionálnější. Jelikož se ale vedení takhle rozhodlo, tak tu příliš mnoho možností nebylo. V úvahu jsem připadal já a pan Sztefek, nakonec se rozhodlo, že to povedeme spolu jako už předtím.
Já i když jsem jednou řekl, že už trénovat muže nebudu, tak samozřejmě v tomto klubu pracuji a když jsem viděl, že zde jsou takové problémy, tak jsem chtěl pomoct. Navíc ostatní mužstva už poslední dva týdny trénují a v Havířově se stále nic neděje. Je tak třeba začít trénovat a začít mužstvo budovat, protože ta soutěž bude někde jinde. Jak se o mě psalo na internetu, jsem "Havířovák" a situace v tomto klubu mi není lhostejná. Pořád zastávám stejnou vizi, že by ten tým měl být určen především pro vlastní odchovance a kluky z Havířova. Samozřejmě jsem si vědom, že tým je třeba výrazně posílit, protože 1.liga se pouze s vlastními hráči hrát nedá, takže už teď jednáme o určitých posilách. Já se toho trénování ale nebojím, mám zkušenosti z vyšších soutěží, každopádně od středy začínáme trénovat, tak uvidíme.
Dá se říct, že vedení na vás v této situaci trochu naléhalo?
Tak bych to rozhodně nebral. Dostal jsem nabídku, protože mě vedení považuje za kvalitního trenéra, a v současné situaci bylo lepší čerpat z vlastních zdrojů než brát trenéra z neznámého prostředí. Samozřejmě jsem řekl, že už se trénování mužů věnovat nechci, ale "nikdy neříkej nikdy". Zkrátka nastala taková situace v Havířově, kdy moc voleb na výběr nebylo. Já si myslím, že v Havířově vyrůstá trenér, který se tomu v příštích letech může věnovat, ale ten už byl naplno zainteresovaný do dvou kategorií dorostu, takže se ta volba už nemohla změnit. Příležitost jsem tedy dostal já s panem Stanislavem Sztefkem. Určitě to ale není krok z donucení, zkrátka se tady vyvinula taková situace a musíme se s tím nějak poprat.
Jak moc jste si za ten rok trénováním mládeže odpočinul?
Trénoval jsem 7. a 8. třídu, zároveň jsem ale sledoval i sezónu mužů, protože jsem chodil na zápasy i tréninky. Já nechci ani přes své angažmá v "áčku" opouštět kategorii žáků, takže se budu snažit stíhat obojí. Asi to půjde těžko skloubit dohromady, ale budu se snažit, abych stíhal i trénování žáků. A brát uplynulý rok jako odpočinek? To rozhodně ne. Dospělí hráči už skoro vše umí, tam už se jedná pouze o sestavení tréninků, sestav na zápasy a zajistit, aby v týmu fungoval kolektiv a týmová práce. U dětí je to pořád dokola, ty ještě ten hokej moc neumí, protože jsou v samotných zárodcích. Odpočinek to tedy určitě není.
Jak už jste sám řekl, předešlou sezónu jste bedlivě sledoval z tribuny. Jaký ve vás zanechala dojem?
S příchodem nového trenéra se podařilo dát mužstvu trochu jiný impuls. Ten tým se pak za jeden ročník dokázal natolik stabilizovat, že to nakonec vyústilo v postup do baráže. Musím ovšem přiznat, že letošní ročník baráže byl rozhodně jednodušší, než kterou tým absolvoval rok zpátky. Jednalo se o kvalitu všech mužstev a hráči to moc dobře věděli. Nakonec se právě tohle projevilo v neprospěch ostatních týmů, ale pro nás jenom dobře, protože si myslím, že jsme do 1.ligy postoupili zcela zaslouženě.
Když porovnáme poslední dvě sezóny, tak obě byly do jisté míry hodně podobné. Co ale letos rozhodlo, že Havířov se na rozdíl od předloňské sezóny přes baráž dokázal probojovat do 1.ligy?
Zaprvé, mužstvo nasbíralo zkušenosti. Já, když jsem tady dělal svůj první rozhovor v AZetu, tak se mě lidé ptali, jak to vlastně celé bude vypadat a jak si to představuji. Řekl jsem, že se za každý rok budou skládat takové malé střípky. Vidíte, že po roce, kdy Havířov nedokázal v baráži uspět, se z této situace poučil a letos už přesně věděl, co má hrát. Hráči zkrátka ukázali, že jsou zkušenější a že se k celé situaci umí postavit. Tým už neplatil nováčkovskou daň jako loni, kde hráči nedokázali sbírat body především venku a navíc ztráceli body s týmy jako je Klášterec nad Ohří. Právě tato ztráta nás loni stála 1.ligu. Letos se podobným výpadkům mužstvo vyvarovalo a proto postoupilo.
Přestože tým letos dosáhl té pověstné třešničky na dortu v podobě postupu do 1.ligy, najde se něco, co byste vy z pozice trenéra udělal během sezóny jinak než pan Potěšil?
Ne to určitě ne. Já si myslím, že výběr trenéra Potěšila byla dobrá volba. On právě pojímá tréninky trochu moderněji než já, protože přeci jen já už patřím k té starší generaci trenérů. Já už praktikuji pouze zažité osvědčené metody, a právě, že do toho mužstva bylo zapotřebí přinést něco nového. Trendy, které se chytly v dorostech a juniorech, to přesně pan Potěšil praktikuje a tomu týmu to pomohlo. Já bych tedy nic jinak neudělal, protože si myslím, že pan trenér Potěšil byl dobrá volba a přinesl tomu mužstvu maximum, co mohl.
Přejděme teď k otázkám směřujícím k následujícím měsícům. Tým dozná přes léto zcela jistě největší obměny od své novodobé historie. Do letní přípravy jde tým už 15.května a to se všemi hráči z loňské sestavy. Kolik hráčů má podle vás reálnou šanci se v ní udržet až do konce?
Budeme rádi, když jich bude deset.
Jak už jsem naznačil, příprava začíná 15.května. Mohl byste přiblížit, co všechno v ní hráče čeká?
Hráče čeká, jako vždy, trénování tady na ploše, v posilovně a čeká je hodně běhání, protože oni vědí, že jsem trenér preferující běhy. Myslím si, že právě tohle udělalo hodně, protože ten mančaft během mého dvouletého působení nabral fyzickou kondici, která poté byla v rozhodujících okamžicích zápasů vidět a oplatila se. Pan Potěšil tuto kondici ještě vylepšil co se týče síly.
V letošní přípravě budou zakomponovány tradiční prvky. To pro hráče znamená nabírání kondice, po následném odpočinku i nabírání síly. Jedná se tak o prakticky stejné podmínky, jako rok předtím. Plánujeme udělat jedno soustředění, ale jestli nám tento plán vyjde, to se zatím neví. Každopádně následujících šest týdnů bychom měli pracovat naplno.
Po třech letech se situace v týmu radikálně mění. AZ bude bojovat v první lize, což je naprosto odlišná soutěž. Nevstupuje Havířov tak trochu do neznáma?
Vždycky, když postoupíte někam výš, je to pro vás určitý skok do neznáma. My jsme teď již uplynulou sezónu odehráli snad pouze s 5-6 hráči, kteří mají s 1. ligou nějaké zkušenosti. Já si myslím, že pro mladého hráče není žádná potupa začít hrát ve 2. lize, pokud jde výkonnostně výš a výš. Podle mě mezi hráči teď není rozdíl v kondici nebo síle, ale budou rozhodovat zkušenosti mužstev, která jsou navíc delší dobu pohromadě a jsou sehraná. My se budeme snažit nějaké zkušené hráče sehnat a myslím si, že v kombinaci s těmi hokejisty, kteří tady vybojovali 1.ligu, může ten tým vypadat slušně.
V čem myslíte, že AZ tlačí nejvíce bota a co musí do příští sezóny radikálně zlepšit?
Určitě je potřeba posílit obranné řady, protože to byla naše slabina už v loňské sezóně, přestože to ve 2.lize až tak zřetelné nebylo. Nám chybí ofenzivní obránci, tedy hráči, kteří se dají zapojit i do přesilovky. Dneska, když se podíváte na mistrovství světa, tak většina branek padá po střelách obránců nebo po skvělé rozehrávce z obranné třetiny. My jsme tady měli takového hráče pouze jednoho. Pokud chceme příští sezónu využívat přesilovky a hrát slušně, nemůžeme sázet v přesilové hře jen na jeden útok nebo jednu obranu. V 1.lize musí být tři kvalitní útoky, které ty přesilovky budou hrát, a proto bychom potřebovali ofenzivní obránce. Defenzivní obránce máme v týmu zhruba 3-4, ale beky, kteří jsou schopni něco vymyslet směrem dopředu, právě takové typy hráčů budeme přes léto hledat nejvíce.
Na závěr se zeptám, co považujete za úspěch v příští sezóně?
Vyhnout se baráži.
Takže pohybovat se okolo toho osmého až devátého místa?
No já myslím, že bude i desáté, jedenácté místo dobré (smích).
Pane trenére, děkuji za rozhovor. Také vám gratuluji ke staronovému příchodu k mužstvu a přeji hodně štěstí do nadcházející velice těžké sezóny.
