
Hráči havířovského AZetu se jeli do Tábora rvát o to, aby sérii ještě vrátili před vlastní fanoušky. Rvali se srdnatě, podali velmi dobrý výkon, v mnoha fázích zápasu byli lepším celkem a po zásluze, při hře bez brankáře, vyrovnali. Nakonec však o osudu zápasu rozhodlo jedno známé hokejové rčení...
Branky a nahrávky: 2. Prášek (Severa), 44. Severa (Jan Hruška), 69. Matai – 47. Franek (Kunc, L. Bednář), 59. O. Šedivý (R. Veselý). Rozhodčí: Adam Kika, Jakub Šindel – František Štěpánek, Jakub Maňák. Vyloučení: 5:5. Využití: 1:0. V oslabení: 0:0. Diváci: 5200. Průběh utkání: 2:0, 2:2, 3:2.
Domácí hráči na nás vlétli jako uragán, trvalo to pouhých 63 vteřin, než se dočkali první branky. Lukáš Prášek si nabruslil do volného prostoru mezi kruhy, kde ho přihrávkou našel jeho spoluhráč. Prášek se tak ocitl sám před Romančíkem a poslal mu kotouč pod horní tyč - 1:0. Branka byla pro Tábor živou vodou, i v následujících minutách byl lepším celkem. Svůj tlak stupňoval v 8. minutě, kdy hrál přesilovku, domácí nás v ní mačkali jako citrón, celé dvě minuty strávili v našem obranném pásmu, však naše družina, v čele s Romančíkem, se ubránila. I po skončení přesilové hry byli domácí lepší, však Romančík všechny střely pochytal. Naši hráči se postupně osmělovali, připravili si nějaké šance, i nám byla nabídnuta přesilová hra po vyloučení Jana Hrušky. I my ji hráli dobře, drželi se v táborském obranném pásmu, Tomáš Franek dokonce dělovkou od modré trefil tyč Žajdlíkovy brány! V dalším průběhu se hrál hokej vyrovnaný, šance byly na obou stranách, do té největší se však dostali domácí, kteří se řítili dva proti jednomu našemu obránci, Jakub Matušík však bránu netrefil. I díky této spálené gólovce byl stav po první třetině 1:0 pro Tábor, byť my se prezentovali sympatickým hokejem a s pukem na hokejkách strávili možná více času než domácí.
I na začátku druhé třetiny, před kterou jsme udělali drobné změny v sestavě, ve složení útoků, se hrál vyrovnaný hokej, brankáři byli v permanenci tak nějak rovnoměrně. Ve 23. minutě zakončoval šikovně Apolenář po křížné přihrávce až na brankoviště, o pár desítek vteřin později jsme si vynutili přesilovou hru po faulu na Michala Hoťka. V přesilovce měl obrovskou šanci Radek Veselý, nebezpečně pálil také Chroboček, však táborský Žajdlík byl stále nepřekonaný. Utkání bylo částečně svázáno takticky, do dalších velkých šancí se ani jeden z celků příliš nedostával, hrál se vyrovnaný hokej, až ve 37. minutě se střela jednoho z domácích lehce otřela o horní tyč Romančíkovy brány a skončila v ochranné síti. O dvě minuty později dostal mezi kruhy nabito Severa, ale ani on Romančíka nepřekonal. I po druhém dějství se šlo do kabin s hubeným náskokem domácích, však stále jsme hráli velmi aktivně a o gól si vyloženě říkali...
Třetí dějství nabídlo strhující podívanou. Hned ve 43. minutě byl ve velké šanci Matušík, ale trefil jen velmi dobře chytajícího Romančíka, Kohouti udeřili až v následné přesilovce, po vyloučení Šimona Pavlíka. Jan Hruška šikovně píchl do kotouče, který doklouzal až k Jiřímu Severovi, ten si popojel blíže k brance a z levého kruhu trefil pravou šibenici - 2:0. Táborská hala byla na nohou, však ne na dlouho. Jihočeši totiž dvě a půl minuty poté, co odskočili na rozdíl dvou branek, viděli pumelici Tomáše Franka, ten nekompromisní dělovkou od modré propálil vše, co mu stálo v cestě - 2:1. Od té doby jsme víc a víc přebírali iniciativu zápasu a hnali se za vyrovnáním, byť šance byly na obou stranách. Jak Romančík, tak i Žajdlík však byli pozorní, nutno dodat, že domácí hrozili spíše z brejků, protože se víc a víc zaměřili na bránění jednogólového vedení. To se jim dlouho dařilo, však už více než tři minuty před koncem přišel oddechový čas naší střídačky. Už v čase 56:42 jsme se rozhodli pro hru bez brankáře, Radek Veselý výborně vyhrával většinu vhazování, na která chodil, my se téměř stále drželi v útočném pásmu, domácí měli problém se dostat k puku, potažmo vyhodit, vypracovali jsme si několik zajímavých příležitostí, táborští se s vypětím všech sil bránili. Však neubránili! V čase 58:23 Žajdlík sice dokázal vyrazit střelu Veselého, ale na dorážku Ondreje Šedivého už byl krátký. Ten čekal u zadní tyče úplně volný a měl velmi snadnou práci - 2:2. I po srovnání jsme hýřili aktivitou, byli u každého puku dříve, chtěli rozhodnout už po 60 minutách hry, však modří doslova ubránili remízou. Po šedesáti minutách se šlo proto do kabin za stavu 2:2...
Pokud byla třetí část nervy drásající, tak prodloužení nabídlo neuvěřitelné drama. Hned 3x se postupně vylučovalo! Nejdříve šel na trestnou lavici po zbytečném faulu Šedivý, však oslabení jsme ubránili, i když domácí se po jedné střele už už radovali a zvedali ruce nad hlavu. V 65., potažmo v 66. minutě se pak přesilovka, dokonce 5/3, naskytla nám. Soupeře jsme uzamkli v pásmu, kombinovali, pálili, Tomáš Franek odehrál prakticky celé dvě minuty, byli jsme blizoučko gólu, právě Franek trefil podruhé v zápase tyč, ale ani my tuhle obrovskou šanci, v našem podání "dublovanou", nevyužili. A tak platilo ono okřídlené, že pokud dvojnásobnou přesilovku nevyužiješ, nemůžeš vyhrát utkání. Sotva se Karel Plášil vrátil z trestné lavice, tak trochu kuriózním a šťastným gólem rozhodl bývalý hráč AZetu Jakub Matai - 3:2 a hala v Táboře málem spadla...
Pro AZ tak sezóna končí bez kýženého postupu do MAXA ligy, padli jsme ve finále poměrem 1:4 na zápasy, snad tedy spadne i naše hala, tedy přesněji řečeno její střecha, na jejíž rekonstrukci se čeká... Díky všem, kteří týmu celou sezónu fandili. Vlak s názvem AZ Havířov pojede i nadále po rezavých kolejích, nevábnou krajinou, však pojede dál...