AZ Havířov

V příští sezóně budeme chtít hrát dobrý hokej a zachránit pro Havířov nejvyšší soutěže, říká Tomáš Potěšil

11.02.2021 | Vít Káňa

H A V Í Ř O V - Tomáš Potěšil je havířovským hokejovým patriotem. Většinu své trenérské kariéry se pohybuje v prostředí mládeže, ale byl to on, kdo v roce 2013 AZet jako trenér dotáhl do první ligy. V aktuální sezóně vedl juniory Havířova v Lize akademií do sedmi zápasů, ve kterých jeho svěřenci neprohráli a ztratili pouhé dva body, ale pak přišel kovid.

Pro fanouška, který nesleduje hokejové dění v mládežnických kategoriích, přinášíme krátké shrnutí. Mládežnické soutěže se nehrají. Poslední ostrý zápas se hrál v říjnu, od té doby se většina havířovských dorostenců a juniorů připravuje individuálně. Novinek od té doby je málo. Krom srovnání se světovou elitou na MS dvacítek, kde jsme si zase řekli, tak to čtvrtfinále je vlastně úspěch. Letos přibylo oznámení o zeštíhlení nejvyšších hokejových soutěží, o kterém jsme Vás již informovali. Naposledy stojaté vody rozvířila debata Spor o český hokej (ta je stále ke shlédnutí na webu ČT). V ní se „střetly“ dva tábory, které, jak by řekl primář Sova, diskutovali nad budoucností českého hokeje. V tomto rámci se odehrával rozhovor s šéftrenérem havířovské mládeže Tomášem Potěšilem.

Dobrý den pane trenére, viděl jste před časem debatu Spor o český hokej. Co jste si v duchu řekl po jejím shlédnutí? Ztotožnil jste se názorově s někým?

Díval jsem se na tu diskuzi, otázka je, zda to opět nebyly plané řeči, anebo se konečně začne něco dělat ve prospěch českého hokeje. Protože deset let tady byly jenom řeči, ale upřednostněny byly osobní a klubové zájmy. Myslím si, že dobře to řekl v té diskuzi Radim Vrbata. A sice, že všem klubům by se měly nastavit stejné podmínky. Aby svoji startovní pozici, co se týče financování soutěží, měli prostě všichni stejnou. Rozhodnutí o tom, kdo vypadne z nejvyšších soutěží v dorostu a juniorce, musí jednoznačně přijít sportovní cestou. Už nyní některé kluby pro mě až nesmyslným vybíráním hráčů posilují své pozice na příští sezonu.

S jakými cíli půjdou havířovský dorost a juniorka do sezóny 2021/22?

Cíl pro příští sezónu je jednoznačný. Hrát dobrý hokej a zachránit pro Havířov nejvyšší dorosteneckou a juniorskou soutěž v České republice.

Havířov Ligu akademií získal od stolu, odehrál v ní sedm zápasů bez porážky, ale co čekáte od příští sezóny při těch avizovaných změnách?

Velký boj. Kvalitnější utkání, ale také se bojím, že se může spekulovat a ovlivňovat. Uvidíme, když budou v ohrožení týmy, které si to nepřipouštějí, co se bude dít. (úsměv) Asi se projeví naše česká povaha.

Zkusíte to trochu rozvést?

Přijde boj o hráče. Samozřejmě, ekonomicky silnější týmy budou mít výhodu. Je pravda, že když se nikam nesestupovalo, tak do toho nemusel nikdo bouchat spoustu peněz. Teď přijde období, kdy týmy začnou pumpovat peníze do mladých. Viz Karlovy Vary, které po republice kupují, co se dá. Kluby se budou muset začít starat a vychovávat si mladé hráče. V klubech teď prostě půjdou jiným směrem. Protože čím lépe budeš pracovat dole, tak potom nebudeš muset nakupovat hráče za tabulkové ceny. K mládeži by měli přijít kvalitní trenéři, ale to je zase o penězích.

K hokejové drobotině by měli přijít ti nejlepší….

(nestihnu dopovědět otázku) To také zaznělo v té debatě. My tady říkáme, že k mládeži, anebo k nejmenším mají přijít nejlepší trenéři. Problém je, jak ho vnímám já, v ohodnocení těchto trenérů. Na druhou stranu trenér musí tuto práci milovat, obětovat tomu spoustu času, vzdělávat se a učit se.

To se ani nebavíme o spolupráci s rodiči…

Zejména při komunikaci s rodiči už to nechtějí starší trenéři podstupovat. Když to řeknu otevřeně, tak probíhá velký boj. Tam musí být trenéři v produktivním věku, kteří jsou blíže těm dnešním rodičům. Komunikace a práce s rodiči je samostatné téma.

Mluvilo se o rozvoji hráče po 15. roce věku. Aby si více troufali a byli „hokejovější“. To si příští rok nedokáži představit, když má vypadnout tolik manšaftů.

Malinko bych to uvedl na pravou míru. Je to myšleno tak, že by se nemělo upozadit organizaci hry a svazování taktikou. V mládežnických kategoriích by se mělo vést hráče a pracovat na rozvoji jejich dovedností. Aby hráči byli vybaveni na vysoké úrovni bruslařské a v práci s holí a kotoučem. To jsme mohli vidět na mistrovství světa do 20 let. Byl to obrovský rozdíl v těchto individuálních dovednostech.

No a kolik takových hráčů k Vám za tu dobu, co jste se vrátil z Mladé Boleslavi, přišlo?

To není tak jednoduché. Máme hráče na slušné úrovni. Například Ondřej Becher je velmi dobře individuálně vybavený hráč, bruslařsky i technicky. Zase má jiné věci, na kterých by měl zapracovat.

Teď si půjčím pár vět z basketbalu. Síla týmu je v každém jeho hráči. Síla každého hráče je tým (Phil Jackson). Po minulé sezóně to bude v Havířově platit víc, než kdy jindy?

Bez týmového pojetí a týmové koheze se výsledky asi nedostaví. Bavím se o starších kategoriích. Můžete mít deset dobrých hráčů, ale pokud je nedokážete stmelit v tým, tak z toho nic nebude. Jak říkáte, tým se měří podle nejslabšího článku. Takže silný tým tvoří silní jedinci, kteří věří v tým.

V současné době se skupina juniorů připravuje s áčkem, zbytek se připravuje individuálně. Jak by podle Vás vypadali, kdyby netrénovali vůbec?

Trénujeme se skupinou juniorů, která je schopna v případě potřeby nastoupit do zápasů CHANCE ligy. Nejstarší ročníky 2002 a 2003 se mohou připravovat na ledě. Ostatní, z epidemických důvodů, bohužel musí trénovat a udržovat se individuálně.

Bude mít litoměřický program Dukla za dvě sezóny ještě nějaký význam pro český hokej?

Pokud by se nejvyšší juniorská soutěž zúžila na čtrnáct týmů, tak v tu chvíli máme kvalitní soutěž. V danou chvíli projekt Dukla nejspíš nebude mít až takový význam, jako měl doposud. Kdo by tam ty hráče posílal, když se bude hrát, dá se to tak říci, o hokejový život.

Teď se zeptám hypoteticky. Kdybyste měl syna a on by byl ve věku, kdyby mohl jít zkusit své hokejové štěstí v zahraničí. Poslal byste ho do světa, anebo mu doporučil českou soutěž?

To je těžká otázka, sám jsem nad tím i přemýšlel, protože syna mám, ale ten má ještě na takové to rozhodování čas. V současné situaci, jak byly nastaveny soutěže, podle konkurence a tak dále, doporučuji všem, co hokej berou vážně a mají předpoklady ať jdou do Švédska, Finska atd. Zatím to tam dělají lépe. Až proběhnou změny u nás, určitě se zvýší konkurence pro hráče ale i trenéry. No a můžeme za nějaký čas vychovávat rozdílové hráče a potom nebudou mít důvod hráči odcházet.

Když se podíváte za sklo, kde se připravuje skupina juniorů pro havířovské áčko, tak co vidíte?

Když se na ně podívám, tak musím říci, že tady máme šikovné kluky. Dnešní doba je strašně zlá, není jednoduchá. Tato skupina má štěstí. Kluci už dostali prostor v 1.lize a mají smlouvy, takže mohou trénovat. Ale co ostatní­.

Můžete to zase, prosím, trochu rozvinout?

Teď se ukáže, kdo to myslí s hokejem vážně, kdo má svoje sny a cíle. Kdo má svoji vnitřní motivaci dobře nastavenou a kdo toto období ustojí psychicky. Myslím, že někteří hráči se k hokeji již nevrátí. Přijde přirozené třídění silných a slabých.

Zaslechl jsem, že by v havířovském áčku mělo hrát více vlastních odchovanců a že prý loňský tým juniorů byl na tom vlastně, co se týče úrovně, dobře. Můžete to prosím komentovat?

Loňská havířovská juniorka měla svou úroveň na tu soutěž, kterou hrála. Teď se bavíme v podstatě o první juniorské lize. Pak jsme ji v závěru doplnili o hráče z áčka. Když vezmu, že do play – off zápasů s Ústí nad Labem jsme měli k dispozici hráče jako Petr Fridrich, Jan Bambula anebo Tomáš Dajčar. Ti, co ji hráli celou sezonu, rozhodně neměli požadovanou výkonnost na dospělou soutěž. Ti, co ji měli, hráli za A tým.

Jsou kluci, kteří neskutečně dřou, ale když je před nimi přechod do mužů, tak těmi dveřmi neprojdou, čím to?

Samozřejmě jsou tady kluci, kteří neskutečně dřou na tréninku, ale pak je tady otázka: Mohou hrát ten dospělý hokej? Abys mohl hrát dospělý hokej, tak toho musíš umět strašně hodně. Když sleduji Jana Bambulu, tak ten svou morálkou a pracovitostí dokráčel na určitou úroveň. Z průměrného kluka se vypracoval na někoho, kdo podepsal extraligovou smlouvu.

Fabien Kočí (ročník 2002) začínal sezónu, jako váš svěřenec, ale v průběhu sezóny se vypracoval do CHANCE ligy a teď je na svém prvním reprezentačním kempu…

Je to ocenění jeho herního projevu a nasazení. On šel výkonnostně hodně nahoru. Dostal příležitost ukázat se a zazářit. Ono dostat příležitost v prvním reprezentačním kampu je fajn, ale teď bude důležité, aby se tam udržel, což je ale mnohem těžší. Může ho to ovlivnit v jeho myšlení a chování.

Pane Trenére, děkuji za Váš čas a přeji Vám hodně zdaru při práci s mládeží.

V rozhovoru byly použity fotografie Ronalda Hansela a autora.

Instagram Youtube