AZ Havířov
S trenérem A-týmu Jiřím Režnarem je vedení klubu spokojeno a podepsalo s ním smlouvu na další dva roky už v únoru. Máme krátce po konci sezóny a požádali jsme pana trenéra o rozhovor. V něm hodnotí právě skončenou sezónu a dává nahlédnout k plánům na sezónu následující.
Do sezóny jste vstupovali s vědomím, že kádr se moc měnit nebude. Vědělo se i to, že nebudete mít k dispozici tolik hráčů na střídavé starty. Přesto jste dokázali tým posílit ještě před sezónou a povedly se i změny v průběhu sezóny. Dalo by se říct, že se povedlo vše, nač jste sáhli. Vidíte to také tak?
Já už jsem to říkal několikrát, my nejsme Real Madrid, ani Barcelona. Když to srovnáme, tak nemáme takový rozpočet jako některé týmy v naší soutěži. My se musíme spoléhat na odchovance, kteří mají nějakou vizi a chtějí se v budoucnu posunout dál. Podařilo se nám tým doplnit do obrany Bořutou a Rašnerem, do útoku pak o Rehuše, Veselého a Procházku.
Co se týče střídavých startů, tak to jsem tady v Havířově už zažil, když jsem tady působil dříve a chodili sem hráči z Vítkovic a Třince. Jednou přišli, podruhé ne a moc dobře vím, jak to na tým působí. Je samozřejmě něco jiného, když přijde rozdílový hráč, který týmu pomůže – to byli třeba Aleš Jergl a Míra Holec. To hráči samozřejmě berou jinak. Ale když přijde někdo, kdo je na tom výkonnostně stejně jako hráč ve čtvrté pětce, tak je to zbytečné a jenom to dělá bordel v kabině.
Toho jsme se chtěli vyvarovat, protože jsem to už zažil. Chtěli jsme lépe pracovat s našimi hráči, kteří chtějí, než s hráči, kteří nechtějí a berou to jako trest, že musí hrát nižší soutěž. Vítkovice dneska mají farmu v Porubě, Třinec ve Frýdku, takže nám to tím zjednodušili. My musíme shánět mladé a levné hráče, kteří tady budou chtít hrát a budou se chtít zlepšovat.
I hráči, které jste přivedl, byli tahouny týmu…
Braňa Rehuše i Tondu Bořutu jsem měl ve Znojmě. Byla to náhoda, protože ve Francii kolaboval klub a nejlepší hráči museli odejít. Takže Braňo byl volný, já jsem to věděl hned ten den a okamžitě jsme to začali řešit. To samé bylo s Tondou Bořutou, který se nechytil v Dornbirneru. Snažili jsme se je získat, protože jsme věděli, že nám pomůžou v předu (Branislav Rehuš) i v zadu (Antonín Bořuta). Byli platní i v kabině, kde od nich mladí hráči mohli odkoukat, jak se to dělá mimo led.
Jak jste byl spokojen s herním projevem týmu a umístěním na konci základní části?
Bylo ta takové, že někdy to bylo lepší a pak horší. Ale i tak si myslím, že ta sezóna byla dobrá. Ale mohlo to být samozřejmě lepší.
Člověk asi nemůže být nikdy spokojený. Myslím si, že za všechno mluví play-off, v něm jste předvedli parádní výkon a nikdo vám nemůže nic vytknout. Obzvlášť, když to srovnáme se semifinálovou sérii Českých Budějovic a Vsetína, kdy Vsetín měl problém dát gól.
Já jsem ty zápasy sledoval. Chystám se i do Českých Budějovic na baráž, protože tam má žena rodinu. Bavili jsme se s Alešem Totterem (trenér Českých Budějovic), který nás chválil a říkal, že ta série byla hodně vyrovnaná. Po druhém zápase na jejich ledě v Budějovicích vypukla panika, kdybychom zvládli zápas u nás, mohlo být všechno jinak, chyběl nám kousek. Ale v tom závěru, v posledním zápase už bylo vidět, že jejich hráči jsou zkušenější a vypadalo to, že mají více sil.
My jsme se snažili hrát v play-off to, co jsme se snažili hráli celou sezónu – aktivní a agresivní hokej. Pak si z toho dělali trochu srandu, že jsme je dobře připravili na Vsetín. To pro nás byla taková pochvala, i když jsme vypadli v prvním kole.
Bylo něco, s čím jste byl v minulé sezóně nespokojen?
Trošičku s přesilovkama. My jsme je samozřejmě trénovali, ale na to potřebujete hráče. Když to srovnáte s extraligou, kde třeba Třinec na to ty hráče má. Oni to sehrají na jeden dotek, zakončené střelou.
Našlo by se naopak něco, čeho jste se před sezónou bál, ale nakonec to dopadlo líp, než jste čekal?
Já bych úplně neřekl, že bál. Když jsem sem loni přicházel, tak jsme se s vedením bavili, že bych chtěl hrát ten moderní celoplošný hokej. Je to atraktivní i pro diváka. Na tom jsme se dohodli a s vedením si plácli. Měl jsem trochu strach z toho, jak to sedne hráčům, kteří tady hráli zabezpečené střední pásmo. Pro naši hru musíte mít volnost a hodně bruslit. Tu filozofii, co mám, devadesát pět procent hráčů přijalo.
Pokud všech dvacetpět hráčů tuto filozofii přijme za své, tak to pak může funguvat. Pak i „slabší“ tým může potrápit silné týmy, jako jsme je trápili my. Důležité je, aby v to hráči věřili.
Už pracujete na skladbě týmu pro příští sezónu?
Je to tak. Říkám to i hráčům po vyhraném zápase – do 24 hodin se slaví a pak je zase nový den, další trénink a další zápas. Teď hráči mají volno, ale my jsme se s vedením sešli hned třetí den a začali pracovat na tom, abychom udrželi některé hráče.
Některé se nám podařilo udržet, ale některé samozřejmě ne, protože mají vyšší cíle a vyšší požadavky. Nejde to šroubovat, to by pak deset hráčů dostalo, co chce a dalších deset by hrálo zadarmo. Všem se nedá vyhovět. S některýma jsme se domluvili, někteří jdou dál. My nemáme práva na všechny hráče, takže jsme je taky nemohli držet. I letos budou změny, ale nebude jich tolik, jako loni.
A co klíčový post brankáře? Máte ho vyřešený?
Patrik Rimmel jedná s agentem Ondry Bláhy. Musíme reagovat na vývoj, protože Ondra má ambice chytat extraligu. Teď je na zkoušce v Boleslavi, pokud dostane nabídku, asi ho neudržíme a musíme se koukat někam jinam.
Znamenalo by to šanci pro Jirku Matouška, aby se stal jedničkou?
Já bych tady nechtěl rozebírat jednotlivce. My jsme si s Jirkou řekli, jaké má slabiny a jaké má přednosti a co by měl zlepšit. Ale to nechci nějak ventilovat. My jsme měli posezení s hráči, kde jsme si všechno řekli. S některými jsem se rozloučil, když na rovinu řekli, že odcházejí jinam. Těm, co chtějí zůstat, jsme řekli, co by měli do příští sezóny zlepšit a co od nich budeme čekat. Hlavně mladým hráčům jsme říkali, na čem mají zapracovat.
Jak Vy si představujete, aby vypadala příští sezóna?
Tak jako vždycky (směje se). Já jsem nikdy, co trénuju druhou nejvyšší soutěž, nechyběl v play-off. Člověk musí mít výzvy a vášeň pro to co dělá. Já mám i takové nároky na hráče. Už jsem to říkal – každý může udělat chybu, rozhodčí, hráč nebo já. Ale tu chybu musím udělat proto, že chci něco udělat, ne proto, že jsem lajdák. Nemám lajdáky rád. Já jsem jako hráč dřel až do třicetidevíti a chtěl jsem hrát. To čekám i od mých hráčů. Mám rád typy, kteří jsou šikovní na ledě a umí sami přemýšlet. Ale musí být i pracovití. Pokud nemáte nějakou vizi a vášeň k tomu co děláte, tak je to k ničemu.
Proto budeme chtít zase hrát play-off. S tím do toho ale půjde všech šestnáct týmů, nikdo neřekne, že nechce hrát play-off. Na podzim se o to zkusí porvat všichni, i ti papírově slabší. A tak to má být, tak je to správné.
My zase zkusíme vychovat a posunout dál mladé hráče. V Havířově asi nebude juniorka, podle toho jak to teď vypadá. Takže se hráči buď posunou do áčka, nebo půjdou hrát extraligu juniorů někam jinam. Do áčka se asi posune Zdeněk, Pawliczek, Juhász a Ševěček. Buď se ti hráči herně posunou, nebo budou muset skončit. Tak to bylo i kdysi, byl velký přetlak hráčů a do áčka se zdaleka nedostali všichni. Dneska si hráči, ale i jejich rodiče myslí, že z juniorky musí jít automaticky do áčka, ale to není pravda. Dostanou se tam jen ti, kteří chtějí, mají vášeň a výkonnost.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů v příští sezóně.
