AZ Havířov
/DSC_9723.jpg)
H A V Í Ř O V - Dušan Šafránek je už tři sezony v AZetu trenérem brankářů. Odchovanec Šumperka oblékl dres Havířova už jako dorostenec, v juniorce pak byl nominován i k zápasům Áčka. V Havířově se ale kvůli úpadku tehdejšího klubu nezdržel dlouho. Dlouhé roky chytal za Opavu, kde vytvořil český rekord v po sobě jdoucích zápasech a stal se klubovou ikonou.
Do Havířova se nakonec vrátil, zakončil tu svou kariéru a začal pracovat jako trenér brankářů. Zároveň pracuje pro ČSLH, objíždí zimní stadióny a předává své zkušenosti mladším gólmanům. Účastní se přípravných kempů pro gólmany v Česku i zahraničí. A právě o této specifické hráčské pozici je následující rozhovor.
Dobrý den pane trenére, z pohledu uplynulé sezóny to vypadá dobře. Muži skončili 5. v CHANCE lize, junioři postoupili o kategorii výše a dorost byl v první desítce týmů z celé ČR. Jak ale hodnotíte gólmany?
Dařilo se. Aleš Stezka nám odchytal drtivou většinu sezóny, ukázal, že chytat umí a že patří k tomu lepšímu, co je v první lize k dispozici. Z mého pohledu má na to, aby se v budoucnu posunul ještě výše. Co se týče ostatních gólmanů, tak u nás nastupoval Jan Lukáš z Olomouce, vypomohl nám v několika zápasech. Jirka Matoušek toho moc neodchytal, měl ke konci soutěže pár zápasů, když se Aleš Stezka zranil, slušně ho zastoupil a ukázal, že chytat umí.
Letos do týmu přišel Matyáš Daňa z Opavy a máme tady i věkem ještě juniora Marka Štipčáka. Kdyby se Aleš, nedej Bože, zranil, tak se zeptám jako Nohavica, kdo na jeho místo?
(smích) Kdo na jeho místo, o to se musí kluci poprat mezi sebou. Takto dopředu to nejde říci, vždycky se ta sezóna nějak vyvrbí. Začínáme s předpokladem, že Aleš je jedničkou, ale může se stát cokoliv. No a jestli do brány půjde ten, anebo ten, to vám teď nemohu říci. Vždycky to bude podle aktuální formy, navíc tady budou zřejmě vyřízeny nějaké střídavé starty z Extraligy. Letos bude první liga nesestupová, takže nebude nějaký veliký tlak, že by se musel hrát první flek, ale každý trenér chce hrát, co nejvýše. Nic pevného není dopředu dané.
Přesuneme se k mladším gólmanům. Za tu dobu, co jste tady se Vám podařilo vychovat si od píky gólmany, kteří patří k tomu nejlepšímu.
Do Havířova jsem přišel před třemi sezónami, z toho jsem jeden rok dělal jenom Áčko, protože jsem zároveň i chytal. Mládež mám na starosti už dva roky, aktuálně mi pomáhá s ročníky 2006 a mladšími Daniel Surovec. Nastavili jsme systém brankářských tréninků, aby i nejmladší dostali podporu trenéra brankářů. Momentálně je to tak, že v dorostu máme všechny tři gólmany, kteří si prošli havířovskou mládeží. Jsou to Adam Dybal, Tomáš Maňásek a Pavel Konieczny. Toto je ten směr, kterým chceme jít - vychovávat si vlastní gólmany. Když jsem zmínil Adama Dybala, tak byl nominován do reprezentačního výběru U-16 na poslední akci ve Zlíně (12. - 15. 9. 2020). Je to neskutečný úspěch. Tomáš Maňásek byl ve výběru Moravy, což byla akce toho širšího reprezentačního okruhu (výběru). Opravdu se dá říct, že naši dva gólmani patří k tomu lepšímu v republice.
Když jsme zmínili dorost, tak musíme zmínit i juniory. Máme tady Marka Štipčáka, Tondu Nowaka a Štěpána Zlatnického. Jak jsou na tom?
Marek Štipčák vlastně funguje s Áčkem. Je k dispozici jako dojezdový gólman (má poslední rok v juniorech), je to ročník 2001. Dále tady máme Tondu Nowaka a Štěpána Zlatnického, oba jsou ročník 2003. Myšlenka byla taková, aby se kluci z dorostu posunuli do naší juniorky. To se nám podařilo, jsou zabudováni v manšaftu a jsou to šikovní gólmani. Je to jenom na nich, aby se poprali o to místo. Říkám, nebudeme jim nic slibovat, to oni se musí poprat o místo v juniorce, aby v ní nějak začali fungovat a do budoucna se někam posunuli podobně jako Marek Štipčák.
Když si člověk pustí nějaký televizní přenos a řeší se gólmani, tak je tam občas slyšet o aktivním stylu chytání, respektive o jeho kombinaci s vykrýváním úhlů. Co to vlastně znamená?
Gólmani se musí hýbat, základ je mít bruslení a pohyb. Oni ty věci pak musí nějak skloubit. Máme rozkresleny nějaké zóny, aby kluci věděli, kde mají přesně stát. V zápasech je to potom na těch gólmanech, aby situaci, která nastane, nějak vyhodnotili. Oni vidí, co se jim děje před bránou, jestli mají řešit hloubku postavení v brankovišti. Něco můžeme dělat na tréninku, ale potom přijde samotný zápas. Gólman tu situaci musí přečíst, musí vědět, jestli tam stojí dobře, anebo špatně. Samozřejmě i z toho špatného postavení může člověk udělat dobrý zákrok a tu předchozí chybu může napravit. To jsou většinou ty krásné zákroky v televizi.
Já po nich chci, ať chytají aktivně, mají ruce před sebou, ať se hýbou a bruslí. Jenom ať to nevypadá jako někteří gólmani, které jsme mohli na ledě potkávat před pár lety. To byli gólmani, co stáli na brankové čáře a „chytali, jako že chytali.“ Byli na lajně a ty puky vlastně jenom vyráželi před sebe a soupeř pak mohl v klidu dorážet. My po těch klucích chceme, ať ty puky chytají. Samozřejmě je to navázáno na herní styl konkrétního manšaftu.
Všiml jsem si, že kluci v Havířově, i v nižších kategoriích, už rozehrávají puky do hokejky, to bude zřejmě záměr?
Ano, my tady chceme, ať gólmani aktivně chodí za bránu, rozehrají kotouče do hole a nevystřelují je někam „do pryč“ po plexisklech. Má to jeden záměr, abychom o ten puk nemuseli bojovat, to nás stojí v zápase síly. Všechny nahrávky mají být prudké, tvrdé, po zemi a do hole. Tohle platí u nás, jinde to mohou mít nastaveno jinak. Gólman sice může puk nechat za bránou, a nechat rozehrát spoluhráče. To ale podle mě jenom zbytečně zdržuje.
/IMG_3319.jpg)
Jak dlouho Vám trvá nakoukat gólmana soupeře a najít nějakou jeho slabinu?
Některé kluky znám už déle z mládeže i kempů. Na některé se musím podívatna videu, protože jsem je dlouho neviděl. Stává se ale, že občas vyskočí před zápasem gólman, který v Česku dlouho nechytal, nebo přišel z ciziny. Tahle situace je horší, pokud nemáme k dispozici žádný jeho záznam. Já se snažím klukům říct (obráncům a útočníkům), ať oni řeší toho gólmana a konkrétní situaci.
Spousta fanoušků si myslí, že když má gólman slabší vyrážečku, tak se útočníci na ni mají zaměřit, tohle zrovna asi hráčům neříkáte?
Záleží na konkrétní situaci. Je třeba vyhodnotit, proč tu vyrážečku má slabší. Jestli tomu předcházela nahrávka, nebo to bylo z přímé střely. Jak jsme se bavili o těch situacích v zápase u gólmanů, tak to musí řešit i hráči v poli. Spíš jim poradíme, aby se na toho gólmana podívali. Důležité je, jak stojí a pozice jeho rukou. To, kde nechává vlastní váhu těla, jestli je na levé anebo pravé noze. Nemám rád situace, když se řekne ten gólman má něco, například zmíněnou slabou vyrážečku. My se na to připravíme a vše střílíme na vyrážečku. To je nesmysl, v zápase ta situace může být úplně jiná a ta rada, kterou hráčům dám před zápasem, bude vlastně špatná. Je to celé o kompromisu, gólmana si načteme, ale nemůžeme klukům přes vysílačku říkat, teď střílej na vyrážečku. V reálném čase nejde číst gólmana, jestli je hluboko, jestli je venku z brány. Nemůžeme klukům říkat, jestli mají raději nahrát parťákovi, anebo mají střílet. Toho času na vyhodnocení je strašně málo, ale to pak dělá toho útočníka, který umí gólmana přečíst, anebo taky ne.
/DSC_0473.jpg)
Můžete ty „zápasové věci“ trochu rozvinout?
Například když hráči jedou dva na jednoho. Trefí gólmana do břicha a najednou přijdeme o výhodu. Nemáme nic. Dorážku, držení puku, začínáme od začátku. Samozřejmě, máme nějaké varianty, jak mají ty situace hráči řešit, ale to samotné provedení necháváme na nich.
Takže pokud víte, že Váš svěřenec má nějakou slabinu, tak se na ni zaměřujete třeba v nějakém bránícím schématu?
Není to tak, že bych řekl, že má někdo slabinu. Já to slovo nemám rád. Pro mě je to možnost ke zlepšení, posunutí se na vyšší úroveň. Vidíš, že v zápase dostaneš nějaký gól, tak první věc, kterou udělám, je že s gólmanem řešíme, v čem byl problém. Ta situace mohla být ojedinělá. Snažíme si to nějak zajet a ukázat si, jak by se ta situace měla řešit správně. To jsou ty krátkodobé možnosti posunu brankáře k lepšímu. Dlouhodobě se můžeme zaměřit třeba na pohyb, nebo postoj.
Doba se změnila a technické možnosti jsou dnes neskutečné. Nezměnila se samotná hra jenom v šachy s hokejisty?
No, dnes máme programy a neskutečné možnosti videa. Za nás to bylo jenom o VHS. Pokud máte prostředky, tak si už můžete před přestávkou sestříhat videa a během ní už mít nachystané poznámky pro gólmana. V podstatě si jenom značkujete situace a ty pak proberete s hráči. Pokud je v týmu videotrenér, tak ukazuje takové věci, jako je napadání soupeře, jeho vyjetí a další herní situace.
Je to ale pořád ještě o pocitu, anebo rozhodují jenom jedničky a nuly a z hokeje se stalo něco jako baseball?
Pořád je to o skloubení těch všech věcí a důležitý je lidský faktor. Ten Vám řekne, co je a co není důležité pro zápas. Spousta manšaftů má zakládání útočných akcí stejné po celou sezónu, tím pádem se to dá rozklíčovat hodně do detailu. Z hokeje je rázem věda. Pak je to na trenérech, jestli hlavy těm hráčům chtějí zaplnit všemi maličkostmi, anebo to nechají čistě na pocitu. Toto už je vlastní podstata trenérské práce.
Existuje něco jako česká gólmanská škola? V televizi se to říkávalo celkem často.
To je těžká otázka. Ono nejde říci, toto, je česká hokejová škola, finská, kanadská a ruská. Když to převedu na hráče, tak Kanaďani dohrávali souboje a dneska hrají úplně jinak. Když se to převede na gólmany, tak Švédové dříve střely jenom blokovali, teď už chytají aktivně. Finové chytají celou dobu tím aktivním stylem. Dneska jsou už gólmani nasátí takovým „výcucem“ toho všeho.
Takže to už vůbec nehraje žádnou roli?
Jestli je to české, finské, anebo kanadské, to už nehraje roli. U nás máme skvělé gólmany, ale nemohu s klidem na srdci říci, toto je česká gólmanská škola, respektive styl. I třeba svaz jako takový vydává nějaká doporučení, jak chceme, aby ti gólmani chytali, ale když se podívám napříč kluby, tak to není tak, že by byl univerzální gólman, kterého chceme vytvořit jako robota. Každý gólman chytá jinak, někdo je větší a někdo zase menší. Někdo je velký a může více blokovat, někdo je aktivnější. Máme doporučení, ale nejde udělat univerzálního českého gólmana. Neděláme roboty, ale gólmany (smích).
Z Extraligy a CHANCE ligy se nebude padat, je to šance pro mladší a taky „levnější“ kluky v bráně?
Mezi Extraligou a CHANCE ligou existuje spolupráce, ať to jsou farmy, anebo dobré vztahy. Kluby budou mít větší páku na to, aby chytali Ti mladí. Třeba tak jak to bylo loni ve Frýdku – Místku, kdy tam chytal Suchánek, to je ročník 2003. V Sokolově je Hamrla z Karlových Varů, což je tentýž ročník. Mladí kluci v CHANCE lize jsou a je jenom na nich, jak s tou šancí naloží. Doufejme, že tato situace pomůže vychovat další brankáře pro světový hokej a nebude to pouze záminka, jak ušetřit peníze.
Trenére, díky za Váš čas, přeji Vám i Vašim svěřencům všechno dobré.
