AZ Havířov

Vstupenky na utkání AZetu kupujte zde.

Milan Mikulík: Radost z gólů přímo na ledě mi začala po čase chybět

19.01.2023 | Redakce

Necelé dva roky uplynuly od chvíle, kdy ukončil Milan Mikulík svou profesionální hráčskou kariéru. Na několik měsíců si odskočil ze sportu do oblasti obchodu, od dubna však jeho každodenní pracovní kroky směřují do prostor Gascontrol Arény. S příchodem nového roku jsme požádali sportovního manažera AZ Havířov o krátké ohlédnutí za událostmi roku uplynulého.

Milane, jak vzpomínáš na své první kroky v AZ Havířov?

Začátek sezony byl opravdu náročný. S Jirkou Raszkou jsme stavěli kompletně celý nový tým. Jezdili jsme po utkáních druhé ligy a snažili se oslovovat hráče, kteří se nám v tu danou chvíli zdáli pro náš tým vhodní. Měli jsme jasnou představu, jak chceme tým nastavit. S Petrem Malířem jsme se dohodli, že jej chceme vést na profi úrovni a hledali jsme hráče, kteří by do naší vize zapadali. Věděli jsme, že chceme pro kluky připravit servis jako v první lize. Tohoto cíle se nám určitě dosáhnout povedlo.

Jak náročné pro tebe bylo na začátku sezony skládat tým? Přeci jen situace nebyla asi úplně jednoduchá … pád do druhé ligy, nové vedení a pro tebe osobně i nová funkce.

Měl jsem samozřejmě velký respekt. Snažil jsem se získat zkušenosti od sportovních manažerů z okolních klubů. Co se týká skladby týmu, hodně jsem čerpal z toho, že jsem hráčskou kariéru ukončil relativně nedávno. Kluci mě často znali a myslím, že to dost ovlivnilo naše vyjednávání. Spoustu mladších kluků lákalo, že se budou moct posunout dál a budeme pracovat na jejich rozvoji. Měl jsem podporu od obou členů vedení klubu, kteří mi dali volné ruce. Zároveň jsem každého hráče konzultoval s Petrem Malířem a samozřejmě také s Jirkou Raszkou. Vzájemně jsme se bavili, jezdili po zápasech a řešili, jestli se ten konkrétní hráč hodí do skladby týmu.

Seděl jsem samozřejmě také s každým jedním hráčem z loňského kádru a u většiny nebyl velký zájem pomoct klubu v návratu do první ligy. Jejich přístup mě bohužel nemile překvapil, ale pravděpodobně jim v klubu něco z minulosti nesedlo a chtěli jít hledat své štěstí jinam. Samozřejmě pro nás je tato sezona náročnější, já i Jirka Raszka máme nové funkce. Nějaké chyby jsme určitě udělali. Hlavně, co se týká oslovování hráčů. To potvrdil například odchod Stuchlíka a Kofroně. To se ale v hokeji stává běžně, někomu zkrátka angažmá sedne víc a někomu méně. Každopádně nás tyto situace ponaučily do příštích sezon.

Jak se podařilo týmu naplnit tvé představy o výsledcích?

Týmu opravdu věřím. Některé ty zápasy už překlápíme tam, kde bychom chtěli fyzicky i herně být. Bohužel to není ideální v přesilovkách, které jsou takovou pomyslnou třešinkou na dortu, která někdy chybí k tomu, abychom ten zápas přetáhli na svou stranu a vyhráli. Na zlepšení opravdu hodně pracujeme. V přesilovce potřebujete mít pět hráčů, kteří jsou na to zvyklí a své pozice znají. To zatím bohužel úplně nemáme a budeme na to myslet například i při oslovování nových hráčů.

Naše skupina v druhé lize je velmi vyrovnaná a každý může porazit každého. Takže tvrdě pracujeme, pereme se s tím srdnatě a kluci odvádí na ledě perfektní práci. Držíme se stále kolem čtvrtého místa, je to o pár bodů. Stačí jeden zápas a jdeme nahoru, další zápas a jdeme dolů. Takže to je určitě pro kluky i psychicky náročné. Máme spoustu mladých hráčů, kteří mužský hokej třeba ani nehráli nebo jej hráli například ve čtvrtých lajnách. Pozice v našem týmu jsou pro ně tak často nové. Takže je to pro ně složitější, ale s tím jsme do toho šli. Střední generaci hráčů si zkrátka musíme vychovat, abychom měli pro případný postup do vyšší ligy poskládané jádro týmu právě z těchto kluků.

Kromě řady mladých hráčů má tým také několik opravdu zkušených borců…

Samozřejmě, potřebovali jsme i starší hráče. Mile nás překvapilo, že při našich návštěvách zápasů v jiných klubech, hráli právě tito hráči prim.

AZ je aktuálně druholigový. Pozice sportovního manažera je tak trochu jiná, než si představíme asi u klubů z extraligy nebo první ligy. Co všechno děláš v rámci své pozice?

Rozhodně je to jiné. Manažeři v zaběhlých klubech, kteří tam jsou dlouhodobě, už mají určitě svou práci zvládnutou trochu lépe. Já se všechno učím. Každopádně mou náplní jsou schůzky s trenéry Ačka i mládeže a každodenní komunikace s nimi. Během celého srpna a začátku září jsem si na ledě prošel všechny kategorie, abych zjistil, jak se trenéři chovají. Oba členové vedení klubu mají své firmy, mají toho hodně a jednají například i často mimo zimní stadion se sponzory. Takže to dění na zimáku jde všechno přese mě. Dostávám informace a držím tady ten chod, aby vše fungovalo tak, jak jsme si to na začátku nastavili.

Jsou to zhruba dva roky od konce tvé aktivní hráčské kariéry. Nedávno jsi nastoupil v krajské lize za Český Těšín. Chyběl ti led?

O konci své kariéry jsem úplně sám nerozhodl, bylo to po debatě s Honzou Peterkem. Vždycky jsou to věci, které mrzí. Ale teď, když sedím na židli sportovního manažera, vidím, že Honza udělal dobrý krok. Když přišla nabídka jít dělat sportovního manažera, velmi mě to lákalo. Čím více ale pracuji s hráči a jsem u ledu, láká mě se na něj i vrátit. Když sedím na tribuně a kluci se radují po gólu, začalo mi to chybět. Měl jsem možnost zahrát si za Český Těšín, ale zdravotní stránka mi nějaký velký aktivní návrat do hokeje bohužel nedovoluje. Snažím se ale chodit s kluky tady v Havířově na led během tréninků.

Může se tedy někdy vůbec stát, že uvidíme Milana Mikulíka v ligovém zápase za AZ Havířov?

Ze začátku sezony jsem si to nedokázal představit. Teď už si občas říkám, že kdyby nastala nějaká opravdu velká marodka, třeba bych do toho i naskočil. Nevím, jestli bych si na sebe neupletl ještě větší bič. Konzultoval bych to samozřejmě také s manželkou, která se mnou prošla v kariéře mnoha etapami.

S čím jdeš do roku 2023?

Už teď oťukávám kluky z Áčka, s kterými bychom rádi počítali i pro příští sezonu. Bavím se s nimi o budoucnosti. Byl bych rád, kdyby jádro týmu zůstalo. Někteří mají samozřejmě větší ambice a bude to náročné jednání. O tom ale je hokej. Sám jsem si tím prošel, takže klukům rozumím a podporuji jejich rozvoj. Chceme se samozřejmě zlepšovat, klást si vyšší cíle. Stanovit si zase o něco vyšší laťku úspěšnosti pro příští sezonu. Pro tu stávající to bylo hrát do čtvrtého místa, v té příští chceme mířit určitě o něco výš. A samozřejmě doufám, že se podaří rozjet projekt hokejové akademie a budeme si vychovávat v klubu nové a perspektivní hráče.

Youtube