AZ Havířov
Druhý přípravný zápas AZetu, tentokrát proti slovenskému extraligovému soupeři HK Poprad, přinesl domácím první výhru. Jedním gólem se pod ní podepsal Filip Seman, který se do Havířova vrátil po osmi letech a mladému havířovskému týmu tak může předat mnoho zkušeností. Jak viděl zápas proti Popradu a jaká je jeho pozice v týmu popisuje v pozápasovém rozhovor.
Výsledek se přeléval z jedné strany na druhou, a nakonec utkání dospělo až do prodloužení a samostatných nájezdů, po kterých se radoval AZ. Jak hodnotíš zápas proti Popradu?
První třetina nebyla z naší strany vůbec dobrá, nezopakovali jsme výkon z posledních dvou třetin proti Vítkovicím. Museli jsme si k tomu něco říct, trochu přestat bláznit a srovnat se, což se nám podařilo. Paradoxně jsme v tom horším výkonu vedli 1:0, pak se to protočilo. Dostali jsme dva góly. Dobrým výkonem se nám ale podařilo dostat soupeře pod tlak, z čehož vyplynulo naše otočení zápasu. Třetí branku nám přidali po drobné chybě, ale to snad v těch přátelácích tolik nevadí. Prodloužení a nájezdy by se asi jely i tak, jak to v přátelácích bývá.
Když se podíváme na tvůj gól, který vznikl po souhře s Honzou Marunou, to je něco, co společně trénujete? Jak vznikl?
Netrénujeme. My spolu nejsme ani v lajně. To spíše vyplynulo ze situace, kluci dobře zastavili jejich útok a posunuli puk o mantinel do útočného pásma. Mařka tam houkl na obránce a já jsem viděl, že se mi otevřel prostor. Z posledních sil se mi tam podařilo dojet a Mařka mě dobře našel, tak jsem se to jen snažil rychle zpracovat a podařilo se mi jejich brankáře prostřelit.
Zápas si mohl rozhodnout v nájezdech, ale nepovedlo se.
Na ten nájezd jsem se šetřil. :) Přeci jen potřebuju trochu více regenerovat. V prodloužení jsem na ledě nebyl a trenér si mě vytáhl jako trumf v samostatných nájezdech. Ideální stav – vyrovnáno, poslední nájezd, mohl jsem rozhodnout. Nepovedlo se, už jsem ale trefil bránu, tak ještě tři nájezdy a určitě to bude gól. :) Ale ne, mě spíše překvapil ten led, který byl po prodloužení hodně těžký.
Mluvil si o regeneraci i těžkém ledě. Celkově teď máte náročný týden, kdy trénujete dvoufázově, hráli jste druhý zápas v týdnu a do toho to teplo. Jak to zvládáš?
Je to samozřejmě náročné. Přeci jen jsem měl poslední roky trochu jiný režim v Jihlavě. Ale to je věc, která k tomu patří, která tady prostě je a dá se s ní srovnat. Já to potřebuji dvojnásob. Pak se nám to určitě vrátí. Takže na jednu stranu jsem za to rád, i když místy nejvíc trpím.
Zmínil si Jihlavu, kde si byl posledních pět sezón, z toho poslední extraligovou, ale letos po dlouhé době nastoupíš proti. Jak se na to těšíš? Jaká to pro tebe bude atmosféra?
Hodně kluků tam znám, jsou tam super lidi. Prožil jsem tam jednu z nejlepších částí kariéry, takže já se moc těším na lidi i na to, že si proti klukům zahraju. I když bych byl radši kdyby zůstali v extralize. Bohužel se nám to nepovedlo. Na ty zápasy se ale moc těším.
Jak jsi po návratu do Havířova zapadl do tohoto mladého týmu? A jak jej před sezónou vidíš?
Myslím, že jsem zapadl dobře. Musím na ty kluky dávat pozor. Měl bych být pro ně s mými zkušenostmi asi příkladem, tým uklidňovat a ukazovat jim, co je potřeba. Mám toho hodně za sebou a věřím, že jim mám co předat.
Ještě je brzy cokoliv hodnotit a předvídat, ale na základě toho, jak tým vnímáš teď, kde myslíš, že by se mohl v lize reálně pohybovat?
Když nám vydrží pracovitost a zodpovědnost ve hře i tréninku, budeme všichni plnit taktiku, kterou na sezónu máme nebo budeme mít, tak věřím tomu, že můžeme být vysoko a play-off by nás nemělo minout.
Filipe, děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů a dalších gólů v přípravě i lize.
