AZ Havířov

Kompletní rozpis zápasů AZetu v Chance lize 2021/22 ZDE.

Chci maximálně pomoct týmu, hlásí nový muž v brankovišti Tomáš Fučík

12.05.2021 | Daniel Wróbel

H A V Í Ř O V - Do AZetu přichází nový muž do brankoviště. Je jím 27letý Tomáš Fučík. Do Havířova přichází z Jihlavy, ale kromě Chance ligy má zkušenosti i z mnoha zahraničních soutěží. Zahrál si polskou a slovenskou nejvyšší soutěž, mezinárodní EBEL ligu nebo i britskou NIHL. Zatímco v Jihlavě plnil 189 cm vysoký gólman roli brankářské dvojky, v Havířově by měl být jedničkou. A my vám nyní přinášíme s novým gólmanem v černo-modro-bílém dresu rozhovor.

Ahoj Tomáši, vítám tě v AZetu. Jaké jsou tvé první dojmy po příchodu?

Děkuji za přivítání. Těžko mít ještě nějaké první dojmy, dneska byl první trénink, takže na tuhle otázku bych lépe odpověděl třeba za pár dní (pozn. rozhovor vznikl po prvním tréninku A-týmu 3. 5.). Ale pokud mám hodnotit z toho prozatím krátkého pobytu, tak první dojmy jsou dobré. Dnes na tréninku mě překvapilo mladé obsazení kluků, kdy já v sedmadvaceti jsem byl jeden z nejstarších.

Kde si začínal s hokejem a kam vedly tvé další kroky v kariéře?

S hokejem jsem začínal v Třebíči, tam jsem se i narodil. V mladším dorostu jsem se chtěl udržet v nejvyšších soutěžích a nejbližší stanice byla Jihlava nebo Havlíčkův Brod. V té době jsem zvolil Brod a poté jsem se přesunul do Jihlavy, kde jsem hrál juniorskou extraligu a strávil jsem zde dva roky. Následně jsem dostal možnost chytat v MHL za Karlovy Vary, což byla super zkušenost. Moc rád na to vzpomínám. Cestování po Rusku, zážitky a poznávání nových kultur. Škoda, že to tam hodně rychle skončilo i přes to, že se nám celkem i dařilo. Poté jsem dostal fajn lano z Liberce, kde jsem poprvé nakoukl do seniorského hokeje za Benátky. V posledních měsících, kdy hrál Liberec play-out a byl zachráněný, jsem dostal šanci se připojit k A-týmu a měl jsem možnost odchytat jeden zápas v extralize.

V Liberci jsi ale nezůstal.

V Liberci došlo na neshody klubů v tabulkovém odstupném a já jsem musel hledat nové alternativy. Nakonec se vyskytla příležitost ve Znojmě, kde jsem se tehdy potkal s nynějším trenérem Havířova panem Režnarem. Po jedné sezóně ve Znojmě jsem se přesunul na dva roky do Polska, konkrétně do týmu Jastrzebie, kde na to taky velice rád vzpomínám. Myslím, že mi to tam hodně pomohlo, protože jsem začal v seniorském hokeji chytat tak, jak jsem chtěl a podával výkony, které od sebe očekávám. Po krátkém angažmá v Anglii jsem dostal možnost angažmá na Slovensku v Žilině. Do Polska jsem se následně vrátil, do týmu Gdaňska, kde se naskytla skvělá nabídka. Tam se mi povedla sezóna a loni jsem dostal možnost hrát v Jihlavě.

Jak se zrodil tvůj letošní přestup do Havířova?

Nějaká jednání s Havířovem proběhla už před sezónou… Já jsem už měl v Gdaňsku podepsáno na další rok, ale polský klub se rozhodl nenastoupit do sezóny a já se tak musel znovu stěhovat. Paralelně s tímto děním mě přistála nabídka vrátit se domů na Vysočinu do Jihlavy, a tak jsem dlouho neváhal. Pár dní potom jsme si volali i s trenérem Režnarem. I v průběhu sezóny jsme se potkali. Všechno to nakonec vyplynulo tak nějak přirozeně, protože jsem v Jihlavě nebyl zdaleka tak vytížený, jak bych čekal.

Nastínili ti trenéři, co očekávají od letní přípravy a co se v následujících týdnech bude odehrávat?

Ano, určitý lehký nastínění tam bylo. Dneska jsme absolvovali takový vstupní trénink na seznámení. Já jsem ale skončil sezónu v Jihlavě v pátek, tudíž to byl pro mě tréninkový den jako každý jiný. V následujících dnech nás poté čekají nějaké testy, silová část a určitě i běžecká část testů. Tohle je zatím program, který je mi znám a dále bude záležet na komunikaci mě s trenéry. Nejspíš bych měl dostat pár dní nějaké volno, abych chvilku vypnul od hokeje, ale už se těším až se ke klukům znovu připojím.

Jak už jsi řekl, v Jihlavě jste teprve nedávno ukončili sezónu. Ve finálové sérii jste bojovali s Kladnem a nakonec podlehli 3:4. Jak to zpětně hodnotíš?

Hodnotí se mi to těžko, s kluky jsem se od té doby viděl jen jednou, protože jsem se musel hned další den stěhovat sem do Havířova. Viděl jsem teda jen ty bezprostřední reakce a ty byly pro mě až poněkud překvapivé. Viděl jsem, jak těžce to nesli hlavně ti mladí hráči, kteří možná poprvé ucítili nějakou šanci se protlačit do extraligy. V kabině byly slzy a šlo vidět, že tam všem na tom záleželo, a to se mě hodně dotklo. Kluci tomu dávali maximum a hodně je to pak mrzelo. Ale na druhou stranu tam poté byli i zkušenější hráči, jako je Tomáš Čachotský a Pepa Skořepa, na kterých šlo vidět, že se ve sportu pohybují už delší dobu a ví, že vyhrát může jen jeden.

Když se podíváme dopředu…. Co očekáváš od sezóny s AZetem, a jaké jsou tvé cíle?

Z pozice brankáře je vždy těžké očekávat něco od následující sezóny. Já očekávám hlavně věci od sebe a chci pomoct maximálně týmu. A co ta sezóna přinese, to se uvidí. Nechci tady teď věštit z koule a říkat, jak bude sezóna probíhat. To mají určitě v hlavách trenéři a manažeři klubu.

Jen doplňující otázka, přicházíš do AZetu jako jednička do brankoviště? Bylo ti to takhle nastíněno?

To je vždy velice ošidné téma. Samozřejmě zkušenostmi bychom se o tom mohli bavit, že budu zkušenější než můj parťák. Ale na druhou stranu si myslím, že tohle v hokeji vůbec nehraje roli. A pokud jde do tuhého, tak se vždycky rozhoduje na základě momentálních výkonů. Já tedy jen doufám, že o tom trenéry přesvědčím, že v bráně bych měl stát já. A že týmu pomůžu tak, jak to sám od sebe očekávám.

Kdyby ses měl fanouškům představit. Kdo přichází do Havířova? Jaký je tvůj gólmanský styl případně vlastnosti?

Tak to bych raději zůstal u toho brankářského stylu. Do mojí persony nevím, jestli bych se chtěl pouštět (směje se). Vzhledem k mé výšce se v bráně snažím využít každý centimetr. Ale jak bych se dále charakterizoval, to bych nechal spíše na odbornících, protože já se za brankářského odborníka nepovažuju. A těžko říct, kdo takovým odborníkem vlastně je, protože naše profese je tak specifická a existuje spousta různorodých gólmanů, kteří dosáhli velkých věcí.

V AZetu tě čeká spolupráce nejen s hlavním trenérem, ale i s trenérem brankářů, Dušanem Šafránkem. Měl jsi už tu čest se s ním potkat nebo sleduješ nějak jeho práci? Těšíš se na tuhle spolupráci?

Je škoda, že o Dušanovi se možná ještě tolik nemluví. Je to sice mladý, ale perspektivní trenér a z mého pohledu to byl jeden z nejdůležitějších faktorů, proč jsem se rozhodl pro Havířov. O Dušanovi jsem měl skvělé reference od svých spoluhráčů a gólmanů v branži, a navíc o něm svědčí i jeho výsledky.

Prozradíš nám, jestli máš nějaký hokejový nebo osobnostní vzor?

Tak především rodiče. Bez rodičů by to, hlavně v začátcích, nešlo. O tom se ani nemusíme bavit. U mě to bylo na nich postavený. A jinak? Nemám rád vzory, ale rád se potkám s hráči, kterým se daří a něco dokázali, a z toho si pak vezmu to nejlepší. Momentálně mě napadá jedno jméno, a to je úspěch Šimona Hrubce v KHL. Šimona si pamatuju z Třebíče, když jsem ještě chodil na střední. Tam byl vycházející hvězdou a teď když vidím co vše má za sebou, tak je moc příjemný na to koukat. Dále i Pavel Francouz. Oba mi přijdou jako přemýšliví gólmani, ale i v pohodě kluci, kteří si tu svou cestu hodně vybojovali.

Do Havířova ses už stihl nastěhovat?

Ano, v průběhu víkendu jsme to všechno stihli. Bylo to všechno rychlé, jelikož nám končila ke konci měsíce nájemní smlouva v Jihlavě. Ale teď už se s partnerkou a pejskem pomalu zabydlujeme v Havířově.

Děkuji za rozhovor a přeji ti, ať se ti v Havířově líbí a daří. 

Autor fotografií: 2x Vít Káňa, www.hc-havirov.cz, 2x AZ Havířov

Instagram Youtube