AZ Havířov

Vstupenky na utkání AZetu kupujte zde.

AZ slaví 90 let – Léta 1999–2010 – Extraliga a ve znamení Pantera

16.07.2019 | Tomáš Vlček

H A V Í Ř O V - Po delší odmlce se na vracíme k připomenutí 90. výročí založení AZetu. A to dalším pohledem do slavné a zajímavé historie klubu. Tentokrát se podíváme na období let 1999–2010, které bylo velmi turbulentní. Na jednu stranu sem totiž patří, díky čtyřem extraligovým sezonám, jeden z vrcholů existence klubu, ale na druhou stranu také jeho krach na konci tohoto období. I tentokrát dáme, v následujícím ohlédnutí se do minulosti, prostor pamětníkovi této éry. Konkrétně útočníku Pavlu Zdráhalovi.

Historii AZetu jsme se věnovali i v těchto článcích:

AZ slaví 90 let – Jaké byly počátky a nejstarší historie klubu?

AZ slaví 90 let – Jak to bylo po příchodu do Havířova

AZ slaví 90 let – Jaká byla jeho historie v letech 1980-1992?

AZ slaví 90 let – vzestupy a pády v devadesátých letech 20. století

Když se na konci sezony 1998/99 umístil HC Havířov na 11. příčce prvoligové tabulky nikdo nad tímto výsledkem nejásal. Naopak spíše bylo cítit zklamání, neboť tým si pohoršil o pět příček a bylo to nejhorší umístění ze sedmi prvoligových sezon od postupu v roce 1992. Navíc měl klub finanční potíže.

1999 - Extraliga přichází

Pro novou sezonu se však v hokejovém zákulisí pro fanoušky zrodila velká změna – odkoupení extraligové licence městem od Opavy a přesun tohoto týmu do Havířova. Tento krok byl a je vnímán poměrně rozporuplně. Na jednu stranu sice znamenal pro havířovské fanoušky nabídku nejkvalitnějšího tuzemského hokeje, ale na stranu druhou znamenal prakticky rozmetání stávajícího kádru, a tedy i určité odcizení. Navíc se kádr v následujících letech skoro neustále a dost výrazně měnil. Nejinak tomu bylo i na trenérském postu.

Nicméně fanoušci přijali nový extraligový HC Femax Havířov s velkým zájmem. Tým kouče Richarda Fardy sice zahájil extraligový ročník 1999/2000 šesti porážkami a bojoval neustále ve spodních patrech tabulky, ale návštěvy byly velmi solidní a na atraktivní soupeře typu Vítkovic, Třince či Vsetína se hala zcela zaplnila.

Tým HC Femax Havířov v sezoně 1999-2000

Velkou posilou v průběhu sezony se ukázal návrat odchovance Jana Peterka z Finska, který v Havířově nakonec odehrál 2 sezony. Mužstvo tvořené řadou ostřílených borců včetně ještě nedávných reprezentantů (mj. Pavel Cagaš, Aleš Tomášek, Petr Tejkl, Miroslav Javín, Roman Ryšánek, Roman Horák), doplněné hráči střední generace (mj. Pavel Zdráhal, Petr Sikora, Aleš Zima) i nadějnými mladíky (Filip Štefanka, Radek Phillipp, Marek Melenovský, Michal Mikeska, Libor Pivko), nakonec sice nesplnilo svůj předsezónní cíl – bojovat o play-off, ale 13. příčkou se v extralize udrželo.

Pavel Zdráhal

Pamětníkem na toto období je útočník Pavel Zdráhal, který (pomineme-li krátkou epizodu v polovině 90. let) v letech 1999-2002 a pak 2004 a 2006-2008 odehrál za Panthery 104 extraligových a 125 prvoligových zápasů a připsal si v nich téměř neuvěřitelných 167 bodů.

„Především musím říct, že i když jsem ve své kariéře vystřídal hodně klubů, tak Havířov je pro mě klub, který bude vždy nejvíc, a to se nikdy nezmění. V Havířově to bylo vždy hodně o srdci. Co se týče atmosféry, tak z té mrazilo, ať už jsem hrál za Havířov nebo jsem přijel jako soupeř. A pak jsem taky měl štěstí na spoluhráče. Asi nejlépe se mi hrálo v lajně Peterek, Melenovský, Zdráhal, dále rozhodně vzpomínám i na Romana Horáka a Petra Sikoru. Peterek, Melenovský, ti byli výjimeční hokejově, přístupem, vším, Roman Horák tím, že od něj jsem puk dostal vždycky na hokejku, to bylo až neuvěřitelné. Hodně bodů jsem tak posbíral právě i v lajně s Mikeskou a Horákem. A z beků bych chtěl rozhodně vzpomenout na Denyho Tomáška. A pak tady byl Cagi. Ten když zavřel branku, tak mu nedal gól nikdo, “ vzpomíná své spoluhráče jedna z největších postav v havířovském dresu v éře Panthers Pavel Zdráhal.

Tým HC Femax Havířov v sezoně 2000/2001

Před sezonou 2000/01 došlo v klubu opět k podstatným změnám. Novým majitelem se stal Pavel Hinner, trenéry Ivo Peštuka s Jiřím Režnarem a v kádru se objevily hokejově známé tváře: Radovan Biegl, Tomáš Sršeň, Richard Pavlikovský, Pavel Geffert, Petr Folta, Petr Pavlas či Patrik Rimmel. Patnáct zápasů si za Havířov zahrál i tehdy 16tiletý Jiří Hudler! V plánu bylo hrát klidný střed tabulky, ale pomalejší rozjezd a nevyrovnané výkony vedly nakonec k „obhájení“ 13. příčky.

Tým HC Havířov Panthers v sezoně 2001/2002

V pořadí třetí extraligová sezona 2001/02 byla jednoznačně nejúspěšnější. Mužstvo převzal už tehdy úspěšný trenér František Výborný, do týmu se po roce vrátil skvělý brankář Pavel Cagaš, ale jinak kádr doznal výrazného omlazení. Bodově jej táhli útočníci David Hruška, Lubomír Korhoň, Petr Vala či Václav Eiselt, v obraně vynikali Petr Pavlas, Miroslav Javín a Marek Černošek. Klub začal používat jako oficiální název HC Havířov Panthers, prezentoval se pohledným a atraktivním hokejem, ale nevyrovnané výkony nakonec nestačily více než na 11. místo. To se nakonec ukázalo pro Panthery jako strop.

Pavel Cagaš

Dejme na chvíli slovo opět Pavlu Zdráhalovi. „Během této sezóny jsem přestoupil do Litvínova. Úplně nadšený jsem nebyl, protože v té době trénoval Havířov Franta Výborný, na kterého mám jen ty nejlepší vzpomínky. Ale na druhou stranu mi Litvínov nabídl takové podmínky, které se nedaly odmítnout. Ten poslední rok, kdy Havířov sestupoval, jsem pak hrál v Třinci. Chtěl jsem se potom do Havířova vrátit, ale nevím, co tomu bránilo. Celkově ale na to období rád vzpomínám, byly tam krásné zápasy, například s Vítkovicemi, které jsme vyhráli. Kromě těch už dříve zmiňovaných borců v té době hráli za Havířov například i Tomáš Sršeň, Petr Folta, Petr Pavlas a Michael Vyhlídal. Hokejově tam vyrostl třeba Michal Mikeska, začínal tam Jirka Hudler a další. Z trenérů musím vyzdvihnout Richarda Fardu a Frantu Výborného. Ale rád vzpomínám třeba i na Boba Peštuku.“

Tým HC Havířov Panthers v sezoně 2002/2003

Nicméně po tomto pomyslném mírném vrcholu přišel v sezoně 2002/2003 obrovský pád, který je možno označit jako fiasko. Odešel trenér Výborný i většina kádru a noví hráči z různých koutů republiky často buď nezapadli nebo neměli patřičnou extraligovou výkonnost. Těch pár osobností v týmu snad ani nemohlo nejvyšší soutěž udržet. V takové situaci celkem logicky nepomohla ani dvojí změna na trenérském postu. Na něm začala dvojice Kamil Konečný-Radomír Kužílek, které po pár kolech vystřídal (ještě nedávno reprezentační trenér) Josef Augusta s Františkem Vorlíčkem, aby se nakonec na tento post vrátil mladý Radomír Kužílek s asistentem Janem Křivohlávkem. Ti začali v polovině soutěže připravovat beznadějně poslední tým tabulky (pouhé 4 výhry a zisk 20 bodů!) na baráž. V ní však Havířov podlehl Kladnu 2:4, a tak následoval sestup do 1. ligy.

Tím se období extraligy v Havířově uzavřelo. Ani po letech není hodnocení tohoto úseku historie klubu úplně jednoduché. Měl na to, udržet se v nejvyšší soutěži v konkurenci okolních gigantů Vítkovic a Třince a vytvořit stabilní extraligový klub? Nebo to byla jen krátká a slepá ulička v níž se přeplácením hokejistů za zenitem finančně zcela vyčerpal a zabředl do dluhů? Těžko jednoznačně říct. Jako pozitivní je možno samozřejmě vyzdvihnout vzbuzení zájmu o hokej ve městě a okolí po diváckém úpadku na konci 90. let. Dalším velkým plusem je, že klub nejen umožnil dohrání vrcholové kariéry mnoha vynikajícím hokejistům, ale také dalším pomohl nastartovat jejich, nejen extraligovou, ale také mezinárodní a reprezentační kariéru. Za všechny můžeme jmenovat především Marka Melenovského, Marka Černoška, Jiřího Hudlera, Libora Pivka či Michala Mikesku.

2004 - Panteři v 1. lize

Nicméně život šel dál a po sestupu z nejvyšší soutěže Panteři bojovali dalších sedm let v ve druhé nejvyšší soutěži. A nutno říct, že to vzali za správný konec. Kompletní výměnu na manažerských postech následovali trenéři i část kádru. Úvod první sezony začal tým pod vedením Richarda Fardy, kterého ale po nepovedeném začátku vystřídal Aleš Flašar, a výsledkem byla stabilizace klubu v 1. lize, což se 10. místem podařilo. Byť ambice byly trochu vyšší.

Produktivitou na sebe upozornil 31 body v 19 zápasech (!) z Litvínova zapůjčený Lukáš Říha, za ním následovali Milan Volák (29b.) a obránce Patrik Rimmel (24b./28z.). V kádru se začali po delší době objevovat mladíci z vlastní líhně, případně hráči z regionu, byť tento trend pokračoval výrazněji až v dalších sezonách. A také snaha vylepšit umístění.

Jenže v následující sezoně 2004/05 klub jen zopakoval desátou příčku. Opět se v průběhu měnil trenér (Režnar za Flašara) i část kádru, ale postup do play-off zůstal nenaplněn. Navíc výrazně klesly návštěvy na domácí zápasy (průměr z 1388 na 705 diváků).

Průlomová byla až sezona 2005/06. Trenérská dvojice Jiří Režnar-Petr Folta nejen že splnila, ale vysoce překročila, předsezónní cíl, tedy postup do play-off. V základní části skončil Havířov 5. a protože ve vyřazovacích bojích smetl ve čtvrtfinále Kometu 4:1 postoupil do semifinále. V něm podlehl favoritovi z Ml. Boleslavi a obsadil celkově 3. příčku v soutěži!

Děkovačka s fanoušky

Trenérům se podařilo vhodně poskládat v kádru zkušenosti i mládí, šanci dostávali nadějní junioři a v neposlední řadě měl tým tolik potřebné lídry, kteří se dokázali výrazně individuálně prosadit. Platí to především o dvojici útočníků Petr Lipina 49b. (18+31) a Pavel Zdráhal 40b. (15+25), za nimiž skončil tehdy dvacetiletý Filip Seman 30b. (18+12).

Už tak skvělou sezonu v klubu ještě vyšperkovali osmáci (ročník 1991) ziskem titulu mistra ČR!

Bohužel v další sezoně 2006/07 se Panterům na toto umístění navázat nepodařilo. Po odchodu několika hráčů sice zůstalo jádro týmu pohromadě, ale kouzlo minulé sezony jako bylo pryč. Došlo i k obvyklé výměně trenérů, ale ani nový kouč Alois Chlustina tým výš než na tradiční 10. příčku nedostal.

To následující ročník 2007/08 dopadl v Havířově mnohem lépe. Alespoň v základní části. 1. liga se v této sezoně hrála rozdělena na dvě osmičlenné skupiny východ a západ. A Panteři skončili v té své východní na skvělém 3. místě. Zásluhu na tom měla opět injekce v podobě výměny trenéra tzv. za chodu (návrat Jiřího Režnara) i několik velmi zajímavých posil – např. Jan Daneček, Michal Valent, nebo finský bek Mikko Hutho. Jenže v play-off si tým vylámal zuby na Havlíčkově Brodu a tak z toho nakonec bylo 9. místo v soutěži.

Sezona 2008/09 přinesla výměnu trenéra už před koncem přípravného období (Fryčer za Režnara) i před Vánocemi (Kaňkovský za Fryčera), zajímavá nová jména v kádru (např. Jakub Čech, Janis Andersons, Martin Štěpánek, Lukáš Duba, Peter Zeliska), ale nenaplněné ambice. Tradiční 10. místo po základní části znamenalo tentokrát alespoň postup do předkola play-off, ale po vypadnutí s Jihlavou z toho nakonec bylo konečné až 11. místo. To ale, vzhledem k dalším událostem, nebylo to nejhorší.

Tým HC Havířov Panthers v sezoně 2008/2009

Následující dění totiž jako by připomínalo pomyslné déja vu z let 1999 a 2004. V další sezoně vypluly na povrch dlouhodobě nesplacené finanční závazky klubu k některým hráčům a také finančnímu úřadu a zdravotním pojišťovnám. Vše vyvrcholilo vyhlášením konkurzu na klub, který neměl finance ani na dohrání sezony. V lednu 2010 se Panteři odhlásili se zbytku soutěže a svaz klub prohlásil prvním sestupujícím do 2. ligy. To, že za zhruba polovinu sezony, stihl A tým mít postupně čtyři (!) trenérské dvojice a díky dosaženým výsledkům se potácel na posledním místě tabulky už jen dokumentuje celkový zmar.

Tým HC Havířov Panthers v sezoně 2009/2010

Krach klubu tak sice přinesl smutek a naštvání i toho zbytku nejvěrnějších fanoušků, ale naštěstí se během jara 2010 podařilo zajistit pokračování činnosti hokejového oddílu v Havířově. Tentokrát už ale pod obnovenou značkou AZ. Ale to už je jiná historie, a ta bude předmětem dalšího článku o historii AZetu.

Mládež

Ale abychom nekončili tak pochmurně a zároveň nebyli nespravedliví. Z hlediska týmu mužů, na nějž se samozřejmě především soustřeďovala pozornost, se pohled na předchozích 11 let havířovského hokeje může jevit jako kolotoč neustálých personálních změn a povětšinou nenaplnění výkonnostních cílů. Realita v celém klubu však byla samozřejmě o dost jiná, čehož důkazem jsou úspěchy žákovských a mládežnických týmů.

Junioři v zápase proti Kometě Brno

O zisku titulu mistra ČR 8. tříd hráči ročníku 1991 v roce 2006 byla zmínka již výše. Kromě toho je potřeba říct, že v této době hrály mládežnické týmy, až na výjimky, v extraligových soutěžích a spolu s širokou žákovskou základnou vychovaly řadu výborných hráčů nejen pro havířovský hokej. Právě v tomto období totiž začínala s hokejem (nebo v klubu vyrůstala) většina současných AZeťáků. Včetně toho nejjiskřivějšího současného českého hokejového drahokamu Davida Pastrňáka.

Dorostenci v zápase proti Pardubicím

David Pastrňák v 7. třídě

Mimochodem i na Davida Pastrňáka má pamětník "panteřích časů" Pavel Zdráhal zajímavou vzpomínku. „Já jsem Pastu vnímal od jeho dětství. Když jsem v Havířově hrával, tak on seděl zmrzlý na střídačce a říkal mi, „strejdo, nemáš tam nějakou hokejku“? Posléze hrál i s mým synem Patrikem v mládežnických nároďácích. Pasta je fantastický kluk, vždycky byl samá legrace. Neměl to nikdy moc jednoduché a ať už jsem věřil v jeho hokejové kvality, tak to, co předvádí teď, to je něco, na co nejsou slova. Jsem strašně šťastný, že se mu takhle daří a hrozně mu to přeju. I pro celý havířovský hokej to je fantastická věc.“

A jak sleduje Pavel Zdráhal současné dění v AZetu? „Už tolik ne, časově to moc nedávám. Ze současných hráčů znám asi akorát Filipa Semana, a Honzu Marunu. Jirka Režnar je pro mě svým způsobem hokejový fanatik. On má vše dokonale nastudované a propracované, systémy, letní přípravy. Pod ním byl hokej založený na disciplíně, nebyl tam nikdo, kdo by si dělal, co chtěl. Já jsem už před loňskou sezónou věděl, že i když Havířov oslabil, tak Jirka ten tým a to puzzle poskládá tak, aby to fungovalo. Já kdybych byl manažer, tak takového trenéra vždycky chci, protože na prvoligové poměry je Jirka špičkový trenér.“

Poznámka 1: Celý rozhovor s Pavlem Zdráhalem přineseme na webu v brzké době

Poznámka 2: Zdroj fotografií ze zápasu Havířova s Porubou: www. hcporuba.cz (autoři Lukáš Bajgar a Vladimír Vronka)

Poznámka 3: Zdroj fotografií ze zápasů mládeže: www.hc-kometa a www.denik.cz

Poznámka 4: V článku jsou použity informace a fotografie z publikace „80 let hokeje v Lazích a Havířově“ jejímž autorem je Juraj Chomič.

Youtube