AZ Havířov

Vstupenky na utkání AZetu kupujte zde.

10 let obnoveného AZetu. 2011/12 - Druhá sezóna králů

24.06.2020 | Petr Miklas

H A V Í Ř O V – Ve druhém článku k desetiletému výročí od znovuzrození AZetu jsme si připomněli úvodní sezónu nového klubu, který se vrátil k tradiční značce AZ Havířov. Dnes dojde na druhou sezónu A-týmu AZetu ve druhé lize, kdy v Havířově pokračovala hokejová euforie a tým šel od vítězství k vítězství. AZ nakonec skupinu východ vyhrál a hrál baráž o první ligu.

Po skvělé sezóně, ve které sami fanoušci pasovali AZ na „Krále ligy“ se všichni těšili na další sezónu. Tentokrát už se čekalo hodně: skvělé výkony AZetu, vysoké návštěvy a podporu fanoušků a také výhry v play-off. Vše se vydařilo náramně. Euforie pokračovala.

Před sezónou došlo k doplnění kádru. Největší posilou byl obránce Patrik Rimmel, pozdější manažer klubu. V šesti zápasech se ukázal i tenkrát šestnáctiletý David Pastrňák. Zatímco před první sezónou novodobého AZetu většina hráčů letní přípravou neprošla, po ní už přišla opravdová a pořádně dlouhá a tvrdá příprava. Poté přišly přípravné zápasy, které Havířov, až na jeden, který prohrál na nájezdy, všechny vyhrál.

Po dlouhé pauze, trvající od 19. února do 10. září, mohli Havířované vidět svůj Azet v soutěžním utkání. Bylo to na domácím ledě proti Novému Jičínu a AZ vyhrál 3:0. I z dalšího utkání hraného ve Frýdku-Místku si Azet přivezl body, ale jen dva, protože vyhrál až v prodloužení. Třetí kolo přineslo první porážku, když Havířovští nestačili na Prostějov. Poté však třináct zápasů v řadě nepoznal Azet porážku a opanoval první příčku druhé ligy skupiny východ! Dlouhá vítězná šňůra skončila v polovině listopadu, po ní přišly nevyvážené výkony a výhry střídaly porážky. Navíc se do formy dostával tým Karviné, kam se před sezónou stěhovala Orlová, a tak netrvalo dlouho a rival ze sousedního města vystřídal Havířov na první příčce.

Azet však Karvinou nakonec přeskočil a o bod vyhrál základní část. Celkem si Havířov připsal 29 výher, z toho 2 v prodloužení a 1 po samostatných nájezdech. Jedenáctkrát se Azet musel sklonit před svým soupeřem, jedna z těchto proher přišla až po samostatných nájezdech. Opět byla ostře sledována derby s Karvinou, i když po přestěhování do Karviné neměla takový náboj, což bylo způsobeno neexistencí fanouškovského tábora tohoto celku.

Když už jsme zmínili fanoušky – ti Havířovští opět potvrdili, že patří ke špičce ve druhé lize, ne-li v celé ČR. Svůj tým mocně podporovali za jakéhokoliv stavu a následovali jej (mnohdy v hojném počtu) na všechna utkání na hřištích soupeřů. Havířovskou K&K Pneu Arénu se sice nepovedlo za celou sezónu vyprodat ani jednou, ale i tak byly návštěvy vysoko nad druholigovým a dokonce i prvoligovým průměrem.

Po vítězství v základní části nás čekalo play-off, které se hrálo nově na tři vítězná utkání. Prvním soupeřem Azetu byl Frýdek-Místek a ve vzduchu byla otázka: „Dokáže Havířov splnit roli favorita a postoupit do druhého kola?“ Na tu hráči s velkým AZ na prsou odpověděli rázně – soupeře vyřadili ve třech zápasech a dovolili mu vstřelit jedinou branku, zatímco sami mu nasázeli branek dvacetpět! V semifinále Havířov narazil na Jestřáby z Prostějova, kteří byli mnohem tvrdším oříškem. Série dospěla až do pátého rozhodujícího utkání, poté, co oba celky dvakrát vyhrály na svém ledě. Ukázalo se, jak důležitá je výhoda domácího prostředí, kterou si Azet zajistil vítězstvím v základní části. V rozhodujícím zápase na vlastním ledě se Havířov dostal do dvoubrankového vedení, které Jestřábi ve třetí třetině dokázali smazat. V infarktovém závěru měl Azet výhodu přesilové hry, kterou zásluhou Davida Klimši využil pouhých devět vteřin před koncem třetí třetiny! Tím odstartoval gejzír radosti, jaký jsme v Havířově dlouho nezažili.

Havířov tak čekalo finále, navíc s největším rivalem – Karvinou. A právě Karviná byla favoritem finále, o to překvapivější byl výsledek prvního zápasu, který Azet vyhrál 8:1. Druhé utkání se hrálo na ledě Karviné a domácí jej vyhráli 3:2, když už vedli 3:0. Série se tedy stěhovala zpět do Havířova za stavu 1:1 na zápasy. Důležitý zápas Havířov zvládl a s přehledem vyhrál 4:1. Ke čtvrtému zápasu hráči i fanoušci Havířova jeli opět do Karviné, kde podle všech prognóz měli prohrát. Ale přestože tomu vše na začátku třetí třetiny napovídalo, nakonec Azet utkání otočil a vyhrál 6:4, čímž sérii ukončil a vyhrál 3:1 na zápasy. Následovaly velkolepé oslavy, které pokračovaly i po přesunu do Havířova - aby ne když AZ vyhrál soutěž po dvaceti letech!

Po oslavách ještě přišlo setkání hráčů s fanoušky a poté již čekal náš klub první barážový soupeř, kterým byl celek Klášterce nad Ohří, vítěz druhé ligy skupiny západ. Dalšími soupeři Azetu v boji o první ligu byly tyto kluby: Hodonín (vítěz druhé ligy skupiny střed), Beroun a Most (předposlední a poslední z první ligy). Havířov bohužel do baráže nevstoupil nejlépe - vedl již 3:1, ale musel zachraňovat bod navíc za výhru 4:3 v prodloužení. Druhé utkání baráže odehráli hokejisté Azetu na ledě Hodonína, kde podlehli 2:3 po samostatných nájezdech (později byl tento zápas kontumován 5:0 ve prospěch Havířova pro neoprávněný start Davida Skočovského). Následovala domácí prohra s Berounem 2:4, další zápas sehrál Havířov v Mostě, kde prohrál stejným výsledkem jako s Berounem - 4:2. AZ pak vyhrál v Klášterci nad Ohří 5:2. Následovala výhra 5:0 s Hodonínem, tentokrát už na ledě, když svého soupeře k ničemu nepustil. Přišel důležitý duel v Berouně, přičemž domácí potřebovali vyhrát k jistotě záchrany a Azet k lepšímu postavení v tabulce. Berounští však ukázali, že jsou zkušeným prvoligovým mužstvem a zápas vyhráli 5:3, i když je Havířov potrápil. Přišlo poslední utkání sezóny, které Azet sehrál na domácím ledě s Mostem. Pokud chtěli havířovští pomýšlet na postup, museli bezpodmínečně vyhrát. Nakonec se to podařilo, Most odjížděl poražen 5:3 a domácí hráči i fanoušci společně oslavili vítězství a úspěšnou sezónu. Ale nakonec to na postup do první ligy nestačilo, protože Most doma porazil Klášterec nad Ohří 8:1 a udržel se v první lize i pro příští sezónu.Havířovští však nemuseli smutnit, předvedli skvělé výkony i výsledky a k postupu jim chybělo málo.

Tým AZetu v sezóně 2011/12

Brankáři: Adam Vrba, Lukáš Daneček, Petr Matoušek

Obránci: Petr Prokop, Lukáš Zientek, Karel Vydra, Jiří Krisl, Robert Machálek, Martin Balčík, Michal Jonáš, Zdeněk Deutsch, Marek Zientek, Patrik Rimmel

Útočníci: Robert Říčka, Jan Maruna, Vít Stránský, Robert Najdek, Michal Sztefek, Martin Potočný, David Klimša, Robin Pavlas, Jan Daneček, Luděk Lhotský, Mario Brezani, Antonín Pechanec, Tomáš Mráz, Marek Kopún, Daniel Kraft, Marek Matějíček, David Pastrňák, Jan Putniorz

Trenéři: Jan Daneček, Stanislav Sztefek

Skvělou sezónu prožil Antonín Pechanec, který nám tenkrát řekl: „Byla to nejlepší sezóna, jakou jsem prožil. Takovou už nemusím prožít, bylo to prostě něco nádherného. Já jsem začínal v „A“ mužstvu, později jsem začal vypomáhat juniorce v důležitých zápasech. Hrál jsem s juniorkou i baráž o extraligu, ale bohužel se nám nepodařilo postoupit. To mě hodně mrzí, protože ten tým na to měl. Ale postupem času jsem víc prostoru dostával v áčku, což bylo způsobeno i tím, že se zranil Robert Najdek a trenér mě dával do prvního útoku. Hlavně v play-off jsem se dostával hodně na led, začal si víc věřit a dařilo se mi. V baráži jsem vyhrál kanadské bodování týmu, přestože jsem hrál pořád stejně. Hodně mi pomohli Luděk Lhotský a Honza Daneček, se kterými se mi hrálo výborně. K postupu do první ligy nám nakonec chyběl hned ten první bod, který jsme ztratili s Kláštercem, nad kterým jsme vedli ještě tři minuty před koncem 3:1 a nakonec jsme to neudrželi. Druhý klíčový bod jsme ztratili v Mostě, kde jsme byli lepším týmem, ale prohráli 3:1. Celkově sezónu hodnotím jako úspěšnou, ta baráž byla třešnička na dortu, jak už řekl Jura Krisl. Ale i tak je to škoda, nebylo by špatné hrát tady ligu. Já jsem dostal nějaké nabídky z vyšší soutěže, ale upřednostňuji Havířov.”

Následující sezony si připomeneme na našem webu v dalších článcích.

Youtube