AZ Havířov
H A V Í Ř O V – Dnes nás čeká už čtvrtá vzpomínka k desetiletému výročí znovuzrození AZetu. Po dvou úspěšných sezónách ve 2. lize stále v Havířově vládla hokejová euforie. AZ navázal na předchozí dvě sezóny, po základní části skončil druhý, následně vyhrál play-off a nakonec veleúspěšně prošel baráží, čímž získal účast v 1. lize.
Před sezónou 2012/13 vedení klubu oznámilo nový cíl – postup do 1. ligy. Před sezónou dosavadní trenér Jan Daneček oznámil, že se chce více věnovat mládeži a tak se A-týmu ujal Tomáš Potěšil. Došlo k posílení kádru o obránce Wernera Hartmanna a Alexandra Hegegyho. Domů se vrátil Radim Haas a na začátku sezóny přišel další útočník Jan Kolařík, který ve čtyřiceti utkáních základní části nastřílel třicet branek. Novou útočnou posilou se stal i Petr Kanko.
Celý tým v průběhu sezóny decimovala rozsáhlá marodka, celou porci dvaačtyřiceti zápasů pouze tři hráči – Antonín Pechanec, Vít Stránský a Jiří Krisl, bez zranění byl i Jan Kolařík. Ale na předváděnou hru a výsledky to vliv moc nemělo. Tým se semkl a vyhrál 28 ze 42 zápasů základní části, přičemž čtyřikrát to bylo v prodloužení nebo po nájezdech. Ze 14 proher bylo pět v prodloužení nebo po samostatných nájezdech. AZ nakonec obsadil druhou příčku tabulky za prvním Přerovem, přičemž nastřílel nejvíce branek – 166 a nejméně inkasoval – rovných 100.
Tato sezóna přinesla další novinku – vložená dvojkola, kdy se utkaly dvakrát týmy sousedící spolu v tabulce, jedno vložené dvojkolo bylo takzvané Vánoční, kdy byl soupeř předem určen, v případě Azetu to byl celek Baníku Karviná. Havířovu se v těchto vložených zápasech celkem dařilo – v prvním dvojkole se utkal s Prostějovem, který sesadil z první příčky a sám se tam posunul. Druhé dvojkolo přisoudilo Azetu Zubry z Přerova, se kterými díky rozlosování sehráli ne dvě, ale hned tři utkání v řadě. Bylo to takové miniplay-off, ve kterém dvakrát vyhrál Azet, v jednom případě byli úspěšnější Zubři.
Zmiňované Vánoční dvojkolo s Karvinou se odehrálo 27. a 29. 12., obzvlášť druhý zápas stojí za připomenutí. A to hned ze dvou důvodů – jednak jsme v tomto zápase měli možnost vidět krásnou hokejovou bitvu, kdy nejprve Karviná vedla na ledě K&K Pneu Arény 0:2, poté AZ otočil na 3:2. Následovala série, kdy Karviná vyrovnala, Havířov se dostal do vedení – a to se opakovalo tak dlouho, až po šedesáti minutách zápas skončil 5:5. Rozhodnutí přinesly až samostatné nájezdy, ve kterých byli úspěšnější havířovští. Druhým důvodem, proč byl tento zápas výjimečný, bylo ukončení hráčské kariéry Martina Potočného, který se z osobních důvodů rozhodl odejít i z vedení našeho klubu. Rozlučka se mu povedla, ve svém posledním zápase dal gól a kariéru zakončil výhrou. Fanoušci mu přichystali emotivní poděkování. Oficiální ukončení Martinovy kariéry proběhlo před prvním utkání play-off s Opavou.
Ve čtvrtfinále play-off AZ narazil na Opavu, kterou porazil 3:1 na zápasy (6:4,0:3,3:1,4:1), následovalo semifinále s Porubou, které Havířov vyhrál stejným poměrem, tedy 3:1 na zápasy (2:1,2:3,1:0,3:1). Ve finále druhé ligy skupiny východ se AZ utkal s Baníkem Karviná, tentokrát se hrál pátý, rozhodující, zápas. Ten Havířov zvládl a po výhře 8:2 ovládl sérii v poměru 3:2 (8:3,3:6,5:1,3:5,8:2). Kanadskému bodování týmu v play-off kraloval Jan Kolařík se 13 body (6+7), za ním byli s 12 body Robert Říčka (6+6) a Petr Kanko (4+8). Po vítězství v lize následovaly patřičné oslavy a příprava na baráž o 1. ligu.
V té byl AZ neskutečný! Nastoupil do pěti zápasů a ani jednou nepoznal hořkost porážky. A nejen to, navíc neztratil ani bod a jednoznačně opanoval tabulku, přičemž obdržel pouze 4 branky! Vše nemohlo dopadnout jinak než vytouženým postupem mezi prvoligovou smetánku. Jak k tomu došlo?
K prvnímu utkání odjížděl Havířov na led vítěze skupiny střed Techniky Brno. Tento soupeř vyřadil zcela překvapivě silný Hodonín a zajistil si tím účast v bojích o 1. ligu. Havířov inkasoval jako první, ale nic víc svému soupeři nedovolil. Havířov předváděl dobrý kolektivní a soudržný výkon s dobrou taktikou a zápas nakonec otočil, i díky Petru Kankovi, který předvedl dvě přesné rány.
Technika Brno – AZ Havířov 1:3 (1:1, 0:1, 0:1)
Na první domácí zápas museli fanoušci AZetu počkat až na 8. dubna, kdy do Havířova zamířili Kohouti z Tábora. Zprávy z Tábora hovořily jasně, tým prošel znovuzrozením a prochází si podobným osudem jako AZet. Soupeř měl doma velké návštěvy, které jsou na 2. ligu výborné, obdobně jako náš celek.
Utkání už ale vůbec shodné nebylo, na ledě byl jen jeden celek, ten domácí. Tábor dorazil do K&K PNEU Arény později, jelikož se zasekl na dálnici, což se nakonec projevilo v začátku utkání, kdy byli Táborští zcela zatavení. V tomto utkání předvedl svou povedenou jízdu Robert Říčka, který dosáhl až na hattrick.
AZ Havířov – Tábor 8:0 (4:0, 2:0, 2:0)
Po úvodních dvou kolech se Havířov nesl na vlně euforie, ale bylo jasné, že srovnání s prvoligovými celky teprve přijde. První, který měl prověřit sílu Havířova, byl Písek. Havířov neponechal nic náhodě a vyjel do Písku včas, dal si na cestě dobrý oběd a před zápasem se v klidu rozcvičil. Nic zvláštního, ale už z tohoto bylo cítit, jak bude tento zápas důležitý.
Zápas začal daleko lépe domácí Písek, který si připravil řadu šancí a Havířov nepustil téměř k ničemu. Po první třetině se tak nemohl nikdo divit, že vedli domácí 1:0. Havířov i ve druhé třetině dále odolával velkým šancím soupeře, dařilo se to především díky výborně chytajícímu brankáři Lukáši Danečkovi, který likvidoval jednu velkou šanci za druhou a nad některými až rozum stál. Začátek třetí periody se povedl na jedničku, Jan Daneček využil přesilovku a vše se začalo otáčet.
Havířov i dále musel bránit, ale šancí měl čím dál více. Když dal v 52. minutě druhou branku Bursík, nevypadalo to s domácími akciemi moc dobře. Vše nakonec zapečetil Antonín Pechanec a hráči mohli i s početnou skupinou svých fanoušků slavit klíčové body!
HC Písek – AZ Havířov 1:3 (1:0, 0:0, 0:3)
S velmi dobrou bilancí vstupoval Havířov i do utkání s jedním ze spolufavoritů baráže, s celkem Berouna. Už po utkání s Pískem se nechali hráči slyšet, že budou potřebovat opravdu velkou podporu z hlediště, aby zápas zvládli. To se potvrdilo a na havířovský stadion si našlo cestu 3 991 diváků.
S velkou choreografií na celé tribuně začal Havířov cestu za postupem. Beroun se sice dostal do vedení, ale z průběhu utkání muselo být jasně vidět, že Havířov vytváří daleko více šancí a je lepším týmem. Zaslouženě, i když se štěstím, srovnal Robert Říčka. Puk se odrazil od brusle bránícího hráče přímo za brankovou čáru. Když přidali branku i Kanko s Danečkem, teklo Berounu do bot. Vše zapečetil Kolařík gólem do prázdné klece.
AZ Havířov – Berounští Medvědi 4:1 (1:1, 1:0, 2:0)
Jak se nakonec ukázalo, domácí zápas s Technikou Brno byl posledním v letošním ročníku baráže. Havířov si zde s velkým přehledem poradil s Brnem, které nepůsobilo, že by mohlo dělat AZ nějaké problémy. Havířov obdržel za celou baráž pouze 4 branky, jednu z nich si připsali Brněnští, když snížili na konečných 4:1 pro Havířov.
V hledišti se zpívaly chorály „Havířov je prvoligový“, ale v Táboru se stále hrálo souběžně hrané utkání mezi Táborem a Berounem. Pouze tři body Berouna by mohly Havířovu přinést jistotu postupu. Beroun celkem hladce vedl, ale Tábor snížil na 2:3 a měl ještě několik šancí, ale nakonec mohl Havířov postup slavit s absolutní jistotou!
AZ Havířov – Technika Brno 4:1 (2:0, 2:1, 0:0)
AZ měl sehrát ještě tři zápasy, ale protože byla baráž rozhodnuta, už k tomu nedošlo. V Havířově tak mohly vypuknout pořádné oslavy. Od sezóny sezóny 2013/14 je AZ Havířov prvoligový, ale o tom příště. Kanadské bodování týmu v baráži ovládl Robert Říčka s 8 body (5+3), druhý byl Jan Daneček o bod za ním (3+4), třetí pak Petr Kanko s 5 body (4+1).
Tým AZetu v sezóně 2012/13
Brankáři: Lukáš Daneček, Petr Matoušek, Ondřej Tomšů
Obránci: Petr Prokop, Lukáš Zientek, Karel Vydra, Jiří Krisl, Martin Balčík, Michal Jonáš, Marek Zientek, Patrik Rimmel, Alexandr Hegegy, Werner Hartmann, Daniel Graca, Tomáš Jaroch
Útočníci: Robert Říčka, Jan Maruna, Vít Stránský, Robert Najdek, Michal Sztefek, Martin Potočný, David Klimša, Robin Pavlas, Jan Daneček, Antonín Pechanec, Tomáš Mráz, Marek Kopún, Radim Haas, Martin Kasperlík, Jan Diviš, Jan Putniorz, Tomáš Matějek, Petr Kanko, Tomáš Bursík, Jan Kolařík, Jakub Kotala
Trenéři: Tomáš Potěšil, Stanislav Sztefek
Na závěr si připomeneme části rozhovoru s prezidentem klubu Jaroslavem Mrowiecem po postupu:
„My jsme si v posledních třech letech dávali postupné cíle. V první sezoně rozjet klub a vůbec hrát v Havířově hokej. Ve druhé jsme chtěli postoupit co nejdále v play-off a případně i jej i vyhrát. No, a když se vám to podaří, tak musíte chtít to posunout dál. A proto jsme chtěli zopakovat vítězství v play-off a navíc i uspět v baráži. To vše se nám podařilo. Ale zatímco v prvních dvou letech jsme pracovali se stabilizovaným hráčským i trenérským kádrem, před a v průběhu letošní sezony to bylo hodně jinak.“
„Nejprve nám oznámil odchod z trenérské funkce Honza Daneček, takže jsme museli angažovat nového trenéra. Přineslo to řadu rozporů a musím říct, že jsme nebyli ve vedení klubu úplně jednotní při volbě. To stejné panovalo i v případě posil do kádru. Nakonec jsme vybrali Tomáše Potěšila a ty hráče, kteří tady nakonec odehráli výbornou sezonu a tak si myslím, že ta volba byla jednoznačně správná. Obzvlášť silně se to projevilo v situaci, kterou jsme taky z minulých sezon neznali. A to byla ta obrovská marodka, a to jako početností tak závažností zranění, která nás opakovaně postihla. Nevím, jak bychom to bez těchto hráčů zvládali.“
„Další velký úkol před nás vyvstal, když oznámil svůj konec kariéry a i odchod z funkce manažera Martin Potočný. Já říkám, že neexistuje člověk, který by byl nenahraditelný, ale na druhou stranu, když vám něco funguje a někdo z toho pak vypadne, tak ten přechod na změněnou situaci není jednoduchý. My jsme se rozhodli, že nebudeme angažovat nikoho na jeho místo a že si tu práci rozdělíme se zbývajícími členy výkonného výboru, což je Aleš Bambula a Michal Jonáš. A myslím, že jsme to nedělali špatně.“
„Nejtěžší byla jednoznačně ta situace kolem zranění hráčů. Přineslo to i výkyvy výkonnosti a nespokojenost části fanoušků. Hodně se to svalovalo na trenéra, ale my jsme se rozhodli, že ho podpoříme. A když se na to díváme dnes, tak se ukazuje, že to bylo dobře. Tým se s tím vším srovnal, stabilizoval a nakonec dosáhl skvělého úspěchu.“
„Nejhůř nám asi všem bylo v sérii s Opavou. To byl opravdu těžký soupeř. Ale když jsme přes ni postoupili, tak to kluky nakoplo a já už jsem věřil, že to dobře dopadne. Poruba taky sice vzdorovala, stejně jako Karviná zejména doma, ale já jsem byl přesvědčený, že přes ně postoupíme a 2. ligu vyhrajeme. No a baráž? Ta se rozjela přímo fantasticky! Abychom po pěti zápasech měli plný počet bodů a 4 obdržené branky určitě nikdo nemohl čekat. Jasně, měli jsme i štěstí v zápase v Písku, ale na to se už historie neptá. Nádherným zážitkem, a myslím, že nejenom pro mě, byl zápas s Berounem. Osobně jej hodnotím jako nejlepší zápas, co jsem tady za poslední 3 roky viděl.“
Následující sezony si připomeneme na našem webu v dalších článcích.
