AZ Havířov

Odkaz na on-line ticketing pro nákup permanentky ZDE.

​Týmový úspěch bude záležet na každém z nás, říká Antonín Nowak

18.07.2021 | Eva Suchánková

H A V Í Ř O V - Osmnáctiletý gólman tvoří pevnou zeď v bráně azeťácké juniorky. Do nejmladšího města přišel z Uherského Hradiště už v roce 2017. Po letech v Havířově uzrál jako víno ze Slovácka. Otázkou, kterou jsme mu položili v rozhovoru, však je, zda mu bude letošní příprava stačit, protože loni se mládežnické soutěže kvůli koronaviru přerušily.

Kromě toho, že je Tonda dobrý gólman (spolu s parťákem Štěpánem Zlatnickým měli předloni nejlepší čísla po základní části extraligy dorostu), který dokáže zamknout brankoviště, je i typickým produktem Moravy. Rovný a přímý, s ničím se nepárá. Avšak je z něj i cítit frustrace z toho, jak se vyvíjela poslední sezóna.

Ahoj Tondo, co si slibuješ od nadcházející sezóny?

Věřím, že udržíme nejvyšší juniorskou soutěž, pokusíme se o co nejlepší výsledky a budeme doufat, že odehrajeme celou sezónu bez jakéhokoli přerušení.

Máš z nadcházející sezóny větší nervy než obvykle?

Jo, určitě. Když si uvědomím, že padá 5 týmů, tak mám trošku motýly v břiše. Ale zároveň se neskutečně těším, protože jsme dlouho nehráli soutěžní zápasy. Troufám si říct, že zápasy teď budou mít obrovskou kvalitu a bude to stát za to.

A co při zápase? Padne špatný gól, měl bys mít klidnou hlavu a soustředit se dál na zápas. Jak to zvládáš?

No, tak já si myslím, že to zvládám poměrně dobře. Když se ohlédnu zpátky do doby, kdy jsem přišel do dorostu. Tam jsem si vyčítal každý gól, mlátil jsem hokejkami. Ale to je naštěstí za mnou a už se to neděje.

Jaké máš ambice?

Chci co nejvíce pomoct týmu, avšak týmový úspěch bude záležet na každém z nás. A osobní ambice… No, pořád si říkám, že se chci zlepšovat a zlepšovat. Uvidím, co mi to přinese dál.

Když se vrátíme pár měsíců zpět a vy jste se připravovali individuálně. Jaké to pro tebe bylo?

(zamyšlení) Bylo to těžké. Ono hledat motivaci věčně sám, není vůbec jednoduchého. Řekl bych ale, že se mi to poměrně dařilo, donutil jsem se trénovat a makat. Každopádně, s týmem je to vždycky lepší.

Dala ti individuální příprava něco víc, než příprava s týmem?

Zaměřil jsem se více na věci, které potřebuji v brance. Ale nic to nemění na tom, že s týmem je ta příprava lepší.

Letní příprava je pro mnoho z vás noční můrou, jak to máš ty?

Pro mě taky… Nikdy se na ni netěším, ale vím, že je potřeba a obrovsky nás posune do další sezóny.

Kde máš bod maxima, místo, kde si říkáš, že už to je prostě moc, že ze sebe víc nedostaneš?

Myslím si, že vždycky makám na doraz a jen tím vím, že se můžu posunout dál. No a když už mi nejdou nohy, ruce a nemám sílu, ve chvíli, kdy to jde dolů, vím, že jsem na maximu.

Letní přípravu vám letos doplnily tréninky na ledě, co ti to dalo?

Tréninky na ledě jsou pro nás určitě dobrou přípravou, nevypadneme z toho rituálu na tak dlouhou dobu. Určitě si budeme na led muset zvykat i na začátku sezóny, ale bylo to příjemné zpestření letní přípravy a dost nám to dalo.

Vidíš u sebe nějaký posun, když vezmeme v potaz květen, začátek letní přípravy a červen, kdy letní skončila?

Stoprocentně. Na všech z nás je vidět velký posun, co se kondice, na kterou jsme se hodně zaměřovali, týče. Uvidíme, co nám to dalo, musíme to na ledě prodat.

Co zdravá strava? Hlídáš si nějak jídlo?

Snažím se dostatečně jíst a necpat se vyloženě nezdravým jídlem, i když to občas nejde. Snažím se jíst hodně bílkovin, chtěl bych přibrat ještě pár kilo tak, aby to šlo hlavně do svalů.

Měl jsi někdy myšlenku, že bys sekl s hokejem?

Ne, to ne. Hokej mě baví a nikdy jsem takové pomyšlení neměl.

Co tě na hokeji baví?

Baví mě ten sport, dělám jej odmalička, když jdu na zimák, tak se těším, baví mě chytat puky.

Jak ses dostal k tomu, že jsi gólman?

Tuším, že když jsem byl v druhé třídě, tak nám chyběl gólman, trenéři přinesli výstroj, ptali se, kdo to chce zkusit. Oblékl jsem se a bavilo mě skákat po těch pucích a podobně.

Čeká tě maturita, nemáš strach, že se nebudeš stíhat s tréninky dostatečně učit?

Strach mám, bude to letos těžké. Spousta kluků v týmu teď bude ve čtvrťáku, do toho ta sezóna, bude těžké všechno skloubit, ale my to určitě zvládneme.

A co dál? Už vyhlížíš vysokou?

Ještě nejsem pořádně rozhodnutý, kam bych chtěl jít dál, takže výšku budu řešit někdy potom.

Když se podívám zpátky, říjen loňského roku, poslední zápas v Jihlavě, co ti tehdy běželo hlavou, když jste jeli domů a už jste věděli, že to byl na nějakou dobu poslední zápas…

No, byli jsme neskutečně rádi, že jsme to uhráli, rozhodlo prodloužení, byl to dobrý výkon. Všichni jsme věděli, že půjdeme do karantény a doufali jsme, že se brzo vrátíme na led, ale bohužel, pak přišla další opatření a sezóna skončila.

Jak jsi nesl, tak brzký, konec sezóny?

Myslím si, že všichni, nejen já, byli zklamaní, měli jsme parádní start do sezóny, neprohráli jsme jediný zápas. Chtěli jsme na to navázat a pokusit se o nějaký úspěch…

Chtěl bys dát někdy gól?

Samozřejmě, to je sen každého gólmana, že si vezme puk a přehodí ho přes celé hřiště do prázdné brány, ale zatím jsem se o to nepokoušel.

S čím vstupuješ do zápasu?

S výstrojí, bruslemi… Ne, tak do zápasu vstupuji s tím, že chci vyhrát, to je jasné.

Odehráli jste dva přípravné zápasy s Porubou, jaké to bylo, po tak dlouhé době?

Byl to nezvyk, ledy byly dvakrát týdně, nebyli jsme na sto procent sehraní, ale užili jsme si to a bylo to příjemné zpestření letní přípravy, která byla letos poměrně dlouhá.

Oba zápasy jste vyhráli. Byla Poruba horší?

Je to tým z nižší ligy, takže nic jiného než vítězství nepřipadalo, za žádných okolností, v úvahu. Ato jsme taky zvládli.

Jak vnímáš prohru?

Záleží, o jaký zápas se jedná. Samozřejmě chceme vždycky vyhrát, ale když prohrajeme třeba rozhodující zápas v play-off, tak je to velký smutek a zklamání. Když prohrajeme zápas v základní části, je třeba prohru rychle hodit za hlavu, poučit se z chyb a jít do dalšího zápasu s čistou hlavou.

Loni jsi párkrát trénoval i s áčkem, vnímáš nějaké rozdíly oproti tréninkům s juniorkou?

V áčku je to rychlejší a přesnější a tréninky s nimi si užívám určitě víc, baví mě to.

Měli jsme zde loni Aleše Stezku. Bral sis z něj nějaký příklad?

Z Aleše určitě. Je to úžasný člověk, je s ním sranda, se všemi se bavil, i přesto, že jsme třeba mladší. Mohli jsme za ním kdykoli s čímkoli přijít, on bez problému odpověděl. Navíc je výborný gólman, má spoustu zkušeností, prošel si reprezentacemi, zámořím, jde to na něm vidět. Jsem na něj zvědavý ve Vítkovicích a fandím mu.

Jaký je tvůj největší hokejový vzor? Co si z nej bereš?

Asi vyloženě hokejový vzor nemám. Dívám se na NHL a tam si od každého něco vezmu, s některými jsem se potkal i osobně, u toho zase člověk vnímá chování… Takže z každého trošku no.

A osobní vzor?

Samozřejmě zmíním rodiče, ale jak jsem již říkal, člověk si bere vždy od každého něco. Je třeba vytřídit vlastnosti a vzít si jen ty dobré.

Přemýšlíš o hokeji jako o něčem, co tě bude v budoucnu živit?

Doufám v to. Je to můj sen, ale uvidím v budoucích letech, kam mě vítr zavane a zda se mi to povede.

Co si myslíš o vašem týmu?

Myslím si, že máme výborný tým, jádro zůstalo z předešlé sezóny, doplnilo se o pár kluků a doufám, že uděláme opět dobré jméno Havířovu.

Myslíš, že se podíváš letos do áčka?

Určitě je to můj sen, ale sestupuje se ve všech kategoriích a řekl bych, že bude každý hrát za tu svou. Budu na sobě makat tak, abych se tam jednou dostal.

Co by se muselo stát, aby ses sám nechal vystřídat?

Musel bych se zranit. Sám střídat jsem šel naposledy asi ve čtvrté třídě. Teď zůstávám v brance, dokud neřekne trenér, jelikož to jsou kroky, které záleží na něm.

Tondo, děkuji za Tvůj čas a přeji Ti spousty chycených puků a ať se Ti v sezóně daří.

Instagram Youtube